APěkný den, předem děkuji lidem, kteří to začnou číst...Přestože vím, že mi asi většina neporadí, zkusím tu popsat svůj příběh...Jsem hodně introvertní povahy a jak to tady k tomu patří, mám větší problém se i seznámit. Nedávno, jsem zkusila (na radu kamarádky) že zkusím internet. Ozvala se mi většina lidí, ale nikdo mi nebyl moc sympatický. Přesto jsem se s pěti lidma sešla...(samozřejmě nějak postupně) jednalo se tak většinou o tři schůzky...a pak nic. Možná byla chyba ve mně, opravdu netuším. Nedokázala jsem se uvolnit a taky byli o něco starší. Takže jsem to vzdala, jelikož jeden např. chtěl abych u něho hned spala a to jsem ho znala dvě hodiny. No...zkrátka jsem měla asi smůlu na špatný lidi. Stane se.
Později jsem poznala kluka, má studuje VŠ a podle psaní, jsem poznala, že to je něco jinýho...Je hodně inteligentní a rozumněla jsem si s ním už tady..na internetu. Tak jsme se po delší době sešli, bylo to super. Následovala další schůzka, taky moc hezký. Je mi s ním fajn, ale je tu je jeden problém...Pořád myslím, na to, co se mi stalo s těma předchozíma, jeden mi dokonce trvdil jak mě miluje...atd. Mám hrozný strach, že se to bude opakovat, že mně stejně nechá. Mám snad odpor ale kdyby mi dal ruku...asi bych to nevydržela, protože mi připomíná jak mi dával ruku on...s kterým jsem mj, dva měsíce( to byl ten z netu). Ten jeho kabát...to všechno mi připomíná jeho. Ale spíš ve špatným smyslu. Nevím, asi to bude trvat hodně dlouho...než to nějak "překousnu" . Je to asi jenom v mojí hlavě. Ale když bych ho viděla...(s tím jak jsem krátkodobě chodila) fakt bych se neudržela a něco hrozně hnusnýho bych mu řekla. Hrozně mě ten člověk zklamal...říkal mi jak mě miluje a zároven chtěl jenom to jedno. Já byla naivní jak jinak. A když nedostal to, co chtěl...nechal mě. Já mu fakt věřila, takže o to hůř se to ještě snáší.
Ale ted k dalšímu problému. on je to moc fajn kluk ale taky se obávám, že k němu nic moc necítím. Ale zase si říkám, kde poznám takovýho slušnýho, chytrýho kluka, který je prostě normální a navíc se s ním hrozně krásně povídá. Ale nepřitahuje mě...zatím k ničemu naštěstí nedošlo...to se mi taky líbí, že není jako ostatní a na nic nespěchá. Nevím, co ted...
Příjde to snad časem? Nerada bych mu ublížila, protože vím, že on ke mně asi něco cítí...ale u mně to tak "žhavý" není. A navíc, myslím, že by si to ani nezasloužil...
Děkuji všem za přečtení. Veronika.
3x
Zdravím, seznamování se přes net je vždycky riziko, ale tohle se může stát i v reálné situaci. A stalo se to mě. Seznámili jsme se místo přes net přes mou kamarádku a on byl hrozně hodný, sympatický, vtipný, prostě slušný kluk. A jak říkáš ty - mě nepřitahoval, z mé strany jiskra nepřeskočila. Taky jsem mu nechtěla ublížit, protože jsem se stejně jako ty obávala, že lepšího už neseženu a proč vlastně, když tenhle vypadal pro vztah dost dobře (Bylo mi 16, ale nechtěla jsem někoho na měsíc, dva. On byl starší, ale chtěl to stejně). Rozuměli jsme si a byli bychom nejspíš dobří přátelé, nebýt jeho vážného zájmu o mě. Já ho nechtěla.
Protože - stejně jako ten tvůj - nespěchal, na rovinu jsem mu řekla, že je mi sympatický a baví mě, ale zatím jen v přátelské rovině. Pochopil to a dal mi čas. Po čase jsem se opravdu zamilovala, jenže ne do něho, ale to už je zase jiný příběh...
Každopádně, do vztahu by se člověk neměl nutit jen ze strachu, že lepší nepřijde a nechceš ublížit. Představ si, že s ním jsi bez nadšení, přijde někdo, do koho se zamiluješ. A tím, že ho opustíš a třeba i zjistí, že jsi s ním nebyla tak nějak... upřímně, to by mu ublížilo určitě víc, než když ho teď "odmítneš". Neodmítneš ho do budoucna, odmítneš ho pro TEĎ. A třeba se zamiluješ až se ještě trochu poznáte. A na tohle pak budete vzpomínat. Aspoň uvidí, že do toho jdeš s rozumem a jsi upřímná. To jsou cenné body do začátku(?).
Přeji hodně štěstí.
Nikam nespěchej a dej mu čas. Nějak myslím,že je rozumnější k lásce "dospět" než se zamilovat "na první pohled". Taková zamilovanost pdejde ale láska už zůstává
2x
Takovou tu zamilovanost, kdy se ti podlamují kolena, to nejde vydupat násilím. Ona může ale přijít časem, nebo také nepřijde nikdy. Teďka možná máš pocit, že to není láska, že k tomu mládenci moc toho necítíš. No upřímně, však se tak dlouho neznáte, navíc ty internetové známosti jsou spíš jako běh na dlouhou trať, hnedka nenarazíš na toho pravého. A že jsi se setkala s pár týpky, co chtěli hned přespání u nich, aspoň víš, jaké to seznámení přes internet také může být. Pro toho vysokoškoláka hovoří kladně to, že tě do ničeho (postelového) nenutí. Je tedy možné, že to nebude ten týpek, ale prostě normální kluk, který se chce vážně seznámit a nemá kde. Myslím si, že když s ním budeš v hovorech pokračovat, tak časem zjistíš, jestli už náhodu lásky nezaklepala u tvých dveří. Ale nutit se do něčeho, to není ideální pro dlouhodobý vztah. Když to shrnu, jsi úplně normální holka, že hnedka neplaneš žhavou láskou není na závadu, ono někdy stačí, jestli je ti ten dotyčný sympatický. Pokud by ses ale do něho nutila i nadále, tak bych už být tebou byla opatrná. Ona ta "chemie" mezi lidmi je totiž dosti důležitá, ale nemusí naskočit ihned, když to zrovna není láska na první pohled, jestli mi rozumíš.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.