Elektrotechnika- metoda uzlových napětí

Omlouvám se, nějak špatně se to vložilo.

Nejdříve si pro každý uzel napíšeme 1.Kirchoffův zákon.

To co mě do uzlu vtéká má znaménko plus a to co odtéká mínus.

Proudy v prvcích obvodu vyjádříme pomocí uzlových napětí, napětí zdrojů a
odporů (vodivostí) rezistorů. Tím získáme soustavu rovnic.

Tak z ní postup z obecných pouček o řešení touto metodou.

V příloze jsem ofotil daný příklad a zde je odkaz na postup řešení:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCsQFjAA&url=http%3A%2F%2Fcoptel.coptkm.cz%2Freposit.php%3Faction%3D0%26id%3D6798&ei=MI4AU929CMmi4gT99YCQDQ&usg=AFQjCNHKN5xkjdQd8chG5S(mdsTvrNIy73g&bvm=bv.61535280,d.bGQ&cad=rja

Pro uzel A platí: I1 + I3 - I2 = 0

Pro uzel B platí: I - I3 - I4 = 0

Ale nerozumím tomu, proč se při dosazení za jednotlivé proudy např. počítá:

Vyjádření pro uzel A:

I1= U-U(a) / R1

pro proud I2= U(a) / R2

pro proud I3= U(b) - U(a) / R3

Vyjádření pro uzel B:

proud I (ten je zadaný)

proud I3= U(b) - U(a) / R3

proud I4= U(b) / R4

A můj dotaz zní:

Když dosazujeme za proudu tak vždy v čitateli zlomku je např. napětí zdroje mínus napětí v uzlu A(uzlové napětí) prou proud I1 nebo

když chceme stanovit proud na rezistoru mezi dvěma uzly(proud I2), tak proč se opět v čitateli odečítá napětí jednoho uzlu od druhého?

Dále proč se stanovuje v referenčích uzlech napětí 0V?

Děkuji za odpověď.

Napětí na rezistoru je U₁ = R₁ I₁. V uzlu A proto bude napětí o U₁ menší, čili U - U₁ = U_A. Proto U₁ = U - U_A.

Proud I₁ = U₁ / R₁ = (U - U_A) / R₁. Podobně je to i pro I₃. Podle směru proudu je zřejmé, že bude U_B - U_A. Jelikož napětí vztahujeme k referenčnímu bodu, tak napětí v referenčním bodě považujeme za nulové.

A to napětí nulové bude v obou spodních uzlech? Já jsem si to představoval tak, že vlastně napětí se rozloží na všechny rezistory v sériových nebo paralelních kombinacích výše a tudíž už dole v obou uzlech žádné napětí není. Je tato úvaha správná? Budou tedy oba uzly jako referenční?

Za referenční bod volíme pouze jeden bod, na obrázku je vyznačen jako R. Mohl být zvolen i ten druhý uzel, případně i jiný uzel. Vzhledem k tomu, že mezi spodními uzly není žádný rezistor, je i na druhém uzlu nulové napětí. Referenční uzel volíme tam, kde se stýká největší počet členů, vhodné je, aby v referenčním uzlu byl jeden pól zdroje napětí.

Je moje úvaha správná, že napětí nulové je ve spodních uzlech i v reálu, protože vlastně veškeré napětí zdroje se rozdělí mezi rezistory nahoře a tím pádem dole už žádné napětí nebude. Je to tak?

Tato úvaha správná není. Za referenční bod bychom mohli klidně volit např. bod A. Pak napětí v ostatních uzlech budeme vztahovat k bodu A a napětí zde budeme považavat za nulové. V bodě R by pak nebylo nulové napětí, ale - 40 V. V bodě B by pak bylo 30 V.

ještě mám dotaz: např. u proudu I3, který vstupuje přes rezistor R3, proč je to zrovna UB- UA? a ne třeba UA-UB?
A dále metoda smyčkových proudů:
Tak si zvolím směry předpokládaných proudů a píšu obvodové rovnoce pro jednotlivé smyčky. Takže např. pro jednu smyčku A:
U1 + R1 . IA + R2.(IA-IB) = 0
A já nemám jasno v tom, kdyý předpokládám určité směry proudů ve smyčce a a vyznačená smyčka mně jde jakoby proti směru daného proudu na daném prvku, tak zda se píše místo znamenénka plus znamenénko mínus.
př. U1 - R1 . IA - R2.(IA-IB) = 0
Nebo tohle se zohledňuje až ve výsledném stanovení skutečných proudů?
A dále proč se v závorce odečítají od sebe oba proudy IA a IB?

Odkaz s přesměrováním přes Google nefunguje, tak zde posílám přímo odkaz na otevření v PDF:

http://coptel.coptkm.cz/reposit.php?action=0&id=6798