Zdravím, chodím do Kvinty na osmiletém gymnáziu. V letošním školním roce mám problém pochopit látku při samostudiu. Učebnice jsou dělané jak pro odborníky. Většinou se tam píše pomocí slov a)s kterými se setkám jednou za čas, b) které neznám, a tam mi dá docela zabrat, než pochopím samotnou větu. Věty jsou psány složitě, po přečtení odstavce si nezapamatuji absolutně nic z toho, co jsem přečetl a po opětovném několikanásobném přečtení pořád nic nechápu. Definice mnohdy nejsou ani definice a jsou psány velmi nejednoznačně a dokonce by mě ani ve snu nenapadlo, že podle jedné definice je daný předmět věc, kterou moc dobře znám. Zkrátka a jasně, příjde mi, jako kdyby ty učebnice nebyly psány česky.
Ale jsou zde i předměty, v kterých mi vychází čistá jednička. Kupříkladu Dějepis. Text je srozumitelně a příjemně čitelný, jako příběh v knížkách. Žádné odborné výrazy, které mi vyrazí dech, prostě hezká četba a to nemusí být ani obsah nějak zajímavý.
Na poslední test jsem se učil dvě dvojstránky necelé čtyři hodiny, vypsal si poznámky a učil se je a stejně jsem z testu dostal za pět. V některých předmětech, které nás učí ti mírnější kantoři, mi stejně vycházejí dvojky trojky, i když se na testy učím hodiny a mám taháky (celkem profesionálně zpracované, vytisknuté).
Rodiče mi říkají, že se to hold musím "nabiflovat", ale to zase odporuje hesla většiny mých profesorů, že látku se nestačí pouze naučit, ale i pochopit. Toho se snažím držet. Většina mých spolužáků chvíli po testu ani neví, co co znamená, přestože dostanou dobrou známku. Po dni ani nevědí, z řeho jsme psali Je možné, že mám nějakou poruchu učení/čtení?
Pravdou zůstává fakt, že látka většiny předmětů, z kterých mám špatné známky, mě nezajímá a většinu informací z látky pokládám za zbytečnou vědět a po několikahodinovém šprtání a vysledné známky 3-5 mě i přestává bavit se učit. Na druhou stranu, fyzika mě nezajímá a známky z ní mám výborné až chvalitebné a přestože jsem "zeměpisář", vychází mi z tohoto předmětu trojka nebo čtyřka na vysvědčení. Přiznávám že zde mě současná látka nebaví
Shrnutí pro ty, co byli líní si to přečíst celé:
Ve škole jsme dostali jiný typ učebnic, kde je látka vysvětlená pro mě velice nejednoznačným způsobem, a po několika hodinách (někdy dvě až tři, jindy klidně i 8-10 hodin) strávených doma nad učením jsem se nenaučil ani Ň, což se odráží ve výsledcích v testech. Mnohdy díky nejednoznačnému vysvětlení a definic ztrácím zájem o látku. Na druhou stranu jsou předměty (fyzika, Matematika), které mě sice nezajímají, ale s kvalitním vysvětlením v učebnicích z nich mám dobré známky. Proto se ptám: Je možné, že trpím nějakou poruchou učení/čtení? Přečtený odborně napsaný text většinou úplně vypustím z hlavy a nechápu, co tím autor myslel a někdy mě to rozhodí až tak, že nechápu i jednoduché věty. Vidím v tom pouze rozsypaný čaj..
P.S.: Nechci se vymlouvat nebo házet vinu na formu psaní učebnic, je možné, že je v tom i něco jiného, ale jiný důvod v tom prostě nevidím...
0x
Těžko posoudit, když neznám ty učebnice. Že tě předmět nebaví, se určitě taky dost v chápavosti projeví. Poruchu učení asi nemáš. Na problémové texty se zkus opravdu plně soustředit (jestli jsou psány technicky, tak záleží na každém slově, jak noviny to pak jen přelétnout nemůžeš). Taky si můžeš sehnat starší učebnice, nebo jiné knihy (třeba nějaký přehled středoškolské fyziky apod.), jestli nebudou pochopitelnější.
0x
Mladý také chodí na víceleté gymnázium (tercie) a opravdu mě některé věci nepříjemně překvapily.
1. Způsob hodnocení. Někdy je opravdu tak přísný, že to může být demotivující. Žádné uznání správného postupu či pochopení, nic. Sebemenší chybka v otázce = 0 bodů. Co by bylo na běžné škole ohodnoceno za 2, tady klidně je za 3..4. A to pro žáky, kteří na školu přišli pouze s jedničkami je docela šok.
2. Učební podklady. Některé učebnice jsou z mého pohledu nepoužitelné. Jsem VŠ, stále se musím učit a nemám s tím normálně problém, naopak jsem se naučil přijímat informace velmi efektivně jediným rychlým přečtením, ale na některé jeho učebnice hledím s otevřenými ústy. Nevím, jestli se jedná o nějaký studijní experiment či co, ale některé učebnice vypadají spíš jako časopis s hromadou malých odstavečků rozfrcaných po celé straně, pak jakési sloupce po krajích, vše různě rozvrstveno barvami podle významu. Ani není jasné, v jakém pořadí se to má číst. Pak je tu druhý extrém, učebnice které jsou psány jako skripta pro 3.ročník VŠ (ty asi vadí vám). Právě máme takovou chemii. S těmi já problém nemám, ale pro 14 letého kluka nečitelné, zvlášť kduž se nejedná o žádné rozšiřování látky, se kterou by se dříve už setkal ale o úplně nové neznámé věci. Třetí varianta je, že jim učitel řekne, ať učebnici ignorují, že má vlastní jiné postupy.
3. Tlak školy na to, aby si žáci pokud možno bezohledně konkurovali, místo toho, aby se naučili spolupracovat a pomáhat si. Toto mi přijde skoro jako zločin.
U nást o funguje tak, že po počátečním šoku se mladý přestal stydět přiznat když má problém, takže než by zbytečně bezvýsledně hodiny koukal na něco co nechápe, přijde za mnou a pomůžu mu to pochopit. Vy se nemáte možnost na někoho obrátit?
doplněno 19.12.13 19:44:Nevím, jaké schopnosti a vzdělání mají vaši rodiče. Pokud to v jejich možnostech je, tak bych předpokládal, že si ten čas, aby vám pomohli, najít musí. Vaše úspěšné studium je určitě jedním z jejich hlavních zájmů. Takže pokud myslíte, že látku vaší úrovně ovládají, obraťe se na ně. Někdy je to zbytečně jen problém komunikace doma (říkáte si: táta nemá čas, pořád jenom nadává, raději ho s tím otravovat nebudu.. ), kdy je pro mladého člověka kupodivu snažší svěřit se cizím lidem na netu, než vlalstnímu otci. Možná budete překvapen, že když za rodiči přijdete stejně na férovku jako sem, že vám ještě něco platní budou a že otec raději stráví hodimu s vámi, než u televize. Syn se napřed pokoušel problémy tajit a zkoušky i známky raději zatloukal. Nakonec se naštestí podařilo mu vysvětlit, že toto cesta není, takže teď už chodí sám a jasně řekne: tati píšem z toho a toho a tohleto jsem moc nepochopil. Kontrolně si o tom co zrovna dělají povídáme skoro každý den, aby se případný problém chytil zavčas a ne že mu něco uplave.. A domu chodím taky běžně až po šesté, ale tu hodinu si člověk vyšetřit dokáže.
Pokud vaši rodiče tak tak udělali učňák, tak vám asi nepomohou, i kdyby chtěli. V takovém případě se naučte pracovat s internetem.Místo dvou hodin u online hry, nebo na soc. síti si vyberte nějakou konkrétní látku se kterou máte problém a pokuste se k ní sehnat pro vás co nejstravitelnější informace. Net je plný různých studijních materiálů a řešených testů. My to tak taky děláme. Někdy si pro danou látku zpracujeme učebnici svoji. Často je potřeba nakombinovat víc zdrojů, ale je to tam většinou v pochopitelnější formě.
Varianta dvě a částečně i varianta tři jsou přesně můj problém. Ne, bohužel se nemám na koho obrátit, rodiče jsou zaměstnaní prací do realtivně pozdních hodin a ostatní příbuzenstvo žije na Slovensku. Kamarádi to nechápou, učí se opravdu jen tak, že si zapamatují to, coje v učebnici bez jakéhokoli porozumění látky.
Zajdi si do knihkupectví a podívej se, zda jiná učebnice není pro tebe srozumitelnější. Obvykle se si tam i kam sednout (nebo u regálu postojíš, si mladý, nožky ti neupadnou) a pročteš si, jak to tam je. Další možností je internet.
Nemáš-li nikoho, kdo by ti to doma vysvětlil, zkusi si najít doučování.
Možná je problém i ve stylu učení. Učit se X hodin v kuse je nesmysl.
Je-li text v učebnici složitý - zkoušel sis z něho udělat výpisky?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.