Těleso padající z koule

Samozřejmě to nastane o něco dříve než v polovině koule.

Na druhou stranu, pokud je těleso na vrcholu, tak je sice v poloze labilní, ale rovnovážné, takže bez vnějšího impulzu nemá proč sklouznout.

Na čem je založeno to, že to bude v polovině koule? To přece může nastat už dřív

Strejda google říká toto: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=2&cad=rja&ved=0CDUQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.nabla.cz%2Fsoubory%2Ffyzika%2Fpriklady%2Fmechanika%2Fkulicka-po-kouli.pdf&ei=iHogUv2ZNseM7QaZiYDICg&usg=AFQjCNF9IonPPbmfrWvpXg6VmJOi7vV46Q&sig2=SQcfJBfmjVSG-YWTRn9Q6Q&bvm=bv.51495398,d.bGE

Děkuji moc

První problém je, proč se začně sesouvat. Základní poloha je rovnovážná, byť labilní, a jaký impuls ji tedy rozpohybuje? Buď do ní někdo strčí, ale pak do hry vstupuje neznámý element, nebo, díky labilní rovnováze , se těleso rozpohybuje díky nějaké náhodné fluktuace a můžeme předpokládat, že "síla, která ho uvedla do pohybu", je nulová

A ta úvajha o odstředivé a dostředivé síle mi není jasná, tu bych prosil vysvětlit.

Jaká síla zde působí do středu a tedy přidržuje těleso na kouli (dostředivá síla)? Jedíná taková síla je radiální složka gravitace, a ta je ve středu kouůe nulová.

Jinak zatím tohle; on mezitím už někdo něco napsal, nejdřív se na to podívám. A co se týče rychlozti, to taky nevím, proč by měla být rychlostí volného pádu, respektive v kterém místě volného pádu. Tady bych vycházel ze zákona zachování mechanické energie.

Tak jak jsem zjistil, příklad je řešen v odkaze, který vložil tomkk. A k Jethrovi: v zásadě má pravdu, o tom ostatně taky píšu. Přesto se těleso rozpohybuje, protože labilní rovnovážnou polohu nebude s to udržet. Možná kolem proletí motýl. možná jsme těleso nevycentrovali dost přeske, možná... V podstatě se tím zabývá teorie katastrof, jejíž hlavní věta zní "je sedm druhů katastrof". Ale není to žádný esoterický horor, je to prostě partie diferenciálních rovnic; jiným příkladem "katastrofy" je třeba chování psa, který má strach a neví, zda utéci či zaútočit. Takže dojde k přeskokovému jednání, sebemenší podněd rozhodne, co skutečně udělá.