Skladování ve stavebnictví

Milanu Cukrářovi jste zakázal odpovídat, přestože je od fochu, takže vám odpovím já, přestože jsem z úplně jiné branže: Na některé materiály a jejich skladování se skutečně vztahují bezpečnostní předpisy tlusté jak stehno pravěké Venuše. Dokonce i na blbou půllitrovku kyselinu chlorovodíkové, kterou má každý doma na záchodě, musíme mít extra vybavenou bezpečnostní skříň a milony výstražných cedulí kolem, manipulovat s ní lze jen v odvětrané digestoři a s ochranným štítem před obličejem (praví předpis). Na písek, věřte mi, se však žádné normy nevztahují. Vy si představujete, že by ten písek měl být "ze zákona" asi něčím zakrytý, pod střechou či jinak chráněný proti rozfoukání, že? Kdyby nedejbože nějaký takový předpis existoval, musel by se vztahovat na každé dětské pískoviště, pískopvou cestu v parku i na hromádku písku, kterou má leckdo z nás za kůlnou pro případ "co kdyby". Naštěstí nic takového neexistuje. Nevěříte-li, zkuste si na internetu k látce zvané "písek" vyhledat tzv. "bezpečnostní list". K lihu ho najdete, k benzínu, dokonce i šampónu na vlasy, ale k písku opravdu ne.

Takže jediná norma, která ve vašem případě připadá v úvahu, je předpis, který stanoví, že svou činností na svém pozemku nesmíte poškozovat či omezovat někoho jiného (přesné znění zná Milan Cukrář, ale ten vám už radit nesmí...). Příslušnému orgánu obce či státní správy však budete muset nějak doložit, že ten prach opravdu pochází ze skladovaného písku a ne třeba z komunikace nebo z okolních polí (to už tu ovšem také zaznělo).

Hygiena by to teoreticky měla řešit do 30 dnů. Pokud se tak nestalo, otravujte je dotazy.

Já pracuji ve školství a hygienu tu máme dvakrá ročně. Kvůli jedněm sousedům, kteří "nemohou žít" kvůli hluku na školním hřišti. V našem případě (teď proboha nemluvím o vás!) jde o psychicky labilnější lidi, kteří vytrvale bombardují úřady i kvůli "nesnesitelnému" ptačímu zpěvu a "ohrožujícímu zápachu" z kvetoucích lip. Pracovnice hygieny tedy dobře vědí, oč jde, přesto pokaždé přijedou (ze zákona musí), provedou měření (samozřejmě nezjistí žádné porušení norem), přesto nás i našeho zřizovatele pokaždé tlačí, abychom zkusili najít nějaké řešení, které by dalším stížnostem zabránilo - například výsadbou protihlukové bariéry ze zelené, přemístěním hřiště jinam ap. Nejsou vůči nám nijak komisní, spíše nás prosí, abychom zkusili sousedům nějak vyhovět, i když všichni víme, že nejsou v právu.

Tím chci říci, že pracovníci hygienické správy nemají žádný zájem hájit firmu proti stěžujícím si občanům. A že se při jednání s firmou snaží občanům vyhovět, i když nebyla zjištěna žádná porušení hygienických limitů. Stavební firmy to jistě také velmi dobře vědí (viz reakce Milana Cukráře). Zkuste se proto nejdříve domluvit s tou sousední firmou. Nějaké finančně nenáročné řešení (zástěna s pytlovinou ap.) by se mohlo najít. Pokud ne, posílejte podněty na hygienu (a urgujte řešení) tak dlouho, dokud z nich nedostanete nějaký výsledek.