Vyučují se ve škole nesmysly?

Ty praktické věci typu základy první pomoci, orientace v přírodě, základy přežití v nouzi, jednoduché vaření apod. se děti dozvědí ve skautu.

Smysl školy není naučit řešení jednoho konkrétního problému ale naučit metodiku řešení. Pokud pochopím, jak probíhají a skládají se síly v jednom bodu (pro představivost simulovaném míčem), tak pak pochopím celou kategorii úloh a budu vědět, jak se podobně skládají síly třeba v příhradové konstrukci (což není nic jiného než vzájemně pospojované body)

Určitě máte pravdu. Chtělo by to přehodnotit. Berte ale taky v úvahu, že jde o všeobecný rozhled. Neumím už logaritmy spočítat, ale vím, že něco takového existuje a jak přibližně to funguje. A to je taky důležité.Spousta lidí nadává třeba na geometrii- k čemu že jim to bude, ale když pak jdete do obýváku koupit koberec, tak si přece musíte spočítat metry čtvereční, nebo obsah lichoběžníku atd.

Proč se na základních školách nevyučují v nějakém předmětu praktické věci typu základy první pomoci, orientace v přírodě, základy přežití v nouzi, jednoduché vaření apod.
Na tomto přece život nestojí, neměl bych zájem o vaření, houby ... Nakonec jsou i nepovinné předměty, co si vydupou rodiče.
K čemu základy přežití, jsme bezdomovci? Děcka nemají ponětí o ekonomice, právu. ZŠ je základní, všeobecné vzdělání, ne specializace. Pak každý má možnosti podle zájmu. No ale bude opět něco podobného pro případ války, tak ať se těšíí.

Máš pravdu třeba s tím základem práva. To je další příklad. Nebo když se deváťáka zeptáš co je to akciová společnost, 9 z 10 nebude mít tušení. Asi jsem to špatně pojmenoval, měl jsem na mysli takovej ten všeobecnej přehled.

A hlavně pak tu zmíněnou první pomoc. Nemusíš být bezdomovec abys využil naučené základy přežití. Můžeš zabloudit v horách a být nucen strávit tam noc, můžeš přežít havárii autobusu a být nucen poskytnout první pomoc ostatním, můžeš se zranit na místě, kde nikdo nebude atd. Pak ti bude počítání hydrostatické vztlakové síly k ničemu (my jsme se tuhle pí***nu učili v sedmý třídě na základce).

Problem fyziky na ZS je ten, ze na to, aby se zaci ucili prakticke veci, ktere v zivote nejak vyuziji, nemaji "matematicky aparat"-vetsinou je nutna znalost derivaci a integralu.

Představa o hydrostatické vztlakové síle pomůže trosečníkovi při stavbě voru - aby ho unesl a aby se hned nepřevrátil. Nepotřebuje bůhvíjak přesný výpočet, ale určitou představu, jak to funguje.

btw vrátím se ještě k těm praktickým dovednostem: v červnu dělal skautský oddíl prezentaci své činnosti pro veřejnost, byli tam i rodiče zájemců-neskautů, a někteří se dost děsili toho, "jak je možné, že dají dětem do ruky sekyru, něco tak nebezpečného, hrůza..." (šikovný jedenáctiletý kluk tam rozštípal polínko na oheň).

Ve skole se povesit obraz ani opravovat zasuvku nenaucis. Naucis se tam ale princip paky, symetrie nebo elektrickeho proudu a napeti. Prakticke znalosti si pak prectes v knizkach podle toho, co budes potrebovat.

Tvrdit, ze logaritmy jsou nanic muze jen clovek, ktery je vubec nechape. Az si zase budes kupovat novou lednici nebo televizi a budes zjistovat, jak hlucna ta lednice je nebo jaky zesilovac potrebujes k TV, aby nekostickovala, tak ti to dojde. Kdyz to nevis, tak holt budes mit doma hlucnou lednici nebo vetrak v koupelne a na TV si budes muset pozvat montera a zaplatit ho.

Prvni pomoc, orientace v prirode apod. se vyucovala hlavne na stredni skole v predmetu Branna vychova, ale ten se pry uz neuci, takze se to asi vyklada v necem jinem nebo na nejakych kurzech (telocvik, zemepis, apod.)

Často nejde o naučení jedné konkrétní věci, ale o rozvoj logického myšlení, paměti atd. Pokud pochopim skládání a vektory sil, tak dokážu vymyslet jak použít páku abych nadzvedl a odsunul skříň.

Orietace patří do zeměpisu, a to ostatní jako první pomoc, základy přežití, vaření atd. do občanské výchovy - učit by se to určitě mělo, nás to na základce učili.

S těmi lidmi,kteří při akademickém vzdělání nejsou schopni udelat dírku do krabičky,máš pravdu.Ale není to vlivem školy,ale vlastnostma určité sorty lidí.Ti se nenaučí pájet nebo letovat,vrtat a řezat,ale je to v pořádku.Lidská společnost je založena na dělbě práce.Jen k tomu nejsou politici schopni stvořit podmínky.Pak je z toho jen zmatek.

JABRAKA

Jako akademicky vzdelany clovek, ktery vyrostl v panelaku ve meste, jsem byl uplne drevo na manualni prace. Proste jsem se k nim nikdy v prubehu pobytu doma nebo ve skole nedostal, pokud nepocitam obcasne babrani se v jizdnim kole apod. Teprve v dospelosti, kdyz jsem byl nucem vzit do ruky pilu, kladivo atd., jsem se naucil pracovat s naradim. Pozdeji jsem si i precetl knizky o remeslech a pochopil z nich nektere souvislosti.

Tim chci rict, ze manualni nesikovnost vysokoskolaku nebo mladych lidi nemusi byt zpusobena jen tim, ze jsou uplne levi na remesla, ale z velke casti to muze byt dusledek toho, ze se k manualni doted nedostali. Prece jenom se v akademicke skole moc neocenuje, jak krasne umi clovek preriznout prkno nebo jestli umi vyvrtat diru do panelu.

Nevím, jak je to teď, ale my se první pomoc učili na základce i střední (byly to nějaké celodenní kurzy). Vaření jsme měli na ZŠ tuším v sedmé třídě, střídalo se to s dílnama. Znovu první pomoc, základy přežití atd., to se všechno učí na táborech.

Věci jako základy první pomoci, orientace v přírodě, základy přežití v nouzi, se za dávných časů učily v branné výchově. Vaření se učilo v rodinné výchově.

Pokud jde o fyziku, naprostá většina lidí je jí nedotčena. Téměř nikdo neví ani naprosto stupidní věci, jako proč plave loď, proč letí horkovzdušný balon nebo jako se řídí jízdní kolo.

K životu to nutné není, ale dobře se potom daří různým podvodníkům s auty na vzduch, energy savery nebo ventilačními turbínami.

Napůl souhlasím, ale na půl ne. Taková matematika, je potřeba. Teď třeba řekneš k čemu ti budou rovnice, ale minimálně jednou za život se s nima potkáš (spíše bych měl říct potkáme, chodím na SŠ). Matematika holt souvisí se vším. Dále čeština, u té je to napůl. Pravopis mám jakýmsi způsobem vrozený a jde mi to automaticky, ale třeba větný rozbor nedávám, protože ten asi jen tak k něčemu potřebovat nebudu. A pak pokračování mým "oblíbeným" dějepisem. Určitě znát takové ty základní "body" a lehce historie naší země by se mělo. Ale podle mě to na té základce zacházelo až moc do detailů. Fyzika taky není úplně nanic. Z fyziky je dobré alespoň pochopit jak to vlastně na světě funguje a tak. A pak žáky oblíbená chemie. Určitě je potřeba, protože dneska je chemie taky všude. Koupím si třeba Savo a když vím co to je, tak vím jak s tím zacházet a co případně dělat, když se tím poleju a tak. A co se týče takových těch příkladů na počítání molární koncentrace nebo rovnice, tak i přes to, že mě chemie baví musím uznat, že to normální většina lidí taky potřebovat nebude.

Zajímavá diskuze, já jsem přesvědčený, že se učí spoustu zbytečností, že by to mělo být tak nějak víc vyselektované a mělo by být víc příkladů z praxe a i učitelé, přednášející by měli mít víc praktických zkušeností.

Protože bychom jinak byli stejní, jako cigani. Ti si dokáží spočítat mzdu nebo přídavky. A zajímá je jen to, co potřebují. Viz: "Nikdo není dokonalý", "Každý chybuje" zo Slovenska. :D

nikdy jsem nepochopil na co jsou vektory, Frobeniova věta, šílené matice a tak dále a to mě vyhodili ze školy dřív, než začali brát derivace a nebo mi to vypadlo úplně, jsem matematicky neposkvrněný, nebo takové ty 0 a 1, jediné co mě utkvělo v paměti je šílené slovo tautologie, i když už nevím co to je, he he

A prave bez znalosti vektoru, silenych matic a derivaci si neskrtnete ani v jednoduche fyzice...

Obecne jakakoliv matematika vetsi slozitosti nez je rovnice o jedne nezname se uplatni ve vedach typu fyzika, mechanika, informatika atp.

Tak to zase pozor. Připouštím, že derivace jsou důležité, ale v obrovské části fyziky a chemie se bez nich dá obejít, o maticích ani nemluvě.

Fyzika bez derivací je ještě fyzika?

Neřekl bych přímo, že se na škole učí nesmysly, ale změnu by to určitě chtělo.

Myslím si, že by bylo potřeba více zvažovat, co je opravdu nutné se učit. Dnešní školství mi připadá tak, že si lidi nahoře myslí, že když to prostě zařadí do učebního plánu, tak to budou všichni umět. Ovšem člověk má jen omezené možnosti. Podle školství bychom měli všichni ovládat: matematiku, fyziku, chemii, češtinu (včetně literatury samozdřejmě), angličtinu, ještě další jazyk, ekonomii, zeměpis, informatiku, elektrotechniku, dějepis, zeměpis, výtvarnou výchovu, tělocvik, pracovní činnosti, občanku, hudební výchovu. Pokud jsem na nic nezapomněl, tak toto je výčet předmětů, které jsem v životě měl a které bych měl ovládat. Jen nadčlověk by dokázal ovládat vše. Návíc se výuka často pojímá stylem co nejvíc věcí nazpamět, což je k ničemu. Kolikrát mám pocit, že ve škole se testuje jediná věc a to kolik toho člověk dokáže dostat do hlavy. Ale já si myslím, že škola by měla lidi spíše učit myslet. Ze školy by měli vycházet lidé schopni především zdravě uvažovat. Lidé co vycházejí ze škol mi připadají spíše jako ovce. Nemají se ptát, jaký má smysl učit se tolik věcí nazpaměť. Mají být zticha a "splnit rozkaz".

první pomoc se děti učí ve škole, základy vaření taky, základní zacházení s nářadím zrovna tak, orientace v přírodě probíhá při branném dnu. krom toho se učí i dopravní výchovu, mají drogovou prevenci, učí se i základy práva (jako tedy zakládat akciovku to se nejspíš neučí, to je pravda), probírají komunikaci (včetně nonverbální), učí se cizí jazyk (jako jak se ho nakonec naučí, to už je na dítěti... ale přijde, že prostor k praktickému procvičení jim škola - alespoň naše - dává), naučí se plavat, bruslit, případně lyžovat... to mi přijde praktické dost a to nepočítám, že důležité jsou i další předměty, i kdyby některé třeba "jenom" pro procvičení mozku

Školy vychovávají učené mloky. Mloku, nadři se slovíčka a letopočty a budeš uznán dospělým. Děti do sebe soukají naučné slovníky. Myslícímu člověku je z toho špatně, zatímco učenliví prosťáčci slaví triumfy! Kdo se učí, ten to umí, i když tomu nerozumí. ///// fragmenty stále velice trefných postřehů ze slavné české komedie Škola základ života z roku 1938.

A nebyla většina vědců se školami na štíru? Proč asi? byli svazovaní a nudění tím balastem okolo?

Nabifloval jste ve škole aspoň definici většiny?