prosím pomozte. Jsem zoufalá..Díky moc předem.
2x
ano, komety patří do sluneční soustavy - jestli to dobře chápu, tak kometa je planetka (neboli po staru asteroid), neboli hodně malé těleso (teď se mi nějak nechce zjišťovat podrobnosti a ty rozměry), co se nějak vymkla (náraz s jinou planetkou) svojí běžný oběžný dráze (hodně daleko od slunce ve srovnání se vzdáleností naší Země od Slunce), a zamířila blíž ke Slunci (který oběhne, resp. obíhá po hodně splácnutý kružnici = elipse) - a jak se přiblíží ke Slunci, začne se odpařovat (je aspoň částečně z ledu), a ty odpařený částečky za ní dělají čmouhu (neboli ocas), protože jsou osvětlený Sluncem, takže jsou vidět (odráží se na nich sluneční světlo jako se např. odráží od Měsíce) - z komety asi vlastně vidíme (očima) jen ten rozšiřující se ocas (v drtivý většině případů ovšem jenom očima nevidíme nic, dalekohledem je to nadějnější); takže kometa = malej objekt s ocasem nasvícenym Sluncem;
a naše sluneční soustava má jen jednu hvězdu - to Slunce;
ostatní hvězdy jsou už (většinou) zatraceně daleko od sluneční soustavy (pro představu: Země je od Slunce tak 8 světelných minut, nejvzdálenější planeta (Neptun) cca 4 světelné hodiny, nejvzdálenější planetky snad kolem 1 světelného roku (Oortův oblak), a nejbližší hvězdy jsou o něco dál než 4 světelné roky, ale většina těch, co vidíme na obloze, je vzdálená v řádu desítek a stovek světelných let, některý i v řádu tisíců let - a pak ty, co už očime nevidíme, jsou kolem nás v řádech desetitisíců světelných let (celkem je v naší galaxii asi několik set tisíc miliard hvězd),
zdaleka ne každá hvězda je ale stejná jako naše Slunce - jsou i hvězdy mnohem víc horký, nebo naopak studenější, některý jsou mnohem větší, jiný zas mnohem menší, některý jsou mnohem řidší než naše Slunce, některý zas hrozně moc hustější...
(světelná minuta = vzdálenost, jakou uletí světlo za minutu (ve vakuu), což je asi tak 300 000 * 60, to jest cca 18 miliónů kilometrů (protože světlo uletí za vteřinu 300 000 kilometrů); mimochodem obvod Země je cca 40 tisíc km a vzdálenost Země Měsíc přes 300 tisíc km, neboli přes 1 světelnou vteřinu)
(pak už končí naše galaxie, kolem ní je jakoby prázdno, a pak jsou kolem naší galaxie roztroušený další galaxie (zas s miliardama vlastních hvězd) - nejbližší (2) maličký galaxie jsou tak 160 a 200 tisíc svělelných let let od nás (Magellanovy mračna), cca přes 2 miliony světelných let od nás je velká galaxie v Andromedě (je v souhvězdí Andromedy - teoreticky by se ještě měla dát vidět očima (v noci pochopitelně); ty maličký, ale bližší Magellanovy oblaky (nebo mračna) jsou v noci očima nejspíš vidět pěkně, ale jen z jižní polokoule...) a dál (několik miliónů sv. let) jsou zas další galaxie, a pak další a další až do miliard sv. let...))
Každá sluneční soustava má jen jednu hvězduMyslim, ze pro binarni hvezdy (tedy 2 hvezdy obihajici tesne kolem sebe), plati, ze jejich soustava ma prave tyto 2 hvezdy.
Netusim, jestli existuji soustavy binarnich hvezd s planetami. Udajne ale planety obihajici kolem hvezd (nevim jak dvou-hvezd) nejsou nic neobvykleho.
Jestli existuji i trojhvezdy (3 hvezdy obihajici vzajemne kolem sebe v tesne blizkosti), netusim.
trojhvězdy existují běžně (a jsou to trojhvězdy, i když třeba neobíhají až tak moc blízko - důležitý je, aby kolem sebe obíhaly)
doplněno 05.03.14 00:11:a ano, planetární systémy u dvojhvězd existují - koneckonců je jich asi mnohem víc než systémů kolem jediné hvězdy, když i těch binárních soustav je víc)
0x
Kometa tu trvale neni ani jedna. Obcas hen nejaka proleta.
Ale je. Některé komety se periodicky vracejí, ( například Halleyova, Hale-Bopp nebo Kohoutkova kometa) a tedy jspo součástí naší sluneční soustavy. A trvale -- no, ta perioda může být několik let až století, ale je.
tak jest, ve sluneční soustavě bude spousta komet, i když zrovna není blízko Slunce, a není tedy vidět žádný chvost, pořád se to jmenuje kometa; některá kometa nevydrží průlet kolem Slunce (vypařuje se tak moc, až se rozpadne), ale víc jich vydrží, a za nějakou dobu se ke Slunci zas vrátí, takže nějakou dobu kolem Slunce obíhají (ta perioda může být i několik tisíciletí, asi i desetitisíciletí, ovšem my moc komet s takhle dlouhou periodou pochopitelně neznáme)
0x
Vetsina hvezdnych soustav ma ve svem stredu jen jednu hvezdu. Vyjimkou jsou ty vyse zminene dvoj-hvezdy (binarni hvezdy).
bude to naopak - menšina hvězdných soustav má jen 1 hvězdu, většina je složená z více hvězd - dvojhvězdné, trojhvězdné soustavy (i vícehvězdné)
aha, ve svý odpovědi jsem trošku nedával pozor, a jako "soustavu" jsem nemínil planetární systém, ale vícehvězdnou soustavu (což uznávám, nebyla logická odpověď na tvrzení, že většina planetárních soustav je jednohvězdná - mimochodem nicméně hádám, že zatím asi nemůžeme jistě tvrdit, že v těch (proti jednohvězdnejm převažujících) dvou a vícehvězdnejch soustavách bude míň planetárních systémů - v tom odkazu, jak jsem se tak mrknul, se to ani takhle netvrdí; ale z doposavad identifikovaných planet nejspíš velká většina patří k jednohvězdné soustavě)
Podle Wikipedie je znamych vicehvezdnych systemu jen par set (750?). Problem v nich je pry ten, ze planeta/y casto obihaji jen jednu hvezdu. Tech, kde planeta obiha vsechny hvezdy, je jeste mene.
Asi takove systemy usporadani nejsou moc vhodne pro vznik planet. Vsechno se to tam mlati na neeliptickych drahach, ty hvezdy asi vysavaji moc hmoty, ktera by mohla byt pouzita na tvorbu planet a protoze vesina techto systemu je trojhvezdnych, kde 2 hvezdy obihaji kolem sebe a treti obe dve ve vetsi vzdalenosti, tak i jejich spolecna planeta by musela obihat pomerne dost daleko, zvlaste dost daleko od tech dvou "vnitrnich" hvezd.
Mozna by nas to ale nejaky astronom vysvetlil lepe. Ja jdu jen podle toho, co se doctu na Wikipedii a pak podle sveho selskeho rozumu. 
ale jo (že by ty planety (u vícehvězdných systémů) obíhaly kolem víc hvězd, to mě dokonce ani nenapadlo, nějak jsem si to představoval, že ty další hvězdy budou v uctivý vzdálenosti a planetám nebudou moc vadit), když jsem o pár příspěvků výš napsal, že u těch vícehvězdnejch systémů planety existují, a že asi dokonce takových bude víc než těch planetárních systémů kolem jediný hvězdy, tak jsem si velmi nevědecky jen tak zaspekuloval, že ty nevýhody při formování (a asi i udržení) planet v sestavě dvou nebo víc hvězd prostě budou převážený početností vícehvězdnejch sestav (pro což jsem se teda nenamáhal si aspoň zkusit statisticky porovnat dosavadní data - možná by se ani z dosavadních dat žádné závěry vyvozovat nedaly)
Co jsem tak cetl, tak u binarnich hvezd je ta druha hvezda zhruba stejne daleko, jako je Zeme od Slunce (tedy asi 8 svetelnych minut) (pro porovnani: nejblizsi hvezda od Slunce je 4 svetelne roky, tedy 4500x dale!) Jak daleko je typicky ta treti hvezda v nejbeznejsich trojhvezdnych soustavach, to nevim
) ve kterém tvrdili, že nemáme tak dobrou optiku, abychom viděli planety mimo naší soustavu. Existenci planet můžeme pouze "vytušit" podle chování hvězdy. Tímto způsobem byla do dneška prokázána existence pouze cca jedné stovky planet. My pouze předpokládáme, že každá hvězda má své planety. To ale závisí na spoustě faktorů např. stáří hvězdy, množství materiálu v její blízkosti... Navíc logicky vycházíme z předpokladu, že v celém vesmíru platí stejné zákony jako v naší soustavě... Takže vědecky řečeno "Bůh ví, jak to vlastně je
". M
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.