Dobrý den, je v nějakém zákoně stanoveno, že splatnost faktury musí být minimálně 14 dní nebo když vystavím fakturu se 7 denní splatností, tak jednoduše platí 7 dní? Klient se mi odvolává, že fakturu nezaplatí, že mu nezaplatil ještě jeho zákazník (což mě vůbec ale nezajímá) a že zákonná splatnost faktury je 14 dní, tudíž má ještě čas.
Děkuji.
1x
nemám tuchy, na které zákony se tu kdo odvolává. Vzhedem k povaze dotazu mi vychází, že se jedná o vztah mezi dvěma podnikateli, pak bych to viděl na obchodní zákoník, který v §340 praví:
(1) Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.
(2) Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.
Z toho lze odvozovat, že faktura s dobou splatnosti je právě takovým požádáním. Doba 14 dní nikde stanovená není, plnění má být bez zbytečného odkladu. No a tady je možná ten zakopaný pes. Optimální je pochopitelně splatnost stanovit ve smlouvě - pak tento problém nemusíte řešit. V opačném případě může být posuzována doba různě - třeba pro výběr peněz z účtu to budou minuty, pro provedení platby dny.
doplněno 22.06.11 10:45:když zaběhnete do nějakého slušnějšího knihkupectví, kde mají i zákony, tak nahledejte obchodní zákoník s výkladem a jukněte se na ten §340 - určitě tam bude alespoň stránka nebo dvě příkladů co a jak.
. Splatnost faktury může být třeba jeden jediný den! To záleží především na dodavateli, případně na dohodě s odběratelem.
0x
Obávám se, že podle zákona je opravdu splatnost 14 dní, pokud nemáte smluvně ošetřeno jinak.
No, já mám dokonce pocit, že jedná-li se o vztah mezi dvěma podnikateli, tak těch dní je dokonce 30 od obdržení faktury nebo jiné výzvy k úhradě. Kratší splatnost musí být výslovně sjednána předem ve smlouvě.
doplněno 22.06.11 10:06:Par. 369a Obchodního zákoníku:
§ 369a(1)
Ve vztahu mezi podnikateli nebo ve vztahu mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi nebo podnikateli a státními příspěvkovými organizacemi, jehož předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb, vzniká věřiteli právo na úrok z prodlení stanovený předpisy práva občanského (
§ 369) dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3.
(2)Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění,
a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,
c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo
d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.
(3)
Věřitel má právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou částku v době její splatnosti, ledaže dlužník není odpovědný za prodlení.
(4)Dohoda stran odchylná od odstavců 2 a 3 a dohoda o výši úroku odchylná od výše stanovené předpisy práva občanského (
§ 369), která je i s ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná. Jestliže soud zjistí, že dohoda podle věty prvé je zneužívající a neexistuje objektivní důvod pro úpravu ve smlouvě odchylnou od odstavců 2 a 3 nebo o odchylné výši úroku, použijí se odstavce 2 a 3 a výše úroku stanovená předpisy obecného občanského práva; právo na náhradu škody podle
§ 369odst. 2 není dotčeno.
(5)Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání jsou zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a malých podniků.
4)No, to je sice hezké, co tu píšete, ale jste trošku mimo. Vaše citace se vztahuje k ÚROKUM! Nic se zde nepíše o tom, jaká má být časová splatnost faktury .
Samozřejmě, k úrokům, já vím. Co jinak chcete s nezaplacenou fakturou dělat? Vymáhat ji soudně? OK, ovšem při rychlosti našich soudů je celkem jedno, jestli splatnost je 14 dní nebo měsíc. Vymáhat ji za použití fyzického násilí? No, tak to už je nějaká splatnost úplně fuk. Vyhrožovat uplatněním úroků? No, pak tam platí těch 30 dní, není-li termín splatnosti smluvně sjednán.
Děkuji za odpovědi.
Sporné a časté je právě to, že se lidé mezi sebou dohadují a odvolávají se na obchodní zákoník.
Jenže já si také myslím, že pokud nastavím splatnost faktury na 7 dní, tak to tak prostě platí, bnehledě nato, že faktura by skutečně měla být zaplacena bez zbytečného odkladu.
Mladík, kterému jsem fakturu vystavil, mě jako velký podnikatel kuse odkazuje na zákoníkové paragrafy 60 a 80 (které mimojiné řeší úplně něco jiného) a já přeci nebudu čekat až on dostane peníze, aby mi mohl zaplatit. Když nemám peníze, tak přece neobjednávám no ne? 
Navíc porušil podmínku, kterou mám napsanou pod každým elektronicky dodaným materiálem, tj. že materiál může být dále reprodukován pouze v případě mého písemného povolení. Povolení uděluji jakmile je faktura zaplacena.
Selským rozumem mi z toho vychází, že to je drzoun, který nechápe, že když si něco objedná, taky to musí zaplatit.
V obchodě taky nejdu koupit 10 rohlíků s tím, že jim zaplatím až mi máma dá kapesné. Co je provozovateli po tom... 
0x
Já se domnívám, že žádný zákon neurčuje dobu splatnosti faktur. Podle mne záleží jedině na dohodě obou stran. Ale našla jsem zajímavé pojednání, že maximální dobu splatnosti navrhuje EU. A podle tohoto vyplývá, že lhůta uzákoněna není:
cpma.cz/... - výpis:
Dohoda mezi Parlamentem a Radou stanoví základní pravidlo, podle kterého budou muset jak veřejné orgány, tak soukromé podniky uhradit faktury za zboží i služby nejpozději do 30 dnů.
Tento krok vítají společnosti pohybující se na českém i evropském trhu. Neustále se prodlužující doby splatnosti ohrožují např. finanční stabilitu dopravních firem, které stojí na konci platebního řetězce. Jak řekl generální tajemník Sdružení Česmad B/...Martin Špryňar: Již řadu let upozorňujeme na neúměrně dlouhé doby splatnosti, které v dopravě dosahují až 120 dní, a usilovali jsme proto rovněž o uzákonění 30denní lhůty. Jsme rádi, že naše myšlenka našla tak silného spojence, a věříme, že bude co nejrychleji zavedena do české legislativy.
0x
Když vám klient kopii faktury potvrdí razítkem a podpisem převzetí,tak souhlasí se splatností. Ale když ve lhůtě nezaplatí,tak stejně nemáte moc pák na přinucení ho zaplatit. jedině se modlit, aby zaplatil.Jinak klasika: několik doporučených dopisů s upomínkou,pak návrh na platební rozkaz a když nepodá odpor ,tak rovnou exekuce.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.