Odchod od matky v 17 letech

Od: odpovědí: 11 změna:

Zdravím,

Je mi 17 a už delší dobu mám problémy v rodině. Když mi bylo 10 naši se rozvedli. Otec o mě zájem nejeví, jen se soudíme o alimenty. Zároveň s otcem se na mě vykašlala i babička, tudíž nemám vůbec nikoho. Matka si našla nového přítele. Skoro vše bylo v pořádku, ale něco se zvrtlo. Pořád mě vyhazuje z domu, vyčítá mi jak sem podobná otci, dělá si ze mě chůvu a služku a vyčitá mi všechno od peněz až po bůh ví co. Obě navštěvujeme psychologii, ale vůbec to nepomáhá. Tak se chci zeptat, jestli když je mi teprve 17 se můžu nějak osamostatnit. Říkala jsem si, že bych šla na intr, ale mám malého brášku a hodně pro mě znamená a nechtěla bych o něj přijít. Tak kdybych se třeba domluvila s kamarádem a nastěhovala se k němu, zda-li by to byl velký problém a jestli by mi třeba matka musela dávat nějaké peníze. 18 mi bude až za rok, ale doma už to nezvládnu. Prosím o radu a předem děkuji.

11 odpovědí na otázku

 

 


4x

Ještě je potřeba doplnit, zda chodíte do školy a nebo už pracujete. Ale podle dotazu a poznámce o alimentech předpokládám, že se teprve připravujete na budoucí povolání. Já bych doporučila jednu věc. Zkuste se s matkou domluvit o stěhování ke kamarádovi. Možná by to prospěla vám i matce. Zároveň se i domluvte, že by vám přispívala na bydlení a ostatní potřeby. Je dokonce možné, že si obě uvědomíte, že se ve skutečnosti potřebujete a nakonec se třeba i vrátíte domů. *tuc*

 


2x
avatar martinaa

Okolo sebe mam nekolik identickych pripadu. Jen se zeptam: co se najednou zvrtlo? Proc Vas nahle vyhazuje z domu? Neni mozne, ze jste si postavila hlavu a chovate se nepristojne? To jsou zakladni otazky.

Na druhou stranu i kdyby jste byla sebevic drza a tak, nema Vse matka pravo vyhazovat Vas na ulici. A z vlastni zkusenosti vim, ze poznamka "jsi stejnej hajzl jako tvuj otec" dokaze tit do ziveho. Vy jste si otce nevybrala, ale ona si vybraa toho, s kym vlezla do postele - proti teto vete bych se razne ohradila. Je to jedna z nejhorsich vet, jakou muze rodic rict diteti.

Promluvte si s matkou pokud mozno v klidu, sednete si, a vylozte na stul svoje nazory. Vy reknete, co Vam vadi a to same nechte rict ji. Musi to ale byt rozumne argumenty bez afektu, jinak to nema cenu. Pokud to nikam nepovede a budete porad napadana a osocovana, odstehujte se. Nikde neni psane, ze se s braskou pak nemuzete stykat.

Bezte ke kamardce, do azyloveho domu, do ubytovny - pokud na to ovsem mate. Vypalit z domu s odhodlanim osamostatnit se je sice krasne a lakave, ale pokud jste na matce financne zavisla a ke vsemu ve skole, moc toho nemuzete.


Moc děkuji za radu, ale bojím se, že si v klidu nepopovídáme.Abych pravdu řekla, táhne se to už od rozvodu, ale pořád jsme se snažily to nějak zvládnout, ale předloni jsme se stěhovali na barák a tady to začalo nejvíc. Jezdím daleko do školy a matka si nějak neuvědomuje, že potřebuju klid na učení, odpočinek a taky něco jiného než se jenom starat o bráchu, i když to je to nejmenší. Takže když dojedu večer v 6h domů a chci se učit tak sem sobecký hajzl a nic nedělám. Pořád se snažím to zkousnout, ale nejsem silná povaha a strašně mě to začalo vyčerpávat. Každý den poslouchám jak jsem neschopná a na to u nemám.

Jo, tak to je takovy dost o nicem. Vycitat diteti otce a vsechno okolo, to se neda dlouho vydrzet... a matka se o brachu nestara? Zda se, ze chytla nejakou druhou mizu...

Ve kterem jste rocniku? Jeste jste neopovedela, zda jste plne financne zavisla na matce.

doplněno 27.03.11 16:21:

A co proste prijit domu, jit si pohrat s brachou a pak beze slova odejit do pokoje se ucit? Zamknout, sluchatka na usi a muze si za dvermi vysilovat, jak chce...


Jsem ve 2. ročníku. Finančně závislá jsem, protože kvůli dojíždění do školy mi nevychází čas na brigády. No a zamknutí se v pokoji by mi asi neprošlo. Není to poprvé co mě vyhazuje, ale vždycky se po čase omuvila, aby ji měl kdo doma pomáhat. Má s přítelem hodně práce, ale to já taky, jenže to nikdo nechápe. Myslím si, žě kdybychom se viděly jenom občas tak si rozumíme. Jenže nemám ani babičku, ke které bych třeba mohla jít, takže jediné co teď asi můžu je jít ke kamarádovi...

 


0x
avatar kolikoli

Kamarádka se od matky odstěhovala ještě někdy v šestácti. Nechala si i změnit trvalé bydliště v občance atd. a šla bydlet k babičce. Teď si nejsem úplně jistá, ale myslím, že jí musela matka platit až do 18 (vyživovací povinnost?). Takže pravděpodobně to tak půjde i u vás.

 


0x

danda288, výživné je otec povinen platit k rukám matky do Vašich 18 let. Tedy ne Vám. Matka je povinna výživné použít k zabezpečení Vašich nákladů na bydlení, stravu ošacení, kulturu apod. Myslím, že ještě k tomu hodně přidává ze svého platu. Až když budete plnoletá (18let) a budete se např. dál soustavně připravovat studiem na budoucí povolání, jste to pak Vy, kdo přebírá výživné, kdo žádá o jeho zvýšení , kdo oznamuje otci změny apod.

Máte asi složité rodinné vzahy, to chápu. Ale chápu i to, že jste hodně i pod vlivem ze situace, kterou nyní chcete řešit únikem. Nepíšete nic o tom, co znamená to "zvrtlo se to". Nepíšete nic o příteli Vaší matky a jaký k sobě vy dva máte vztah. Nemohla byste jeho využít jako prostředníka k urovnání vztahů a v klidu s ním probrat co Vám vadí, co naopak vadí mamince a jak z toho ven? Radila bych Vám zvolit nějaký kompromis, na odchod ke kamarádovi je času vždycky dost. Možná to nyní vidíte jako naprosto ideální řešení. Volnost, klid, žádné povinnosti, nikdo Vám nemluví do života. Druhá strana této mince ( ta ošidná) je Vám zatím neznámá. Lákadla a nástrahy budou pro Vás větší, nastanou chvíle, kdy si budete muset poručit sama , že to či ono nesmíte udělat a naopak že musíte dělat to, do čeho se Vám právě vůbec nechce. Nevím jaké pravidla platí u Vás na internátě, ale jistě tam nějaké povinnosti budete mít také.V první řadě musíte dokončit úspěšně školu.

Nemyslím si ale , že by výživné a matčina dotace byla tak vysoká, aby Vám bezproblému stačila na pohodlný samostatný život. Asi si budete muset najít brigádu, na kterou nyní nemáte čas. Může se Vám i stát, že Vám bude nakonec nabídnuta. Můžou se stát i další horší věci. Ty přicházejí většinou dost plíživě a vždycky je pro ně nějaký důvod.Pak už ale vinu a důsledky nesmíte přičítat matce, ale své, řekněme , zbrklosti a naivitě. Až budete mít zase sezení u psychologa, proberte tam s ním a matkou Váš návrh na osamostatnění se. On by Vás už měl trochu znát a měl by umět poradit .Karina

Matka by si asi taky měla uvědomit,že se tedy musíte učit a mít i jinak nějaký čas pro sebe.Když si pořídila další dítě,tak s tím musí počítat a nejste povinna jí dělat neustále chůvu.Když nemá čas ani na vlastní malé dítě tak ať si najde jiné zaměstnání

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2020 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]