Škvorecký - Eva byla nahá -> konec

Od: Datum: 27.02.14 23:13 odpovědí: 1 změna: 28.02.14 14:43

Ahoj,

chci se zeptat, co se vlastně myslí koncem povídky "Eva byla nahá" od Josefa Škvoreckého. Učitelka i s děvčátkem zemřela (?) a reakce "kluci, jdem na zmrzlinu!" má být to jediné, co si Škvorecký z následujícího okamžiku pamatuje, resp. to jediné, co si byl jako dítě schopný zapamatovat?

Děkuju


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 28.02.14 14:43
avatar

takhle to ale vůbec není...
a) učitelka i s děvčátkem nezemřela - prostě, ten konec, jak tam je napsaný (učitelka s nahou holkou vstupujou do moře, aby se normálně vykoupaly), nepotřebuje žádnou jinou pointu, než která tam je (ale kterou nevidíte, a tak jste si tam dosadil/a (protože se vám asi bez toho ta povídka zdála nesmyslná, neukončená, o ničem), že v tom moři umřely);
b) nejde o to, že by si ze situace, příhody vypravěč (nebo hrdina, není dobré říkat si přímo Škvorecký - tohle je beletrie, ne memoárová literatura) pamatoval jen tohle a nic víc (zase - nic víc tam prostě není), ta povídka končí naprosto přesně a logicky tak, jak má, poslední pocit autora nad popisovanou situací a jeho rekce i s tím, že se jde na zmrzlinu (protože co tak jiného dělat (- je škoda, že nemám knihu před sebou, mohl bych to případně ocitovat a okomentovat trochu přesnějc)), je právě naprosto dostatečnou pointou (vyústěním) celé povídky, nic víc už tam bejt ani nemůže...;
povídka je asi o tomhle: vypravěč prožívá svou první velkou lásku - samozřejmě dětskou, takže vysloveně sexuální stránka věci je ještě mimo; na konci vyprávění se holčička před vypravěčem + ostatními pár kluky musí ukázat nahá, když se má jít s učitelkou vykoupat do moře, ovšem ani ona ani ti kluci už nejsou tak malí, aby bylo úplně normální ukazovat se ostatním nahá...; pro vypravěče je to (řečeno trochu školometsky) jeden ze zlomových životních okamžiků - ono nemá cenu tu vypisovat, co všechno tenhle okamžik představuje, co symbolizuje, jak ho vypravěč vnímá, a jak ho vnímá z odstupu x let... (koneckonců beletrie je tu od toho, že říká něco, co se jinak (nebeletristicky) vyjádřit nedá, že ano...); kromě toho, ono to v té knize i vlastně přímo napsané je; ale řekněme, že je to moment, kdy si vypravěč začne trochu jinak uvědomovat ženskost, její význam, vnímá v ten okamžik že "už mu to začlo" (toto je citát, ale z jiné knížky...), a že tak jediný, co se dá dělat, je jít na tu zmrzlinu... - ale tohle se mi fakt píše blbě, když si dobře pamatuju, že v tom konci to Škvorecký napsal pochopitelně o moc důvtipnějc a jasnějc...;

a ještě trochu mimo a navíc: je dobře, že se tu tazatel na povídku zeptal, jako nejdůležitější poučení z věci by si podle mě měl odnést, že se s touto úrovní literatury zřejmě zatím míjí - což je škoda, krásná literatura je fantasticky obrovská dimenze, kterou si můžou čtenáři rozšiřovat život až neuvěřitelně;
Škvorecký je lehce přístupný, ale jak vidno, i jeho povídky se nedávají zadarmo - není to úplně nejjednodušší prvoplánová literatura, kde jde pouze a jedině o nějaký děj, který se před čtenářem od první do poslední stránky odehrává, a je pěkně vypointovaný (to je zřejmě případ nezřídka k vidění u různých fantasy próz, jistě nejen u nich), Škvorecký je (zvlášť když zapomeneme na jeho pár posledních už ne tak povedených románů) o pocitech, o náladě spíš než o tom ději;
celkem laciná rada, jak tuto "úroveň" (+ ještě "vyšší") zvládnout, je snadná - číst, číst, číst, a to nejen tu prvoplánovou literaturu (která to je, vlastně pozná snad každý), přičemž k tomu, co se mi zdá nějak divný, se po čase (mnoho měsíců až léta) vracet (mimochodem do jistého věku je velká slast vrátit se po nějaké k době k uměleckému produktu (nemusí to být jen literatura), a vidět, že ho vnímám odlišně, asi evidentně líp, hloubš, že ho "chápu"...), případně i číst něco o té literatuře, o autorovi, vyměňovat si názory s ostatními..., v neposlední řadě rozšiřovat si obzory i jinak;
trošku konkrétnější rada už by tak snadná nebyla, ale konkrétnější rady bych naštěstí mohl rozdávat se znalostí konkrétní situace, což není tento případ, takže tady už skončím...

doplněno 28.02.14 14:59:

P.S. Škvorecký je (podle mě) hlavně "o tom", jak skvěle dokáže popisovat nějaký děj nebo situaci - směs dialogů, vnitřních pocitů vypravěče a popisu děje (a jistě by se ukázalo specifické užívání nějakých jakykových prostředků atd.) je udělaná a postavená tak šikovně, že z toho vznikne úžasně oslovující, živá věc (o stejně živém oslovujícím "námětu" nemluvě)

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.