Jak se naučit mluvit na téma

Jaký je rozdíl vědět co je ve Vídni a co bylo za RU když jsem se to učil? Jinak jde o dril, prostě učit a pak mluvit. Nahodit si na papír body a mluvit (i před zrcadlem), je o tom dost publikací, o rétorice. Včetně pomůcek jak si pamatovat. Vycházely už za komuny.

Vzpomnět, na to jsou právě ty různé pomůcky, jen si najít tu pravou. Zadat "jak mluvit, jak si pamatovat"... , vzpomínat co kdy bylo v dětství, snažit si vybavit minulost, cvičit.

Mluvit se clovek nauci pouze praxi a treninkem. Na to zadne studium nepomuze.

Zasada je, ze clovek by mel z patra mluvit akorat o vecech, o kterych neco vi. Pak se nestane, ze nastane ticho.

Já jsem přesvědčená, ža byste se měl učit nahlas. Tiše přečíst, vrátit se k tomu, co vás zaujalo a co potřebujete ujasnit. A pak si udělat jakoby pauzu, jít se napít nebo si uklidit nebo neco. A při téhle činnosti říkat polohlasitě to, co jste si zapamatoval. Tohle má několik výhod. Paměť to příjme a uloží. Jazykové centrum mozku najde slova pro vyjádření přečteného. Část mozku zapracuje na souvislostech. A to vše jaksi mimovolně, protože vy současně musíte přemýšlet nad tím, co děláte. Případně mezi čtení a pauzu vložte odříkání přečteného polohlasitě, v nečinnosti. Pak teprve jinou činnost současně s výkladem. Navíc, to co říkáte, musíte říkat tak, jako by to bylo pro posluchače, který tohle slyší poprvé. Případně, jako byste tohle říkal slepci. Pár vět úvodem a pak teprve jádro pudla a závěr, shrnutí. Každopádně to, co jste se naučil, musíte slyšet na vlastní uši a ne jen v hlavě.