Synovo kniha, sousedovo zahrada

Třeba jste to neslyšela, ale co když s tím pracuje tento pomocník, co pak našinec má zkoumat?

http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=bratrovo

Omlouvám se, ale odkazu nerozumím. Tedy pokud to není myšleno tak, že si někdo na internetu hledá správný výraz a internet mu nabídne tento tvar - střední rod.

Ale to bych pochopila u cizinců, ale já se ptám na Čechy. Čeština je naše mateřšina, tedy to všichni máme odposlouchané od maminek (a babíček...). Já sama mám odposlouchaná slova žlyce (lžíce), vokno... V běžném hovoru mezi svými říkám a budu asi stále říkat žlyce a vokno. Ale vím, kdo mě to naučil.

Možná sem někdo píše otázky pomocí internetového překladače.

To potom vznikají slova, která by člověk ani nevyslovil.

To bude asi ono. Pokud se tak hovoří v celém kraji, chápu.

To máte jak - jedu na Vsetín. Prostě se tak někde mluví. Ale obecně češina úúpí. Co dělá škola nevím, ale máálo se čte. Chyby v tisku, knihách, titulky v TV, reklama ...

Souhlasím s tím, že je to nespisovné a také tocítím dost nepříjemněl, ale souhlasím i s tím, že se to užívá krajově, myslím, že nejen na plzeňsku, obecně v je to jihočeské; rozhodně to není žádná nová móda.

Doufala jsem, že dostanu podobnou odpověď. Krajový zvyk (jak mu zobák narostl) je přijatelnější než nová móda.

Jojo. To je jiho-zapado cestina.

Pouzivam to furt a ani si to neuvedomuju, pokud mi nekdo neupozorni.

Bohuzel se uz nepamatuju, ale vsadil bych boty, ze tak mluvili i nase ucitelky cestiny.

Jednou sem o tom dostal odbornou prednasku. Pamatuju si z ni pouze to, ze se tomu rika ustrnula koncovka.

Hovorovou češtinu mám ráda, ale nemusí být všude .

Jedna moje učitelka zase neustále používala 1. pád množného čísla mužského rodu tam, kde měl být 4. pád. Pěstovala králíci, napomínala kluci... I ona hovořila "po našem".

Moc zajímavé informace! Vybavuje se mi několik tetiček a švagrová. Obrázek si ukládám.

Pozoruhodný obrázek. Ale pokud jde o Moravu tak jsou tam nepřesnosti. Na jihu Moravy není zmíněma oblast, kde se používá ů namísto í v koncovce (majů, dělajů) a oblast pravé Hané, kde se mimo uvdedeného používá o namísto u. (órok, já na trho so a kde só oni)

Tyto koncovky nejsou novinkou, pamatuji si, že nás na jejich nesprávnost upozorňovali už před desetiletími ve škole. A já nechápal, proč, vždyť "takový patvar by přece nikdo nemohl používat". :D A mohl, jak jsem později zjistil. I ve středních Čechách.

Všem děkuji za odpovědi.

Začínám se divit, že jsem se s tímhle překvapivým -o nesetkala dříve, když je to poměrně běžné. Ale na prázdniny k příbuzným, na tábory, do školy... jsem jezdila všude možně, jen do jižních a západních Čech ne.

Jak napsal Bruno a i na Zlínsku se tak mluví. Když byla dcera malá vedla si sešitek a tam si zapisovala různá slova co kdo řekl, jabka, erteple-zemáky, korbílek (kbelík), ty si osobná (hezká), jdu na krchov (hřbitov) víc si nepamatuji, většinou tak mluvili staří lidé na vesnici a myslím, že by tato ( nebo tyto?) slova použili i při psaní.

No na Zlínsku se taky vyskytují osobité výrazy (šufánek, gaňk, handra, lozit, casnovat,...), ale nevěřím, že by nejen na Zlínsku, ale kdekoli na Moravě někdo tamní použil "bratrovo zahrada".

kartaginec:

Zmíněné výrazy jsou spíše obecně moravské. Ale překvapuje mne, že je v Česku neznají. Ikdyž na Moravě se traduje, že pražák nerozumí, když mu někdo řekne "přivři prosím okno". A co teprv, debeste slešeli mlovit hanáka!

Hanáčtina je od češtiny snad víc odlišná než slovenština. Jenže narozdíl od slovenštiny se hanáčtinou už vůbec nemluví. Nikde. Škoda, že o tato zanikající nářečí či jazyka se nezajímá UNESCO. Mohli jsme mít o jeden zápis v kulturním dědictví více.

ČT 1 - zpravodajství o počasí.

Na Praze 4 mlha - v Olomouci prší. Proč to jení stejné? Vypadá to divně.

Na Praze 4 mlha - na Olomouci prší. Divné, že?

V Praze 4 mlha - v Olomouci prší.

Zase taková zvláštnost, použití v/na. Už tu někdo upozornil na vazbu "na Vsetín", sice nespisovnou, ale tamní to jinak neřekne. Ovšem "Na Praze 4 mlha" je blbost, tomu bych rozumněl tak, že na městském úřadě Prahy 4 uředníci mlží.

Nepovažoval bych to za chybu.

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640

2.1 Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě vs. v Podolí

Spojení předložky se jménem obce nebo její části záleží silně na konvenci užívání. Zatímco říkáme a píšeme např. bydlím v Českých Budějovicích, v Brně, v Karlových Varech, ale teta bydlí na Smíchově, syn na Vinohradech a dcera na Malé Straně, jsou místa, u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na. Patří k nim Mělník, Kladno, Ruzyň, Vsetín a další.

Bydlím v Praze, konkrétně na Budějovické. Moje máma bydlí ve Stodůlkách (tedy na Praze 5).

Jedna tramvajová voyovna je na Pankráci, druhá na Žižkově, třetí v Hloubětíně.