Proč Měsíc obíhá kolem Země?

O kterou třídu jde?

Gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti. Slunce nepřitáhne Měsíc ani vaše auto na silnici ani vás.

Měsíc má dráhu elipsy kolem Země, ta má dráhu elipsy kolem Slunce a to má taky nějakou svou dráhu kolem galaktického středu (Mléčné dráhy) a ten má taky nějakou svou dráhu, od "středu vesmíru" a směrem k souhvězdí tuším Hydry/Panny. Takže ten absolutní pohyb je asi dost komplikovaný, součtem všech těchto relativních pohybů.

Měsíc určitě vykonává takový pohyb, který je pro něj "nejméně náročný".

Dobrý den, podívejte se viz odkaz - tam je snad o Měsíci vše. Zdravím!

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc

Tak posuňte ten silnější magnet výrazně dál.

Wikipedii mám pročtenou, a nic jsem o tom nenašla. Připadá mi to podobný jako kdybych si vzala 1 silný magnet (jako Slunce), jeden slabší magnet jako zem a jehlu jako měsíc, a ty dva dám asi 2 cm od sebe a n slabší dám jehlu, tak se ta jehla bude chtít dostat na silnější magnet.

Možná se podívejte ještě na http://en.wikipedia.org/wiki/Orbital_eccentricity a http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_rychlost

protože vznikl zároveň se zemí. Uvnitř mraku balvanů a mezihvězdné hmoty vznikala země a kolem ní kroužil mrak všelijakých zbytků. V tomto mraku zbytků byl jeden velký balvan, který ty menší postupně sbíral, až je vysbíral.

A jenom naokraj, měsíc nedělá vůči slunci spirálovej pohyb, ale pohybuje se po křivce s pěkným jménem epicykloida.

Nevznikl zároveň se Zemí. Alespoň podle posledních poznatků. Měsíc je výsledek srážky Země s tělesem velikosti Marsu. Jinak tem mrak zbytků okolo Země souhlasí. viz první čtyři odkazy

...

A Měsíc obíhá okolo Země, protože gravitační síla Země vůči Měsící, je poměrně větší, než Slunce vůči Měsíci. Jinými slovy Země je o hodně blíž než Slunce, tak měsíc obíhá okolo ní.

Kosmická mechanika dá odpověď na všechno.Při vzniku naší planetární soustavy se prvky,tělesa,chovala z počátku chaoticky,až do ustavení rovnováhy.Pak už se postavení planet a dalších těles příliš neměnilo.Ale i dnes se vyskytuje řada těles(planetky),které občas svou drahou kolidují s už pevnými drahami ostatních těles.Pak dojde i ke značným změnám.

JABRAKA

Já bych to řekl zjednodušeně. Protože Měsíc je přitahován Zemí, ale zároveň na něj působí odstředivá síla, takže obíhá pořád po stejné dráze a nesrazí se se Zemí a ani se nevzdálí.. No a jelikož mezi Zemí a Sluncem je stejný vztah jako mezi Zemí a Měsícem, tak ani "my" se od Slunce nevzdálíme, ale ani se s ním nestřetneme. Tento stav je zatím konečný a jediná možnost jak by se to mohlo změnit by bylo činností jiného tělesa, které by Zemi nebo Měsíc z této pravidelné dráhy vychýlilo třeba srážkou.

No to rozhodně překlep není! Aby těleso mohlo například okolo Země kroužit, tak musí být síly vyrovnané. Jestliže se Země s Měsícem přitahují gravitační silou (to nikdo nepopře), tak jakto, že se nepřitáhnou a nesrazí? To má na svědomí právě odstředivá síla. Ten Měsíc se dle zákona o setrvačnosti snaží setrvat v pohybu přímočarém a to směrem, kterým zrovna letí, ale gravitační síla mu to neumožní. Lépe to bude asi pochopitelné z obrázku.

A nebo ještě jinak, každé těleso pohybující se po kružnici (i když je to spíše elipsa v tomto případě) musí na něj samozdřejmě působit nějaká ta dostředivá síla, aby neodletělo vlivem té odstředivé. Když budu točit kamenem na provázku třeba, tak ta dostředivá síla bude způsobována tím provázkem, ale mezi vesmírnými tělesy žádné provázky nejsou, tam je dostředivá síla suplována právě tou gravitační silou.

"Odstředivá" síla je jistě jen překlepem

Protože působí síla dostředivá, která "zahýbá" dráhu, síla odstředivá je jen reakční na tuhle?

Proč? Mám nějak dlouhé vedení.

Ne.

V tomto případě má pravdu @dzordz. Je důležité si uvědomit, že akce a reakce jsou síly, které působí na různá tělesa, a proto se ve svých účincích neruší. Země působí na Měsíc silou dostředivou a zakřivuje pohyb Měsíce. Měsíc v reakci působí stejně velikou silou - silou odstředivou na Zemi. Takže na Měsíc nepůsobí žádná odstředivá síla, ale síla dostředivá. Odstředivou silou, stejně velikou, ale opačně orientovanou, působí Měsíc na Zemi. Síla, kterou působí Měsíc na Zemi je příčinou přílivu a odlivu.

.

Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak ve skutečnosti Měsíc a Země obíhají kolem společného těžiště, které je v hloubce asi 1800 km pod povrchem Země.

http://www.veda.muni.cz/vite/…uji-slapove-jevy#.U48c3Xb692A

Ježišmarjá, to je ale opravdu hustá ptákovina.

Síla gravitační je silou dostředivou. Měsíc by letěl rovně nahoru, ve směru červené šipky, ale gravitační síla mu uděluje zrychlení, které tuto dráhu zakřivuje. Kdyby letěl rychle, jen ho to trochu přiohne doleva, kdyby letěl pomalu, přiohne ho to hodně a dopadne na povrch. +další možnosti s různými drahami, viz ten odkaz http://en.wikipedia.org/wiki/Orbital_eccentricity nahoře, taky viz vrh vodorovný, střela vystřelená z kanónu na hoře, která padá a padá a díky zakřivení Země nikdy nedopadne a poletí dál a dál po oběžné dráze.

Dle tohoto obrázku doprava nepůsobí nic.

Když jsme u těch provázků, po jaké dráze poletí kámen, když se s ním bude točit a pak se provázek pustí? Nebo člověk, seskočivší z kolotoče?

Všechna hmotná tělesa na sebe působí vzájemně. Důvod, proč se na rozdíl od planet aj. kosmických těles může propadnout kosmická stanice je jen gravitace Země bez protisíly. Každá planeta má ve zjištěném vesmíru shodný orientovaný náboj. Země tedy přitahuje Měsic ale zároveň působí shodný náboj jako odpuzovač. Podstata magnetů. Když je přiblížíte buď se okamžitě přitáhnou (rozdílná polarita) nebo se odpuzují. Gravitace a náboj tedy zajišťují rovnováhu. Jinak by se vše dávno srazilo.

To vymyslel Cimrman?