Nejste přihlášen/a.
Zdravim...
mam takovy mensi problem.. pripadam si jako blazen..tak tedy...
je mi 23 let. Ve 20 letech jsem odesla z domu z jistych duvodu...Matka zacala pit kvuli me.. mno kvuli me, vlastne kvuli tatovi ale pry jsem za to mohla ja. Od mych 15 let me tata sexualne obtezoval jenze az v 17 jsem to zacala resit. Do te doby jsem si rvala vlasy a mlatila jsem se...do krve. nenavidela jsem se a bohuzel ta nenavist pretrvava...pomalu kazdou noc jsem se probouzela a videla ho jak to dela prede mnou a pri tom na mne saha..pak jsem se to snazila rict matce a matka mi rekla ze je to jen takova otcovska laska. Bohuzel se to projevilo ve skole byla jsem si nejista vseho jsem se bala...pripadala jsem si nemozna a uplne k nicemu. Pak jednou do tridy prisla Pani ucitela ( vychovna poradkyne) s tim ze at se deje co se deje mam dojit za ni, ze nam pomuze a tak jsem za ni sla a vce s placem jsem ji rekla. ta me okamzite poslala k psycholozce. tam jsem ji to vsechno rekla. Jen co jsem se vratila ze skoly domu mi matka oznamila ze ji volali ze skoly ze tam ma prijit a kdyz se me zeptala co se tam delo rekla jsem ji to a ona rekla ze jsem lharka ze ji chci rozbit rodinu pak se zhroutila a sla do skoly druhy den...
potom co se vratila se vse obratilo vuci me zacala pit a tim mi dokazovala jak me nenavidi a ze jsem ji uplne znicila zivot a ze je to vse moje vina. A tata? ten se taky otocil.. misto te "otcovske lasky" me zacal ponizovat shazovat prede vsema a rikat jak jsem nemozna...odporna...a tak..a takhle to slo porad dokola.. az sestra zacala chodit na stredni skolu do brna a zacala delat problemy ja jsem se ji zastala jednou a dostala jsem jednu velkou facku... to uz jsem neunesla a nervy moje taky a tak jsem se porezala na ruce (nebylo to pres zily ale na druhe strane), bylo to k nevydrzeni vsechna ta bolest nenavist mrzutost a to vse chtelo jit ven... musela jsem jinak bych se asi zblaznila... jenze nasi se mi jen vysmali..a to bylo jeste horsi...
po skole jsem na stoupila do zamestnani a nastesti ze zacatku jsem jezdila pryc na vypomoc jenze pred vanocama mi setra casto volavala do prace s tim ze je matka zase opila a ze dela doma "bordel". vedouci me pustila vedela cast z toho co pisu a vedela jak na tom jsem ... mela jsem si to jit vyresit. bohuzel jsem netusila ze v ten den opustim domov.
Nastehovala jsem ke kolegyni kde jsem si myslela ze budu mit klid bohuzel bylo to jeste vetsi peklo nez doma. pozadala me o finannci pomoc ale to jsem netusila ze se kvuli jeji rodine zadluzim ze si me vzala k sobe jen aby ze me vytahla penize...chtela jsem ji pomoct za to ze me nenechala na ulici a ona toho jen vyuzila a pak mi to hazela na talir kdykoliv potrebovala penize a ja jsem se tocila pak uz v kolotoci dluhu.
V loni v dubnu jsem onemocnela a byla jsem nemocna do srpna.. a to byla pak unich ponorkova nemoc protoze ja jsem uz nemohla dostat zadnou pujcku jen abych mela klid a mela kde bydlet. takze jsem nemohla zivit jejji rodinu protoze ona se rozvadela jeji syn delal problemy nechdil do skoly druhy syn se kterym jsem v tu dobu chodila si stale nemynil najit praci aja naivka jsem se snazila sec mohlo abychom meli co jest. nekdy jsem nemela ani na doktora jen protoze on emel co kourit a tak to co jsem mela odlozene na doktora jsem musela dat na cigarety jinak byl nepricetny on mimochodem byl z predchoziho manzelstvi zasekany taky v dluhach a ja jsem ho mela na tolik rada ze jsem mu pomahala a on me pak nechal ve stychu a tehotnou na ulici i s dluhama ...pred tim ale prechazeli dlouhe hadky... nakonec jsem se snim odstehovala na byt protoze u jeho matky to byl des... chytala jsem tam neustale nervove zachvaty nekolikrat jsem porezala zmlatila a utekla z tama...
jakmile jsme se nastehovali do sveho zacal me muj"drahy" prodavat na internetu s tim ze je to jen tradicni trojka nebo tak jenze mi nerekl ze on si odnich bere penize to jsem se doslechla az pozdeji... bohuzel po 5 mesicich nemoci jsem nastoupila do prace jenze jsem z tama musela odejit... uz me nechtelia tak me nasel praci jako recepcni v nemecku jela jsem tam ale byl to "privat" pred tim mi ale sebral zbytek penez prej to tam potrebovat nebudu. potom vsem jsem mu verila a milovala nemela jsem se zaco vratit domu. musela jsem tam teda nedobrovolne zustat. vydelala jsem si tam slusne penize 25 tis. jenze on mi je sebral kdyz jsem dojela zpet do ČR. mno a pak mi rekl ze jedna jeho znama jezdi fotit do prahy ...ale ze aby se prosadila musi tam, neco dokazat a ze proplaci cestu... to jsem jeste netusila ze jsem se dala do ruk Tolik nechvalneho MEGACASTINGU. tedy ze budu na freevideu... bohutzel tyden pozdeji jsem se tam ukazala cela ve sve krase... a on se mi vysmal.
Proste Muj zivot je jedno Velke Peklo.. mesic pozdeji jsem se dozvedela ze jsem tehotna s nim ale rozhodla jsem se ze to ukoncim nedokazal se postarat o me natoz potom to dite..a on me vyhodil jen tak, kasicka se dosypala a tak si nasel novou .byl se mnou jen pro penize myslela jsem si. bohuzel ja jsem bez jidla nemela jsem kam jit a tak jsem musela jit delat co v nemecku do jednoho velkeho mesta. bohuzel jsem si moc nevydelavala.. jen tak abych neco snedla...v tu dobu jsem tam poznala jednoho pana ktery me z tama vzal a postaral se o me.. platil mi najem proste se o me staral
.Nedavno jsem se dozvedela ze co jsem nebydlela tam na byte co jsem ho mela pronajjaty a mel najem platit on byla jsem ukamaradky on to neplatil ale dluznik jsem ja protoze na me smlouva... to uz jsem psychicky nevydrzela a o miminko ve 14. tydnu prisla. Bohuzel ale mozna to bylo i lepsi jak bych uzivala...
a tresnicku na dort...on v dobe kdy byl se mnou myslim ten co mi udelal takove peklo byl s jinou a maji rocni ditea ted cekaji druhe.. az tak jsem byla naivni ze jsem tohle nevidela nikdo se mi nezminil... nevim jak se s nema stykal... ale tim padem ja jsem padla na kolena a uplne extremne s nenavisti sama k sobe jsem si dorezala ruky zmlatila se...Bohuzel jsem pak prisla i opraci zacala jsem zapominat a takovou pry oni nechteji
jenze tyto stavy deprese se mi neustale vraci neustale placu kazdou noc...bojim se ze si ublizim moc nebo jsem schopna se zabit... bojim se? co mam delat? nenavidim sebe a vse na me...mam chut se furt rezat nebo se uz neprobudit jsem uplne sama... Najdu nekdy klid?
omlouvam se za chyby
Mensi problem?to jsou problemy jako barak.Musis se zacit lecit.Potrebujes psychplozku a chodit na terapie+psychiatr,aby pomohl zaroven lekama,nekdy to bez nich nejde.Bude trvat spoustu let,nez se das dokupy a nejake sramy zustanou,ale smiris se a budes moct nbormalne zit.Kdyz to nechas,nebudes to resit,bude stale hur a pak uz ti pomoci ani ztreba nepujde.zajdi k odbornikum a vyber si psycholozku,ktera ti sedne,neni kazda ,pro kazdeho uplne vhodna.Uz dnes je pozde,utikej k lekari.
doplněno 05.07.11 23:42:Hledej moznost odstehovani se daleko a zacni znovu,
doplněno 06.07.11 09:05:opravuji-psycholozku
nemáš tam chyby, naopak je to psaní sice smutné, ale chytlo mne za srdce. Jsi statečná holka. Zvládla si toho strasne moc. Musis si rict, ze po tom vsem te uz nic nepolozi, jsi fakt holka drsnák a ja smekam kloboukem. Nezbláznila ses a nejsi blázen, jen si nemela stesti na dobry start. Jsi mladá a zkusena a proto ted kdyz si si vedoma toho, ze neco neni v poradku, jdi a vyhledej pomoc, promluv si s doktorama aby Te dali dokupy a dej se do poradku, mas zivot pred sebou. To ze Ti jedni zbabrali zivot neznamena, ze jinym se nepodari dat ho do poradku. ver mi. Po tom vsem co si prezila to zvladnes, a bude stastna, a najdes v noci klid. Jen musis verit v sebe, a v dobro. Bojuj holka, si odvazna a mas kuraz.
doplněno 05.07.11 23:46:Aleeee.. no tak, neodsuzujte ji, moralni podpora jenstrasne dulezita, je to clovek, a potrebuje podporu a u vás hledá pochopeni. kazdy delame v zivote chyby, je dulezite najit cestu z kola ven... :/
"anonymko", přesně, jak píše Martina. Potřebujete to vypovědět psychiatrovi a začít užívat léky, myslím, že tohle sama nezvládnete. Ten Váš otec by zasloužil, to je hrůzné, co si dovolil. Musíte od všech pryč a hodně daleko. Bude trvat delší dobu než se dáte dohromady, ale jste mladá, věřím, že to zvládnete. - stařenka
Milá Anonymko, omluvu za češtinářské chyby přijímám, máš jich tam dost, ale asi máš trošku jiný problém. Máš asi trápení s okolím. Tipnul bych si, že jsi cikánské národnosti, a místní sousedi Ti důvěřují ještě méně než já, ktérý Tě neznám. Zkus se srovnat sama se sebou, buď hrdá na to, co jsi a jaká jsi. Pakliže máš být na co hrdá!?!
Vzhledem k tezsimu sebeposkozovani nepotrebujete psychologa, ale psychiatra, a to urychlene a co nejdrive! Sama toto zvladnout nemuzete, to je na jednoho cloveka trohu moc.Teprve pote, az budete ochotna se lecit, muzete nastoupit i k psychologovi. Tady tezko poradime, Vas cely sileny zivot potrebuje odbornou pomoc. Prvni krok - okamzite odejdete od partnera, jeho matky, proste vsech, co Vas vyuzivaji. Poptejte se na azylovy dum, kde muzete noizove par mesicu pobyvat, nez najdete neco jineho. Cim dale od takovychto lidi, tim lepe. Krok druhy - psychiatr a leceni. Krok treti - dlouhodoba psycolgicka pomoc. A krok ctvrty bude ten, ze se sama se sebou vyrovnate a zacnete novou, konecne normalni etapu sveho zivota.
Píšete pod vlivem emocí, jinak by to nebyla tak dlouhá zpověď. Nemusíte se proto omlouvat za pravopis, v tomto případě je to absolutně nepodstatné. To sebezraňování, je nebezpečné, a nic to neřeší. Obávám se, že psychologa asi nenavštívíte. Už jste to udělala, a výsledek nebyl žádný. Je dobře, že jste nakonec zašla na tyto stránky. Nejsme odborníci, ale určitě se budeme snažit nějak Vás "podržet", alespoň slovy. Nebude to lehké ani trochu, ale pokuste se o svou záchranu tím, že odejdete daleko od těchto lidí. Podle toho, co píšete, nejste zase zase tak "slabá", budete určitě umět začít z mála a znovu, sama. Je mi Vás srdečně líto, ráda bych pomohla lépe, ale bohužel, jiné prostředky, než tato slova, nemám k dispozici. Ale prosím, už si fyzicky neubližujte, tím nic neřešíte, jen se snažíte přehlušit psychickou bolest, bolestí fyzickou. Nikam to nepovede! Neznám Vás, ale věřím Vám. Musíte to dokázat.
Bylo by dobre take chvili pobyt v psychiaticke lecebne.Nemam na mysli uzavrene oddeleni-blazinec,ale neco jako lazenske prostredi.kousek od nas treba v jicine takova je a 3 mesice je cekaci lhuta,jezdi tam sousedka.Rikala.ze maji do 3 hodin program,kazdy den k dispozici lekar a ve 3 hod. do vecera volo,muzete chodit ven,kam chcete.Kazdy vikend domu.brala by jste leky a odpocala si.Jicin je pekne mesto,klidne.nusela by jste pravidelne chodit k psychiatrovi a on by vas tam mohl doporucit.
Anonymko, nechápu dost dobře Tvou otázku, kolik se platí za léčení. Pokud bys na tom byla opravdu tak, jak popisuješ, máš nárok na bezplatné léčení v psychyatrické léčebně jako jsou například Bohnice. Je to velký, a hezký areál, s parkem a mnoha odborníky. Byla jsem tam asi před osmi lety se svou kamarádkou, která tam měla umístěného svého bratra. Už je dávno venku a vede se mu dobře. Neplatil nic, je to nemocnice. Pardon, omlouvám se, teď mě napadlo, že tenkrát se ještě za pobyt v nemocnicích neplatilo. Ale což se takhle zeptat přímo na místě? Tady jsi na špatném místě. Tady si můžeš jenom popovídat, my Tě nevyléčíme! A co kdybys se přestala neustále vracet k tomu co bylo, a začala jednoduše žít svůj život.
Hradi pojistovna a jinak bezny denni ,nemocnicni poplatek.
doplněno 14.07.11 19:28:Prvni krok je dochazka k psychiatrovi a po nejakem case se zeptat na lecebnu.Kdyz uvidi lekar spolupraci,tk jiste doporuci lecebnu.Jen pozor kam.Nejlepsi je Jicin a pak Sadska.Trosku se v tom orientuji,diky sousedce,nektere lecebny jsou takovy maly kriminal.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.