Další semestr nebo ukončení VŠ?

magisterský obor znamená, že už máte ty cca 3 roky hotové?

je možné snažit se zůstat na škole a postupně se připravit na přijímačky na jinou VŠ?

Ne, zimní semestr je můj první na VŠ vůbec. A asi není moc reální na té škole zůstat a přitom se připravovat na tu jinou, poněvadž jsou to dvě diametrálně odlišné školy a ta, kterou studuji teď, mi asi neumožní přípravu na jinou VŠ, protože je dost náročná.

měla jsem na mysli, současné škole dát to nejnutnější, abych se na ní nějak udržela a věnovat čas i přípravě na novou VŠ. jste -li přesvědčená, že tuhle školu ne, dobře , že jste moc času na ní neztratila. chce to odvahu pracovat na přípravě a taky odvahu tuhle školu " šidit" - každý na to nemá nervy.

Podívej se, jaké poplatky za prodloužení studia by na škole, kam cheš jít, jsou.

Být tebou ukončím (přerušit) školu ihned (když tě nezajímá). Možná bych uvažovala nad tím, zda by ti na nové škole neuznali nějaké předměty (což ale nemusí).

V každém případě ti výjde líp školu ukončit (přerušit) teď. Jít než nastoupíš na školu na pracák, nemusíš platit pojištění, ale nebudeš mít nárok na podporu (pokud si nepracovala). I kdyby sis měla pojištění platit, tak za ten rok to bude míň než za semestr případně rok prodloužení studia.

Pokud studium ukončíš, bude se ti to počítat do odstudovaných led a pokum budeš platit. Pokud přerušíš, počítat by se to nemělo.

Pokud tedy nebudeš mít žádné předměty co budeš dělat teď uznané, nemá to smysl studovat dál.

Děkuji za odpověď. Měla bych ještě dotaz, když jsem teď v podstatě ztratila jeden semestr, co by to pro mě znamenalo, na té další škole, bakalářský obor, možná bych uvažovala o navazujícím magisterském? Znamenalo by to pro mě vůbec něco? Jako že, kdybych to ukončila teď, tak bych třeba nic nedoplácela, ale kdybych tam zůstala další semestr, tak bych něco platila. To byl jenom takový příklad.

Máš na studium +1 rok, Takže na bakaláře 3+1=4 roky, na navazující mgr 2+1=3 roky. Nevím, přesně, jak je to když máte jeden semestr z magisterského, zda se to počítá k bakaláři. Ale v každém případě - pokud prodloužíš o jeden semestr nic platit nebudeš. Pokud o víc, buď už budeš platit (což si myslím, že to tak asi bude, ale na 100% to nevím) nebo ještě semestr ne. Do délky studia se pokčítá ukončené studium, nikoliv přerušené.

*délka studia + 1 rok

a na nové škole je bude zajímat, co a jak dlouho jste studovala předtím, než jste nastoupila k nim? nesledují si " přetažení " studia na jejich škole?

Je to v rámci jedné univerzity, jenom vlastně přechod z jedné fakulty na druhou. Ale jsou to dvě odlišné fakulty, z hlediska oboru, jako že to třeba není pouze přestup z třeba z oboru všeobecná sestra na Lékařské na nutričního terapeuta opět na Lékařské (jen příklad, není to můj případ). Chápete?

Existuje studijní nebo školská matrika (ten přesný název nevím), kde se to vrámci republiky píše, takže to lze zjistit při přechodu, jak na stejné škole, tak na jinou školu. Studiu na Slovensku se tam ale nepočítá.

A ještě - kam se chceš hlásit, že ti nestačí podat přihlášku teď (do 28.2., někde i déle) a na přijímačky na začátku května (za tři měsíce) se připravit. Když školu ukončíš (přerušíš) nebudeš mít nic jiného než přípravu na práci. Opravdu to není možné?

Navíc, rok mimo školu ti může dost zkazit studijní návyky.

Chápu, že někde se připravují žáci už na podzim, ale ti se zároveň připracují na maturitu.

Poslední zkoušku budu dělat v půlce února. Jsem na škole, kde jsou hlavními předměty biologie, chemie a fyzika. A chtěla bych jít na školu, kde jsou přijímací zkoušky SCIO, obecné studijní předpoklady a ZSV. Nevím, jestli jsem schopna se to naučit, za tak krátkou dobu, ty obecné studijní předpoklady možná, ale od střední jsem toho hafo ze ZSV zapomněla, když se tomu člověk nevěnuje...

Školu můžeš ukončit (přerušit) ihned. Nebo se na to prostě vykváknout a učit se na přijímačky. Na OSP se stejně naučot nedá, jen musíš vědět, co tě čeká. Ale přípravné kurzy na to jsou.

Poslední termín SCIO testů je na konci května, pokud ho škola uznává, máš času poměrně dost.

Myslím, že se to zvládnout dá.

Díky moc. Stále ale nechápu to přerušit v závorce. Jak to myslíte, v čem by byla výhoda přerušení od ukončení?

Pokud se jendá o přerušené studium, nepočítá se to do odstudovaných let, tj, na novém oboru opět budete mít délka studia+1 rok zdarma. Ovšem přerušit lze jen na časem omezenou dobu. Ukončené studium se do doby studia počítá a můžeš se stát, že budete nakonec platit.

Takže jaký bude pro mě rozdíl, když to místo ukončení pouze přeruším? A už na té škole nebudu chtít dále pokračovat. Dejme tomu, že bych tuto školu přerušila, studovala na přijímačky, které bych udělala. Pak bych chtěla nastoupit na tu novou školu, takže bych stejně musela ukončit studium. Teď jde o to, co je tedy lepší, když budu mít přerušené studium nebo budu na pracáku, když se mi tedy doba přerušení, jak jsem z toho pochopila, nepočítá. Co bude lepší? A ještě za jakých podmínek mi škola studium přeruší?

Nezapomeň také na to, že k přerušení musíš mít důvod, který uvedeš (a doložíš relevantní "důkazy", které k přerušení studia vedou) v dopise děkanovi nebo studijnímu oddělení. A oni ten důvod budou posuzovat. Alespoň tak ot bylo ještě před dvěma lety.

Anzi, první studium jsem také ukončila, prostě mi nešlo. Než aby ti zbytečně ubýval čas, je lepší to skončit dřív.

No právě, proto si říkám, že by mi to přerušení asi neuznali. Takže v tom případě by bylo lepší to ukončit, že, Martino?

A lidi, myslíte si, že by bylo reálné domluvit si s nějakou učitelkou (učitelem) z gymplu, kam jsem chodila, nějaké doučování ze ZSV?

Díky Martino, já si teď ještě počkám na zkoušky, abych se ujistila, že to opravdu nepůjde. A když to nepůjde, tak to ukončím. Nějak to budu muset podat rodičům, no uvidíme.

Záleží na nich. Zda mají čas (a chuť) se vám věnovat a co za to budou chtít (a zda to akceptujete).

Proč nezkušíš nějakou školu kde je dávána priorita na jazyky. V jiném příspěvku píšeš, že za peníze překládáš do angličtiny a tak by to byl možná dobrý postup do budoucna. aměřit se na schopnosti, které máš a v budoucnosti se živit překladem. Je to dobrá práce, dobře placená a živíš se hlavou. Když na to máš, je dobré to využít. Nemá cenu dělat obor, který Tě nebaví. Špatný postup není ani přerušení, dát si oraz, uklidnit hlavu a pak si s rozmyslem VS udělat v klidu bez tlaku.

Ten Tvuj příspěvek, že překládáš za peníze mne zaujal, klidně bych si najmul Tve služby. Dobrý překlad za dobré peníze je oboustranně výhodný kontrakt. Pouvažuj o tom a studuj to.

Já bych jenom trochu poopravila zdání o tom, jak je překládání skvěle placená činnost... Pozor, v tomto oboru je obrovský přetlak (překládá dnes bohužel kdekdo a tlak firem na cenu pak ústí v manuály, jejichž znění všichni známe... :-/ ), kvalita upadá, a kdo chce dělat opravdu literární překlad, ten musí mít ještě jinou práci. "Dobrý překlad za dobré peníze" - no, záleží, co si představíte pod pojmem "dobré peníze". Dělám v oboru 12 let, a když jsem před třemi lety dostala zakázku s ohodnocením menším než v době, kdy jsem začínala, bylo mi fakt hodně úzko

Tedy já bych si překladovou budoucnost tak růžově nemalovala. Ani technický/právní/ jakkoliv odborný překlad už není hodnocen tak, jak býval, nutno mít štěstí na agenturu, která platí opravdu dobře (což v Čechách snad ani nejde) - protože když vás platí špatně, tak prostě odvedete tomu adekvátní (tj. ne zrovna skvělou) práci. Což vám profesně nedá, takže napříště mizerně ohodnocenou zakázku raději nevezmete...

Jiná věc je jiný jazyk než EN. Ty bývají hodnocené lépe. Ale zase poptávka menší...

Jinak Anzi, sleduji tuto diskuzi a zkušenost osobní: Začala jsem na VŠE a v totálním zoufalství po roce odjela tehdy jako au-pair do Anglie (jinak to nešlo, ještě jsme nebyli v EU). Měla jsem za sebou jazykový gympl a na ekonomce trpěla. Hned po prváku jsem zkoušela právě překladatelství, neúspěšně... No a potom, po roce stráveném jinde, už jsem si dala jedinou přihlášku, prostě jsem si řekla - buď vystuduju, co mě baví, nebo nic, protože nic jiného nevystuduju (=nemám na to nervy a stejně by mě pak nebavilo se tím živit). Povedlo se, zafungovalo nadšení, studium jsem pak milovala (ač mi trvalo trochu dýl ) a dnes se tedy tím, co jsem vystudovala živím. Ale jak jsem popsala výše, Havaj to není a musím se dost otáčet.. A to nemám rodinu.

Nicméně souhlas s Martinou, asi bych se na nynější školu vykašlala a zkusila, co opravdu dělat chcete. Máte strašných možností na výběr, můžete odjet jako dobrovolník, nemusíte být jen v CS - poznáte jiné lidi, jinou zemi... Ujasníte si, co chcete dělat... Na vašem místě bych se fakt netrápila. Přesto držím pěsti při zkouškách

..dnes se tedy tím, co jsem vystudovala, živím. Chjo.

Praivo, taky jsem to tak vnímala

Kovis, souhlasím s vámi. Literární překlad nezmizí, o tom žádná, a odborné texty bude nutno též překládat vždy, ale rozhodně bude třeba překladatelů méně. Já zatím (klepu) o práci nouzi nemám, jenom je smutné, že mám o 12 let víc zkušeností, ale přetlakem b-žel za stejné kvantum práce méně peněz. To si pak kolikrát říkáte, jestli to má smysl... :-/ Jenže pak se zase objeví nabídka, která vám profesně nedá, a jedete v tom znovu... Ale jistě, kdo mě nutí dělat, co dělám, vždycky můžu dělat něco jiného Pointa mého příspěvku byla, že myslet si, že v budoucnu překlady udělám díru do světa, je trochu naivní - pohled člověka, který ten obor prostě nezná zevnitř.

A bude hůř. Cizí jazyky - a tím spíš angličtina - se začínají brát jako samozřejmost, a pokud se podaří něco udělat s úrovni výuky jazyků, nebude v budoucnu tolika překladatelů vůbec potřeba. Už dnes je spousta profesí, kde je znalost jednoho, případně dvou jazyků kvalifikační předpoklad a takoví lidé si pak vystačí sami. Je pak otázka každého, zda zbývající čas využije pro to, aby získal kvalifikaci v jiném oboru.

Pu: Děkuji za odpověď, nemám nějaké překladatelské ambice, natož abych se tím chtěla živit. Ono je to tak, že jsem totálně na gymplu nevěděla kam, šlo mi všechno, zájmy nulové. Nakonec jsem se rozhodovala mezi dvěma obory, jen jsem navrhla já, jeden rodiče (na ten můj jsem to nakonec ani nezkusila). Nějak jsem se k tomu těžšímu oboru nechala dotlačit rodiči, i když možná nevědomky, bylo to bez práce, vzali mě bez přijímaček, na průměr. V průběhu semestru jsem cítila, že to je opravdu záhul, ale řekla jsem si, že to nějak doženu. Nedohnala. V úterý dělám zkoušku, ještě jsem to moc neviděla, otevřu tu učebnici, zkouším se to učit, ale za prvé tomu vůbec nerozumím a za druhé k tomu mám šílený odpor, nevím proč. Rodiče si pořád myslí, že to všechno dám, protože jsem dala v prosinci zápočty, a to z větší části díky ne moc férovému způsobu. Nevím, jak jim mám říct, že s tím končím a podám si přihlášku jinam. Je taky možnost, že mě nevezmou na tu mou vybranou školu. A co potom, jenom z gymplem? Ale už se opravdu nechci dál takhle trápit. Nevím, co mám dělat.

Díky za povzbuzení, už nemám body, ale hned bych vám nějaký dala.

No, to naprosto chápu. Ono je dobré mít "záložní plán". Já jsem tehdy taky strašně řešila, co mi na to řeknou rodiče - ostatně, stále mě na té škole živili, že ano. Navíc já si tu školu vybrala sama (ono to šlo ale ruku v ruce s jejich přáním, hlavně tedy přáním otce - byl to tehdy nově otevíraný obor diplomacie... Když jsem se ale rozhlídla po spolužačstvu, ble, absolutně jsem "k nim nepatřila" ). Ale bylo to takhle: oznámila jsem, že mě to nebaví, některé zápočty jsem nedala, z jedné zkoušky mě vyhodili (a to jsem se na ni fakt připravovala, poctivě! - byla jsem zvyklá se učit, nedovolila bych si jít "dutá"), tím jsem to možná měla ulehčené... (to bylo také po první semsetru). Vzalo mi to chuť. Na konci roku jsem sice udělala dost zk na to, abych postoupila, ale oznámila jsem, že mě škola nebaví, že se trápím, podávám přihlášku jinam, a pokud mi to nevyjde, odjíždím na rok pryč (=nebudou "mě mít na krku"). Přijímačky nevyšly, já o prázdninách zůstala v Pze, chodila na brigády, vydělala na poplatky pro zprostředkovávací agenturu i na bydlení na koleji, v září přerušila, odjela... A dál viz výše. Dnes vím jedno: Kdybych byla tehdy dostudovala, měla bych lepší práci, lepší peníze, větší jistotu. Ale lidsky bych "ztratila pět let" a asi bych se v zaměstnání hodně trápila (ač těžko soudit, jen odhaduji). Takhle dělám, co chci - sice je to organizačně a platově mnohem větší dřina, ale do jisté míry mě pořád ještě naplňuje pocit, že nějakým způsobem přispívám ke zprostředkovávání poznatků těm, kteří si nepřečtou originál (dělám dost encyklopedie a to mě fakt hodně baví), a že se sama pořád vzdělávám -, a studium mě ohromně bavilo. Kdybych se rozhodovala znovu, tak stejně.. Připadá mi, že máte doma docela dobré zázemí, jde jen o ten šok rodičů a váš strach, naprosto pochopitelný. Na druhou stranu: Oni vás znají, vědí, že na studium nekašlete.. Nepřeji vám to, ale třeba se zkouška nepodaří a oni uvidí, že se vážně trápíte, že vám to nejde. Nemyslím, že by stáli o ztrápené dítě... Když jim to podáte tak rozumně, jako tady nám, nevěřím, že vás nějak odsoudí. Ano, asi budou přemlouvat a budou možná zklamaní, ale s tím musíte počítat. A když pak uvidí, jak dobře vám jde studium jinde a jak jste spokojená..

"Co potom, jenom s gymplem?" Chápu vaši obavu, ale jak jsem psala výše - odjet na zkušenou, to je nenahraditelné... Po státnicích, než jsem začala dělat překladatele full-time, jsem podala pár přihlášek o zaměstnání, někde mě dokonce vzali - a byl to úplně jiný obor, než jsem vystudovala, ale víte, co často říkali? Že si stejně musí každého zaučit a je jedno, jestli máte matfyz nebo ff. Jde o to, že vysokoškolák prokázal schopnost se porvat s tlakem a náporem na nervy. Vysokoškolák, NEBO člověk, který byl třeba nějakou dobu venku... Ano, dnes jsou podmínky pro absolventy těžší, uznávám, ale vždycky, VŽDYCKY můžete něco dělat a vypracovat se, tohle přesvědčení mi nikdo nevezme. I kdybyste měla začít jako sekretářka - no a co? Dva jazyky určitě máte, vystupování taky... Nebude to snadné, ale určitě to půjde. Mimochodem já ještě ve vysokých ročnících VŠ chodila brigádně uklízet a nikdy jsem neměla tak čistou hlavu s tak pěkným platem (fakt!). Nevzdávejte to, trápit se nemá smysl

A já chci bod a jinak vám už nikdy neodpovím!

Rádo se stalo. Fakt si umím představit, čím procházíte... Držíme pěsti!

A můžu se zepatat? Proč taková anonymita oborů?

Každý tady píše "studuju hrozně těžký obor". Ono těžký obor je dost subjektivní (neříkám, že vždy!)

Fido, u toho překladu šlo spíš o to, že tazatel chtěl 10 nebo kolik stran textu zadarmo, což mu nikdo normální neudělá.

koukám, že dnes shání každý překlad 10 stránek Já právě taky potřebuji přeložit 10 stránek. Asi to každý shání pro překlad VS práce pro cizojazyčného lektora. Jinak je to zajímavá náhoda.

p.s. za kolik kdo je ochoten přeložit 10 stran? ( nabízím tímto pohledávku po někom kdo je ochoten za neprofesionální častku / tedy trochu levněji/ někomu kdo studuje a nemá žádný příjem, přeložit 10 A4 normostrany - byl bych opravdu moc rád )

a kolik je ta profesionální částka? kdysi jsem na VŠ překládala zadarmo, - část vyučujících byla ochotná dát zápočet za to , že jim někdo přeloží 10 stránek nějaké literatury, místo toho aby dělal skupinovou práci - kolektivní projekt s prezentací

koukal jsem, že se částky pohybují od 250 za profesionální překlad a kolem 100 za překlad "dostačující" pro uroveň VS v 1. semestru

.. no a samozřejmě dražší s certifikací