Dědictví-kdo má nárok?

pt-Jasné, stručné a navíc jste rychlejší tak odemě aspoń bodík.

Liduš děkuji. - stařenka

lidus, jsem ráda, že jste to konkrétněji amoresovi rozvedla. A takovýchle modelových situací je řada. A carina je OK, to se neomlouvejte.kar

Mohla bych vědět, kde jste přišel na to, že se v první skupině dědí v poměru jeden podíl manžel, jeden podíl děti?

Zajímá mě to, protože je to samozřejmě hloupost, ale píšete, že je to přesně podle občanského zákoníku...nikde to tu nevidím . Jestli jste náhodou nepomíchal první a druhou skupinu, chce to číst pozorně.

lady , já nevím jaký OZ čtete Vy, ale ten co čtu já a který stále ještě platí , tak tam se dočítám :

§ 473 odst.1)

V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner ^1a), každý z nich stejným dílem.

A jen pro Vás , aby Vás to nemátlo - odkaz 1a) je odkaz na Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

pt to píše jasně, stručně a přehledně .

Pokud bylo SJM, manželka a děti dědí každý 1/6 domu.Přičemž manželka ze SJM má k tomu ještě 1/2 domu. V konečné fázi má pozůstalá manželka 4/6 domu a dvě pozůstalé děti každé po 1/6, tedy celkem mají děti 2/6.

4/6 +2/6 = 6/6 = 1 = celý dům.

Babička nemá nic a na to byl původní dotaz.

Karina

.

Dobrý den : Toto je platné znění OZ a pasáž o dědictví :

(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner ^1a), každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner ^1a), zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner ^1a) však vždy nejméně polovinu dědictví.

(1) Nedědí-li manžel, partner ^1a) ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

(1) Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.
(2) V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.
(3) Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.

Vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.

Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

(1) Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.
(2) V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.

(1) Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli formou notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu.
(2) Nezletilí, kteří dovršili 15. rok mohou projevit poslední vůli pouze formou notářského zápisu.
(3) Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena.
(4) Osoby neslyšící a hluchoslepé, které nemohou číst nebo psát, mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu nebo před třemi současně přítomnými svědky, ovládajícími touto osobou zvolený komunikační systém neslyšících a hluchoslepých osob, a to v listině, která musí být tlumočena do zvoleného komunikačního systému.
(5) V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Obsah listiny musí být po jejím sepsání přetlumočen do zvoleného komunikačního systému neslyšících a hluchoslepých osob; i toto musí být v listině uvedeno. Listinu musí svědci podepsat.

Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.

Závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.

(1) V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které ji mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.
(2) Zůstavitel může závětí zřídit nadaci nebo nadační fond.

Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.

Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

(1) Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti.
(2) Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

Já tam vidím pořád to samé, co jsem už napsal.

S pozdravem Laďa

To by bylo krásné kdyby Ti co dělají právo uměli číst v zákoně. Prostě jsou tací kteří to neumí a nebo nechtějí umět, obyčejná korupce -klientelismus).

Tady se na několik stránek řeší to co si každý průměrně inteligentní člověk dokáže nalézt bez cizí pomoci.

Ale od meditu věci. Taky mně soud dělil majetek na půl. Nejdříve pravomocně v roce 1988 (a vyrovnání bylo provedeno) a následně tentýž znova v roce 2002.

Jenže to zjistil, že stouply ceny nemovitostí (inflace- i tenkrát se jednalo o tržní cenu), ovšem s valorizací financí vyplacených před 14. lety se nechtěli zabývat a pak tou matematikou, o které tady bylo řeč vyšlo, že jsem platil znova. A hodně moc.

Prostě pan (v mnoha případech soudruh) soudce s tupou hlavou potřebuje na všechno zákon, nebo aspoň precedent. Ano on jeden takový precedent existuje, ale jeho smysl je právě opačný, že se většinou peníze vyplácí až v době vypořádání a proto nelze brát v potaz ceny v době rozvodu.

A jak si vysvětlujete § 473 ObčZ, zvláště pak odst. (1), který se vztahuje k dotazu tazatele? Pro vaše tvrzení v něm není ani ta nejmenší opora a že by vaše výmysly byly nad zákon, tak tomu se mi opravdu věřit nechce.

Dobrý den. Máte pravdu. Po vypořádání SMJ, kdy připadne polovina majetku pozůstalému manželovi se rozděluje dědictví rovným dílem, čili jak správně píšete každý dostane 1/3 z té polovina, neboli 1/6 z celku. To co jsem psal předtím odvolávám, neboť jsem si ty stejné podély vyložil jako polovinu vždy manželka a druhou polovinu zbývající děti. Ale jak správně píšete, na to se nikdo neptal. Tak doufám, že tento nesprávný výklad nezpůsobí někomu nějakou újmu, nedej Bože trauma. S pozdravem Laďa

Manželka 33,3 %, tazatel 33,3 %, sestra tazatele 33,3 %

Lady, psala jste, že jste studovala právo. Co SJM? Manželka dědí polovinu. To se klidně vsadím.

Nemáte pravdu.

Nevím, proč to nechcete pochopit, ale je to úplně jednoduché a správně to tady uvádí většina rádců. Manželka svou půlku měla před zesnutím manžela a má ji i po té. Tady se bavíme o dědictví po manželovi/otci. Zjednodušeně o jeho polovině SJM. A z té do stane manželka 1/3, první dítě 1/3 a druhé dítě 1/3. Co je na tom nejasného?

Ano, studuju práva, svou odpověď jsem myslela tak, že z toho, co se skutečně bude dědit, připadne každému z dědiců - manželka, jedno dítě, druhé dítě - 1/3. To, že se nejdříve vypořádá SJM, z čehož dostane půlku manželka, to mi přišlo samozřejmé, takže jsem to neuváděla, moje chyba. Jinak pro všechny ostatní, Mařenka má pravdu, dědictví bude vycházet pouze z majetku zůstavitele, tedy z jeho půlky SJM, z této půlky pak každému připadne třetina

Díky za objasnění, že se bude dědit pouze po zesnulém a ne i po živém. To by jednoho nenapadlo . Konečně víme, v čem je zakopaný pes.

No očividně některé to nenapadlo, když si mysleli, že se bude dělit úplně všechno na třetiny, tedy celé SJM, když manželka ještě žije

Nevšimnul jsem si ani v jediném příspěvku, že by někdo tvrdil, že se bude dědit celé SJM. Hlavně, že jsme si tu komplikaci vysvětlili

No třeba já si toho všimla, když Mařenka reagovala na můj přízpěvek tak, že co jsem to za blba, který studuje právo, a neví, že se podíl nepočítá z celého SJM, ale pouze z toho, co zbyde po odečtený manželčiny půlky, tak jsem to radši uvedla na pravou míru, že.

No a ještě se mi tam povedla hrubka - oprava příspěvek. To je den

Tak to se omlouvám. Chjo, to je fakt den.

Nic se neděje, měla jsem to napsat pořádně

Coop, znám hromadu lidí, kteří tohle nevědí. Zažila jsem tuhle nepříjemnou událost na vlastní kůži... Třeba i málokdo ví, že nevyplacený důchod a třeba poslední mzdu dědí jen ti, kteří se zesnulým žili ve společné domácnosti.

Nesmysl. Každý z těchto dědiců dědí stejným dílem.

Nikoliv!

V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Tedy v daném případě,kdy jsou 2 děti, dostane každý třetinu.

atereus, mýlíte se.

zkuste dosadit 3,4,5,6, dětí, to se manželce zmenší dědictví?

Nikoliv

(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner1a), každý z nich stejným dílem.

business.center.cz/...

tento argument stačí!

Ono už to tak bývá, že čím více dědiců je, tak na každého z nich připadne méně majetku. Tím je vinna ta hrozná matematika ...

Lidi nehádejte se.

amores, jestli můžu trošku ještě poradit, nevzdávejte se sestrou dědictví. Je to do budoucna jen pro Vaše dobro.S maminkou se jistě v pohodě dohodnete. Může totiž ještě nastat v budoucnu situace, se kterou nyní žádný z Vás určitě nepočítá. Maminka se např. může znova vdát. A lidské osudy se ubírají mnohdy jinak nežli měl člověk původně v plánu. Např. může být nenápadně dotlačena k převodu poloviny domu na dalšího manžela. A ten např. může mít i svoje děti. Když si přečtete na netu různé vzniklé komplikace při ev. úmrtí, skoro z toho mrazí. Samozřejmě mnoha nepříjemnostem může maminka předejít závětí ve váš a sestřin prospěch. Ještě to vše v klidu uvažte.Láska je věc jedna, majetek druhá...Karina

A to nemusí jít ani o cizího.. Taťulda nechal napsané mámě důchodové pojištění. Dostala hezký peníz na poklidný život, než se vzpamatuje, tak na rok určitě jako by ten táta pořád byl. Brácha to z ní vytahal během dvou měsíců.