Finanční dar - je potřeba smlouva?

v googlu se dá najít spousty info, tedy příbuzní v 1a2kategorii což jste ,neplatite za dary darovací daň, smlouva nemusí být

písemná, doplnil bych- tento dar nebudu nikdy v budoucnosti vyžadovat zpět a ani v případě...

abc111. Proč chcete psát nějakou darovací smlouvu? Domnívám se, že je naprosto k ničemu. Leda tak někdy v budoucnu, že by se k ní přihlédlo v dědickém řízení. Jinak se domnívám, že je to naprosto zbytečné.

Nevím, na které jste straně - dítě nebo rodič . Z toho bude vycházet moje úvaha. Pro obdarovaného (dítě) je lepší, když "dar" je nevratný. Být rodičem, tak se rozhodnu - buď peníze daruji a mávnu nad nimi rukou (tím myslím v budoucnu, když by se vztahy mezi generacemi změnily). Nebo si udělám malou pojistku, kdyby se něco změnilo. Tady by to šlo řešit tak, že byste dětem peníze "půjčil".

Skutečně není nutné uzavírat darovací smlouvu, pokud se nejedná o vysoké částky. Darovací smlouva by snad měla smysl v případě, kdy bude tento peněžní dar použit na financování SJM vašich dětí, nebo vás, pokud byste měl být stranou obdarovanou. Potom by to byl důkaz při případném sporu o majetek - SJM. Já jsem finanční dar řešila pouze jednou a to písemným prohlášením, na základě kterého dcera převzala od mé matky určitou finanční částku. To mělo svůj důvod a pro mne to byl doklad, že jsem splnila přání a finanční částku předala.

Je pravda, že se akt darování nemá ničím podmiňovat - připadá mi to i tak trochu nevhodné. Ale asi máte k tomu důvod a je to vaše rozhodnutí.

Koukám, že jsme s myse uvažovaly stejně. Vzpomínala jsem totiž, jak jsem musela při vypořádání majetku složitě u soudu dokazovat finanční pomoc od rodičů. Ještě že si matka ukládala složenky a jiné doklady.

Darování má dvě roviny - morální a právní. O té první se zmiňovat nebudu, to je záležitost rodiny a vztahů mezi jejími členy, do kterých vidí jen oni.

Právní hledisko řeší občanský zákoník takto:

Darovací smlouvou dárce něco přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci v případě, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě narušuje dobré mravy.

Jestliže zákon umožňuje podle předchozí věty možnost vrácení daru, nelze ji nějakou smlouvou vyloučit. Zákon má větší právní sílu než smlouva a ta tedy nesmí být v rozporu se zákonem, jinak by byla v tomto bodě neplatná. Něco jiné by bylo, pokud by v zákoně byl dovětek "nedohodnou-li se účastnící smlouvy jinak", ten tam však není, takže možnost požadovat vrácení darů vždy existuje. Zdaňování darů vysvětlili kolegové výše.