Nejste přihlášen/a.
ahoj,
chodím do osmé třídy na základní škole, a máme si do českého jazyka udělat přípravu na slohovou práci z úvahy.. jelikož já jsem češtin jen na mluvnici a né na literaturu, tak bych se vás chtěl zeptat jestli je tato práce vpoho.Prosím a chtěl bych ještě říct, že naše češtinářka má ráda srandu a je to prostě komik, a tak kdyby se tam nehodilo např. slovo Sprosťárny tak učitelce by to vadit nemělo.
Chtěl bych aby lidé četli moje myšlenky?
Neexistuje člověk, který nikdy nad ničím nepřemýšlel, ať už to jsou všelijaké sprosťárny a nechuťárny nebo snad rozumné věci, u kterých to zamyšlení stojí za to.Jenomže chtěli byste aby ostatní lidé věděli o čem zrovna přemýšlíte? Já tedy ne, protože si uznejme, že sami občas v té naší hlavě vymýšlíme úplné nesmysly.Není tomu ani dávno, co jsem sám přemýšlel nad tím, jestli si člověk může učesat hlavu zubním kartáčkem, nebo jak by chutnal párek co by nebyl z mletého masa nýbrž z mleté zeleniny nebo ovoce.Tudíž nemůžeme říct že by čtení myšlenek mělo kladný vliv pro nás, jednotlivce. Avšak velký a kladný vliv by mělo čtení myšlenek při vyšetřování různých kriminálních případů, anebo by se nám tato schopnost hodila k získávání informací z mnoha lživých sousedů, kamarádů, kolegů či partner. Obrovskou výhodu vám to dá při různých zkouškách ve škole, kde se vás učitel zrovna ptá na otázku, a přitom si v hlavě myslí odpověď.Jako architekt, kadeřník nebo psycholog by jste přesně odhadnul co po vás nedobře vyjadřující se zákazník či pacient vlastně chce. No nebylo by to pro vás úžasné? Já si myslím že by bylo vše lepší při starém, tato nová lidská schopnost by totiž měla velký dopad na naše soukromí, a nejen to. Nechme tedy vše, tak jaké to je, a studie lidských myšlenek nechejme na doktorech.
Ahoj!
- Úvaha by měla být subjektivní - myšleno tak, že pokládáš otázky sám sobě, ne okolí. To už pak může být spíš jako nějaký článek. Takže, je to pouze můj názor, bych určitě pozměnila věty typu "Jenomže chtěli byste, aby ostatní lidé věděli, o čem zrovna přemýšlíte?" na otázky, které pokládáš sám sobě - "Jenomže, chtěl bych, aby ostatní lidé věděli, nad čím zrovna přemýšlím?" A tak podobně všechny - píšeš to spíš pro lidi, jako nějaký pokus o fejeton nebo článek. Myslím, že úvaha by měla být spíš pro tebe k zamyšlení, ne vést k zamyšlení takovou cestou ostatní. Úvaha má vést k zamyšlení, ale ne přímo. Musíme na to každý přijít sám. (Věty typu - Já tedy ne, protože si uznejme... - uznáváš si sám, úvahu píšeš sám, nedebatuješ o tom s nikým, jen se sebou - Ty a tvé já. "Uznejme si" je tedy trochu mimo.)
- Úvaha Tě má donutit zamyslet se nad věcí z různých stránek pohledu, z různých úhlů, pokládat si otázky a vyvracet je. To děláš, akorát tou formou, kterou jsem psala výše. V úvaze je časté "myslím si", "na druhou stranu"...a tak. Samozřejmě to tam být nemusí, jen je to pro ten útvar typické.
- Myšlenku máš dobrou, i když to na mě působi strašně rozházeně. Možná to bude tím stylem, že jsem u úvah zvyklá číst o tom, že si někdo myslí a ne, že mi "vnucuje" svoji myšlenku a obrací se svými otázkami popleteně místo na sebe k čtenáři.
- Gramatika by se dala vylepšit, chybí ti tam pár čárek, pak jsi asi zapomněl dopsat "a" - či partner - partnera.
- Podle mě, by to bylo dobré, ale chtělo by to nejdřív - převést to na Tebe (to je podle mě největší chyba, nevyzní to tolik), roztřídit myšlenky, nějaký závěr, stať, ÚVOD (druhá chyba)! Takhle otevřený začátek, kdy do toho prostě "vpadneme" je typický pro fejetony, ale u úvah tak častý není. Obvykle je položena otázka a začínáme (teď absolutně typický příklad, který nikoho svou originalitou nenadchne) - Nad touto otázkou se zamyslet není příliš lehké. Nebo něco takového. Ne tam rovnou vpadnout - neříkám, že to není možné, ale neriskovala bych to. Ujasni si, co vlastně chceš říct, jak to strukturovat.
- Asi to zní, že to moc kritizuji, jen píšu otevřeně, jak to na mě působí, nejsem nějaký skvělý pisatel, ale třeba Ti to pomůže. Nenech se tím srazit, je to dobré, ale mohlo by to být skvělé.
Hodně zdaru!
no kamaráde, já nevím. Nemůžu ti radit, ale můžu zalovit v paměti. Ve druhém járu na průmce jsme měli v ČJ psát písemnou práci na úvahu. Ve třídě nás bylo třicet, z toho šestnáct dostalo pětku, včetně mě. Prý jsme napsali referáty a vyprávění a ne úvahu.
V úvaze prý mají být slovní vazby jako : Položme si otázku, zda by někdo chtěl číst moje myšlenky ... ptejme se, jaká výhody či nevýhody vzniknou ... atd. Sám kladeš otázky a sám si na ně musíš odpovídat, aby to byla úvaha.
Proto bych řekl, že to co jsi napsal, není úvaha.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.