Mám blbou náladu a je mi do breku

Předvánoční období je dost náročné pro každého. Stres, shon. Teď k tomu krátké dny, málo sluníčka. Na blbou náladu pomáhá vždy pohyb. Nevím, kde bydlíš, zda máte sníh - pokud ano, tak je prima si jít zasáňkovat, zalyžovat, pokud ne, tak zajít si s kamarády zahrát třeba stolní tenis... Nebo stačí procházka. Prostě cokoli dělat, je ne sedět doma u televize či počítače.

Ahoj.

Předvánoční období je na stres jak dělané. Do školy běž, i když se Ti nechce. S lidma se tam nebav, když nechceš, ale alespoň poslouchej, co říkají. Třeba Tě někdo zaujme a nakonec se do rozhovoru zapojíš. Po škole běž na dlouhou procházku, pročistíš si hlavu. Jinak špatnou náladu zahání práce. Pomoz doma rodičům, ukliď si pokoj. Pomoz s cukrovím, za odměnu ochutnávej. I to dokáže zvednout náladu. Za pár dní máš prázdniny, budou vánoce, v televizi plno pohádek, filmů, pohoda u stromečku. Jé, jak já se těším, a to ani prázdniny už nemám. Určitě nemáš k takovému smutnění žádný důvod. Pusť si koledy nebo nějakou oblíbenou hudbu či film. Prostě dělej cokoliv, jen nepřemýšlej o sobě. Držím palce a přeji pohodové veselé vánoce.

Kdyz ja mel takovou naladu, tak jsem se usmival a myslel na hezke veci, na negativa jsem se snazil rychle zapomenout, a ono to opravdu preslo. Tak co aspon ten usmev?

Hudba hodne uklidnuje Ale nepoustet si nejake depresivni meledie.

Děkuji za rady, myslíte tedy, že je to tedy normální? že to přejde? Už mě to štve, brečim bez důvodu a nemám chuť se s nikym bavit..

"meila", je to také tím pošmourným počasím, chybí nám sluníčko. Zkus si doma při muzice zatancovat, já bych holka tancovala, ale moje nohy mě neposlouchají, to víš jsem v důchodu. A také zajdi ven na vzduch se projít. Nebo si nakresli, jak si vylepšíš pokojíček. Myslím, že většina lidí hůř snáší tuto zimní dobu bez sluníčka, tak zkus ty vymyslet nějakou legraci pro druhé, ať se zasmějete všichni. - pt

S takovouhle náladou nezůstávej sama a bez činnosti. Zajdi za mamkou a pomoz jí. Ona bude ráda, pomůžeš jí a ty budeš mít dobrý pocit. Když já mám takový dušebol, začnu něco dělat, nejlépě fyzicky. Troška pohybu při práci, tohle pomáhá mi. A když jsem při tom užitečná a výsledek mé práce je vidět, je to skvělé.

Nejlepší je zjistit, z čeho má člověk blbou náladu a ten "problém" potom vyřešit. Tak zkus zapřemýšlet... Já mám také depku, ale přesně vím z čeho a vím, že s tím nic nenadělám, tak si jen tak žiju, či spíše přežívám...

Když mě nědělá radost nic, možná jen na chvíli, ale pak je mi zase smutno. Rodina už si všimla, že mi něco je. Ale když se mě zeptají co, tak já sama nevim, protože nemám žádný problémy, nic.. a když se mě snažej rozveselit, tak se na chvilku spíš z donucení usměju.. fakt mě to štve, doufám, že to přejde

Mě se taky do školy nechtělo chodit. Byla to pro mě nuda, furt sedět a poslouchat. To co jsem si ze školy hlavně odnesl, byly takové ty sociální návyky, jak se chovat ve společnosti svých vrstevníků...

Jo a potom mě ještě ve škole zajímaly spolužačky. Jel jsem po jedné, ale neuspěl jsem Jiná zase jela po mě, ale té jsem pro změnu nevyšel vstříc já