Problem s vystupovanim na verejnosti

Ahoj, taky zpivam, chce to trenink... doma pred zrcadlem, pred kamarady, vsude. Ja tedy nemam s mluvenim problemy, vetsinou jsem recnik tridy nebo udrzuji rozhovor, kdyz vazne, ale to se samo o sobe naucit neda... umis mluvit pred verejnosti jako takovou, nebo spise sedis a poslouchas? Ono z introverta kecalka neudelas Jak dlouho zpivas? Ja se taky prvni pulrok klepala, abych neco nezkazila, pak jsem se otrkala a pohoda...

Ale chce to par velkych nadechu, vydechu... ja si vzdycky v publiku vyhlidnu nejakyho peknyho chlapka a mluvim jakoby k nemu, pak nevnimam, ze jsou tam treba stovky dalsich lidi A samozrejme - tak to delaji vsichni - panaka na kuraz, po nem se i lip zpiva A za ty leta jsem se naucila, ze neni az tak uplne potreba zpivat extra ciste (ackoli falesne vyti zas neakceptuju), ale lidi reaguji, kdyz delas show, je videt, ze tebe to bavi, ja za klavesami ruzne poskakuju, obcas beru mikrofon do ruky a prechazim si podium sem a tam, svijim se, tancim... povzbuzuji dav Me se to libi a jim se to libi, dneska neleti unyli panaci, co jen stoji, odzpivaji a jdou domu.

Ahoj, někde jsem četl na že na trému funguje sex (penetrativní). Zřejmě to souvisí se sebevědomím. Vyzkoušejte před vystoupením pokud je vám více než 18 let.

trenovat, trenovat, trenovat, neco mit pripravenyho co budete rikat, klidne ze zacatku slovo od slova, pak se to zlepsi

to ma kazdej kdyz neni zvyklej nebo nema neco predpripravenyho

Čauec,

ještě než se ze mě stal ajťák na plný úvazek, jsem se živil jako profi kytarista. A měl jsem to naprosto stejně, jako Ty. A to mi věř, vzhledem k tomu, že jsme hráli kytarově dosti náročné party a kompozice, tréma se projevila velmi rychle... Bude to asik zvláštní, co teď napíši, ale je to pravda...

Vypomáhal jsem jedné kapele, de facto šlo jen o kamarády, odehrát asi 5 koncertů. To bylo samozřejmě ještě předtím, než jsem se tím začal živit. A již se schylovalo k hraní a já tradičně totálně ztrémovaný. Seděl jsem u stolu, koukal na lidi a pak jsem si vsugeroval takovou zajímavou věc do hlavy - upozorňuji, že to nebude moc hezké z lidského hlediska: "Tak já se mám stresovat před nějakými nalitými, možná zdrogovanými blby? Jsem po vyučení, beru 17 čistého (1999) a kolik tak asik mají oni? Nesahají mi ani po kotníky a já bych se jich měl bát?"

Vím, že to není hezké, ale tohle mi strašně pomohlo. Od té doby to bylo lepší a lepší a dneska? Dneska už se tím nežívím, ale poslední koncert, na kterém jsem hrál, navštívilo na Slovensku zhruba 6500 lidí a po trémě (a dlouho předtím) ani nejmenší stopy. Dokonce mám pocit, že je horší hrát před dvěma lidmi, kamarády než před desetiticícovým davem. Ale to jsem již odbočil

P.S. Ještě poznámku: Kdybych na podium vylezl dneska, měl bych to úplně na háku. Nemyslím tím, že bych to drbal a bylo by mi to jedno, to v žádném případě, vždy jsem si vážil lidí, kteří zaplatí vstupné, ale byl bych uvolněný naprosto. Ale tohle už asik přijde až s věkem, nevím. Každopádně, dá se s tím bojovat.

Ubung macht meister, opakování je matka .. atd. Chce to cvičit, treénovat, lidí si tam nevšímat a na druhé straně se s nimi bavit, nezávazně, aby člověk nebyl svázaný obsahem. Hledat příležitost, kde se to dá, např, jsou vhdné pokladní v obchodě, o nic nejde. I na ulici pochválit, že má něco ... Hlavně se komunikaci nevyhýbat!