Synovo kniha, sousedovo zahrada

Od: Datum: 30.10.13 08:38 odpovědí: 23 změna: 27.11.13 22:09
avatar

Tady na poradně i jinde na internetu se v diskuzích začínám v poslední době setkávat s nevhodně použitým středním rodem přídavných jmen přivlastňovacích.

Kde se to vzalo? Je to nějaká nová frajeřina, třeba podle nějakého filmu? Nebo je to starší záležitost, běžná v některém kraji?

Běžně a od dětství se setkávám s nespisovnými tvary velkej dům, nový knihy. Trochu rozumím brněnskému hantecu, poznám podle řeči, kdo je od Ostravy a kdo z Hané. Ale výrazy tátovo boty, bratrovo svetr jsem v minulosti neslyšela, nečetla.

Opravdu by mě moc zajímalo, kde se to vzalo.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 30.10.13 08:45

Třeba jste to neslyšela, ale co když s tím pracuje tento pomocník, co pak našinec má zkoumat?

http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=bratrovo

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.10.13 08:59
avatar

Omlouvám se, ale odkazu nerozumím. Tedy pokud to není myšleno tak, že si někdo na internetu hledá správný výraz a internet mu nabídne tento tvar - střední rod.

Ale to bych pochopila u cizinců, ale já se ptám na Čechy. Čeština je naše mateřšina, tedy to všichni máme odposlouchané od maminek (a babíček...). Já sama mám odposlouchaná slova žlyce (lžíce), vokno... V běžném hovoru mezi svými říkám a budu asi stále říkat žlyce a vokno. Ale vím, kdo mě to naučil.

Datum: 30.10.13 08:54

Možná sem někdo píše otázky pomocí internetového překladače.

To potom vznikají slova, která by člověk ani nevyslovil.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.10.13 08:59
avatar

Tyto tvary se běžně používají na Plzeňsku. Studoval jsem na střední škole, kde byli studenti z celé republiky. Jednou jsme dostali doplňovačku: bratrov- boty, tátov- holubi, atd. Plzeňáci napsali všude "o" a učitele - Brňáka, málem šlehlo.

Ohodnoceno: 5x
 
Datum: 30.10.13 09:03
avatar

To bude asi ono. Pokud se tak hovoří v celém kraji, chápu.

Od: buss®
Datum: 30.10.13 09:08

To máte jak - jedu na Vsetín. Prostě se tak někde mluví. Ale obecně češina úúpí. Co dělá škola nevím, ale máálo se čte. Chyby v tisku, knihách, titulky v TV, reklama ...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.10.13 09:19
avatar

Souhlasím s tím, že je to nespisovné a také tocítím dost nepříjemněl, ale souhlasím i s tím, že se to užívá krajově, myslím, že nejen na plzeňsku, obecně v je to jihočeské; rozhodně to není žádná nová móda.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 30.10.13 09:27
avatar

Doufala jsem, že dostanu podobnou odpověď. Krajový zvyk (jak mu zobák narostl) je přijatelnější než nová móda.

Od: axus®
Datum: 30.10.13 09:47
avatar

Jojo. To je jiho-zapado cestina.

Pouzivam to furt a ani si to neuvedomuju, pokud mi nekdo neupozorni.

Bohuzel se uz nepamatuju, ale vsadil bych boty, ze tak mluvili i nase ucitelky cestiny.

Jednou sem o tom dostal odbornou prednasku. Pamatuju si z ni pouze to, ze se tomu rika ustrnula koncovka.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 30.10.13 10:08
avatar

Hovorovou češtinu mám ráda, ale nemusí být všude .

Jedna moje učitelka zase neustále používala 1. pád množného čísla mužského rodu tam, kde měl být 4. pád. Pěstovala králíci, napomínala kluci... I ona hovořila "po našem".

Datum: 30.10.13 17:27
avatar

Objevuje se nejen tohle, ale i mnoho jiných nezvyklých výrazů. Já to přičítám tomu, že hodně lidí objevuje možnosti PC a možnosti internetu. I lidé, jejichž písemný projev se dosud omezoval na pracné napsání vánočního přání. V různých krajích a oblastech se mluví různě, často se mluví trošku jinak i ve vedlejší vesnici. A tyhle, pro většinu nezvyklé výrazy a slovní spojení, se v dnešní době samozřejmě promítají i do internetových diskuzí.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 24.11.13 15:58
avatar

Moc zajímavé informace! Vybavuje se mi několik tetiček a švagrová. Obrázek si ukládám.

Od: rnk*
Datum: 27.11.13 22:09

Pozoruhodný obrázek. Ale pokud jde o Moravu tak jsou tam nepřesnosti. Na jihu Moravy není zmíněma oblast, kde se používá ů namísto í v koncovce (majů, dělajů) a oblast pravé Hané, kde se mimo uvdedeného používá o namísto u. (órok, já na trho so a kde só oni)

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: hm®
Datum: 30.10.13 18:36
avatar

Tyto koncovky nejsou novinkou, pamatuji si, že nás na jejich nesprávnost upozorňovali už před desetiletími ve škole. A já nechápal, proč, vždyť "takový patvar by přece nikdo nemohl používat". :D A mohl, jak jsem později zjistil. I ve středních Čechách.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.10.13 19:39
avatar

Všem děkuji za odpovědi.

Začínám se divit, že jsem se s tímhle překvapivým -o nesetkala dříve, když je to poměrně běžné. Ale na prázdniny k příbuzným, na tábory, do školy... jsem jezdila všude možně, jen do jižních a západních Čech ne.

Datum: 31.10.13 09:57
avatar
Tady na poradně to rád přehlídnu sám taky spíš napíšu přehlídnu než přehlédnu. Sem tam mi ta spisovná čeština připadá hodně umělá. Takže v neformálním prostředí diskuse mi to uši netrhá. Horší je že se teď na primě televizi chytil nějaký takový odborník na západočeštinu a ten nám těmi výrazy tipu Jitčinej sestry s Pepovo kalhotama zasírá zpravodajství v hlavním vysílacím čase. Tam už by se s tím fakt něco mělo dělat.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 31.10.13 13:36
avatar

Jak napsal Bruno a i na Zlínsku se tak mluví. Když byla dcera malá vedla si sešitek a tam si zapisovala různá slova co kdo řekl, jabka, erteple-zemáky, korbílek (kbelík), ty si osobná (hezká), jdu na krchov (hřbitov) víc si nepamatuji, většinou tak mluvili staří lidé na vesnici a myslím, že by tato ( nebo tyto?) slova použili i při psaní.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 31.10.13 16:17
avatar

No na Zlínsku se taky vyskytují osobité výrazy (šufánek, gaňk, handra, lozit, casnovat,...), ale nevěřím, že by nejen na Zlínsku, ale kdekoli na Moravě někdo tamní použil "bratrovo zahrada".

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rnk*
Datum: 09.11.13 22:09

kartaginec:

Zmíněné výrazy jsou spíše obecně moravské. Ale překvapuje mne, že je v Česku neznají. Ikdyž na Moravě se traduje, že pražák nerozumí, když mu někdo řekne "přivři prosím okno". A co teprv, debeste slešeli mlovit hanáka!

Hanáčtina je od češtiny snad víc odlišná než slovenština. Jenže narozdíl od slovenštiny se hanáčtinou už vůbec nemluví. Nikde. Škoda, že o tato zanikající nářečí či jazyka se nezajímá UNESCO. Mohli jsme mít o jeden zápis v kulturním dědictví více.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: uska®
Datum: 31.10.13 13:50

ČT 1 - zpravodajství o počasí.

Na Praze 4 mlha - v Olomouci prší. Proč to jení stejné? Vypadá to divně.

Na Praze 4 mlha - na Olomouci prší. Divné, že?

V Praze 4 mlha - v Olomouci prší.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 31.10.13 16:22
avatar

Zase taková zvláštnost, použití v/na. Už tu někdo upozornil na vazbu "na Vsetín", sice nespisovnou, ale tamní to jinak neřekne. Ovšem "Na Praze 4 mlha" je blbost, tomu bych rozumněl tak, že na městském úřadě Prahy 4 uředníci mlží.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 31.10.13 16:45
avatar

Pořád lepší, než kdyby říkali "na štyrce". To by možná bylo zmateno víc pamětníků.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: jonnie
Datum: 10.11.13 05:57

Nepovažoval bych to za chybu.

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640

2.1 Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě vs. v Podolí

Spojení předložky se jménem obce nebo její části záleží silně na konvenci užívání. Zatímco říkáme a píšeme např. bydlím v Českých Budějovicích, v Brně, v Karlových Varech, ale teta bydlí na Smíchově, syn na Vinohradech a dcera na Malé Straně, jsou místa, u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na. Patří k nim Mělník, Kladno, Ruzyň, Vsetín a další.

Bydlím v Praze, konkrétně na Budějovické. Moje máma bydlí ve Stodůlkách (tedy na Praze 5).

Jedna tramvajová voyovna je na Pankráci, druhá na Žižkově, třetí v Hloubětíně.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.