Má to ještě cenu studovat po 40?

No moment, je potřeba k tomu přistupovat realisticky. To studium bude něco stát. A sice čas, nervy ale především peníze. Dále může nastat případ, kdy je potřeba studium nedokončit a všechny doposud utracené peníze za něj jsou v tahu. Pak je nutné zvážit reálné uplatnění na trhu práce v oboru studia. Paní naznačuje, že je to hlavní její směr, najít si práci. Ale pokud je studium pro dobrý pocit, tak proč ne.

Lidi umí a znají věci, které jim nikdo nevezme ale které jsou jim stejně k ničemu.

To mi připomíná chlápka, co taky nechtěl litovat promeškaných příležitostí a nepřistupoval realisticky ke skoku z okna.

Asi takhle ladine. To není jako student nějakých humatitních věd a podobných éterických hovadin. Paní bude tři pět let chodit po práci večer do školy. Bude muset na to vynaložit nemalé peníze. Bude se muset učit. To všechno při práci, která ji tuze nebaví a z které chodí utahaná a znechucená, to zaručuju. Dejme tomu, že tazatelka s velkým sebezapřením dostuduje a získá titul. Co dál? Paní, umíte se tady domluvit s panem Smithem, který k nám zrovna přiletěl ze států? Yes, I am ehm so... ehm. Nazdar. Máme tady pro vás práci vedoucího skladníka, s počítačem umíte, ne?

To je reallita.

Samozřejmě tazatelku neodrazuji, chraň bůh. Jen popisuju, jak to je. Ať se zeptá spolužačky, jak na tom se studiem je, případně se domluví s ní...

Já tazatelku zase pochopil tak, že celý život dělá práce, které nesnáší a už jí to nebaví ve čtyřiceti, a že tedy škola bude nadějí na lepší. Paní si jen chtěla přečíst názory, toť vše...

Nikoli jako polemika pro ladina, nýbrž slovo k tazatelce: Záleží, jak k tomu chcete přistupovat. Pokud jste pro školu nadšená ať už z vlastních představ nebo ze skušeností ostatních, jen do toho. Pokud to ovšem berete jako nutné zlo jen abyste měla papír, tak to nemá cenu. Ono to opravdu není jako chodit do školy v patnácti. Jestli se rozhodnete, tak držím palce a hodně štěstí. Vím o čem mluvím.

Velice se mi líbí diskuze Ládina a Ernieho. Dala jsem mu každému bod, protože oba mají pravdu. To, nad čím uvažujete má přesně taková úskalí, jak píše Ernie. Všechno to bodete muset překonávat. Ladin má také pravdu v každém slovu. K tomu všemu je však nutné přimyslet i to, že je studium bude současně i prověrkou vašich sil a také vaší inteligence a vytrvalosti. Setkáte se s novými lidmi, kteří už svou přítomností vás obohatí tím, co znají a umí a vy se jim budete chtít vyrovnat. Ať to jsou lidé před katedrou nebo za ní. Studium asi váš život nezlepší, ale zlepší vás samotnou.

Jsem moc ráda, že jste se ozvala, a že máte elán do studia a to je jen dobře. I nový zaměstnavatel bude rád, pokud bude mít zaměstnance, který se stále vzdělává a učí novým věcem. Jste mladá, zvládnete to a vyplatí se Vám to, určitě, uvidíte. - pt

Zase tak moc neberte ty PR kecy personalitů. Zaměstnavatel nepotřebuje zaměstnance, který se vzdělává a učí. Zaměstnavatel potřebuje zaměstnance, který odvádí potřebnou práci hlavně rychle a kvalitně.

Ke krasomile: nikdo netvrdí, že v padesáti nemůžete být k užitku.

Také velice nezanedbatelný aspekt ohledně rozvrhu směn. Nezbývá než věřit, že tazatelka je součástí skvělého pracovního kolektivu, který si vychází vstříc, a to jak ze strany nadřízených tak i spolupracovníků. Někteří kolegové totiž nemusejí mít pro rozmary studujícího při práci pochopení a tak k tomu přistupují specifickými způsoby stran pověstného házení klacků pod nohy a pomlouvání, že student beztak kvůli ponocování nad skripty v nestíhá v práci.

Vy jste mě vaším slohem doslova a do písmene dojal. Neberte to prosím jako útok, jen mi trošku zalichotilo, že máte o našem oboru (rozumějte učitelství, překladatelství, tlumočnictví) tak vysoké představy. Bohužel, realita je poněkud jiná.

Co se týče vyučování jazyků na základních školách, tak ze zkušenosti z různých školení pro učitele vím, že na základní škole můžete učit (pokud máte ukončené pedagogické vzdělání z jiných oborů) pouze se základní státnicí, všeobecná se požaduje na středních školách. Samozřejmě, že i to se liší kraj od kraje, ale je to možné.

Co se týče překladů, pokud se nechcete stát soudním tlumočníkem s tzv. kulatým razítkem, tak vám v dnešní době bohatě postačí to, že máte nějaký certifikát, a když projdete výběrovým řízením, ve kterém prokážete, že umíte překládat (dostanete tzv. testovací překlady), tak nic víc pro překladatelskou činnost v agentuře de facto nepotřebujete. A to samé platí pro tlumočení. Stačí nějaký papír o jazykových znalostech plus prokázaná praxe (nebo ukážete, že to umíte) a jste přijat. Samozřejmě, že v dokonalém světě by to jelo podle Vašich představ, ale tento svět bohužel dokonalý není...

A ještě jedna věc: většina nás vystudovaných filologů, co neodešlo za hranice tohoto státu, většinou dělá něco z těchto činností (pokud se nedali zcela jiným směrem) a věřte, že ani to učitelství není až tak potupné povolání (i když má svá úskalí).

Hezký večer.

Rozhodně to cenu má, znám pár lidí, kteří si VŠ dělali po čtyřicítce a jsou dnes velmi úspěšní. Obdivuji lidi, kteří studují i v podstatně vyšším věku, třeba v Universitě třetího věku, smekám před nimi.

Jestli vás to uklidní, je mi 49 a zkouším první ročník. Ale pozor, mám relativně dost času a chci ho vyplnit něčím smysluplným, co mne snad bude bavit . Mne práce relativně baví, ale nebaví mne prostředí, ve kterém pracuji. Jen jsem si dal laťku níž, stačí mi tři roky na Bc, s tím už se dá někde ve státním uchytit snad i v předdůchodovém věku.