Fridrich Falcký

Ono to celé tehdy bylo poněkud zmatečné. V té době byl na českém trúně, po smrti Rudolfa II. a pak i jeho bratra Matyáše II., Habsburk Ferdinand II. Štýrský, Ten se ověem nelíbil českým stavům a tak ho 19. srpna 1619 sesadili. Následně zvolili králem Fridricha Falckého, který byl, pravda, korunován 4. listopadu 1619, ale zvolen byl už 26. srpna.

Ještě složitější je to s koncem jeho panovnictví. On, podle svého vlastního mínění, nikdy českým králem být nepřestal a do konce svého života tento titul užíval. Nicméně za faktický konec jeho vlády lze brát datum bitvy na Bílé hoře, tedy neděli 8. listopadu 1620.

Tahle bitva trvala zhruba hodinu, dá se říci, že ze strany stavů a Zimního krále byla zpackaná, ale z vojenského hlediska mohla být pouhou bezvýznamnou episodou. Nicméně Fridrich Falcký, který už v té době s tragickým koncem počítal a manželce, královně Alžbětě Stuartovně, doporučoval balit, vzal nohy na ramena tak překotně, že v Praze zapomněl svůj Podvazkový řád a jedna legenda dokonce vypráví, že málem i syna. Podle ní Fridrichův komoří na poslední chvíli objevil někde ležící raneček s plačícím Ruprechtem a jen tak tak ho stačil hodit do posledního kočáru (Seydel, R., Nevěry Habsburků, str, 68)

Něco o té době si můžete přečíst v knize B. Doktorová, Milostné a politické pletky kolem českého trůnu (http://www.palmknihy.cz/web/k…-kolem-ceskeho-trunu-3372.htm)