2x
Kalibrace je nutná pro správné stanovení neznámého vzorku. Polopaticky řečeno na příkladu: Tušíme, že vzorek by mohl mít koncentraci např. mezi 0,1- 0,5 mol/l. Každá koncentrace dává určitý signál (například absorbanci). Takže si připravíme několik kalibračních roztoků o různých koncentracích tak, aby byl neznámý vzorek ideálně někde uprostřed (v našem případě nachystáme např. 0,025 mol/l, 0,05 mol/l, 0,1 mol/l, 0,25 mol/l, 0,5 mol/l, 0,75 mol/l a 1mol/l. Ty si proměříme a ke každému získáme odpovídající signál. Vytvoříme graf závislosti signálu na koncentraci a dostaneme kalibrační přímku. A na té už potom můžeme graficky odečíst náš naznámý změřený vzorek, který nám poskytne určitý signál. Grafické odečtení je nepřesné. Pro přesné určení koncentrace použijeme rovnici regrese získanou z kalibrační přímky.
Kalibrční řada je soubor známých hodnot měřené veličiny a jim odpovídajících hodnot výstupního signálu. Tak na příklad máme zdroj několika přesných napětí a jim přiřadíme výchylky ručkového voltmetru. Tuto kalibrační řadu zobrázíme jako jeho stupnici s interpolovanými hodnotami mezi hodnotami kalibrační řady. Pak můžeme měřit neznámé napětí. Kalibrační řada nemusí nutně poskytnout lineární funkci, obecně jde o křivku, která může být v některých případech výhodnější. Výsledná stupnice pak může být třeba logaritmická (intenzita zvuku, osvětlení a podobně).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.