Jak na dějepis?

Ahoj, já se dějepis učila jako příběh. Kdo, s kým, proti komu, proč... plus občas nějaké to významné datum. Dobré je ten příběh rozšířovat postupně - vypsat si tyhle zásadní otázky a k nim stručné odpovědi. A ty potom rozvětvovat a rozšířovat o podrobnosti. K maturitě jsem si taky nakreslila časovou osu a do ní jednotlivé události zakreslovala + jsem si vyrobila kartičky, kdy na jedné straně byl název události a na druhé straně letopočet a třeba přehled účastníků.

Samozřejmě je třeba zohlednit metody učení, které ti vyhovují: předříkávat si to nahlas, dělat si barevné poznámky, myšlenkové mapy, poslouchat z diktafonu nebo si třeba s někým povídat.

My jsme se na gymplu učili tohle: http://www.inzerce2.cz/inzera…8471/prodam-ucebnice-dejepisu

A ještě k letopočtům: pokud máš paměť spíše na slova a věty než čísla, tak si vytyč třeba ústřední letopočty (začátek a konec války, třeba). A doplňující události si pamatuj ve větách jako třeba "dva roky před koncem války", "patnáct let po uzavření míru", "tři roky před smrtí ve válce"...

Na gymplu jsem měla stejné učebnice jako v příspěvku výše, ale o to až tak nejde. Myslím, že mi nic extra nepřinesly.

Dějepis jsou jednak letopočty a pak takové ty věci, jak proč se to stalo (válka nebude jen tak) a co to přineslo (je jasné, že válka něco změní, minimálně ztráty a zničené území).

Letopočty prostě vypsat: datum - událost. Využít vlastních zkratek (VB - Velká Británie, Fr - Francie a pod.) v těchto výpiscích mít třeba Fr - jako vítěz nebo Fr - jako poražený (stačí jedno z toho)

Zvýrazňovat si různé věci různými barvami - konflikty jednou, mírové dohody, změny panovníků apod. jinak.

Dobrá věc je v tomhle wikipedie. To, co potřebuješ vědět, bude většinou v prvním odstavci a mnohdy i lépe než v učebnici.

Ono dost záleží, co po vás učitel chce. Někdo chce letopočty, jiný souvislosti tj, co se dělo v té době jinde. Pro tento případ je dobré si vypsat dění v určitém čase k sobě nebo do tabulky (systém si musíš najít sama).