Kdy použít jaké slovo a co je spisovné?

Já sem je oflinknutá výslovnost, stejně jako třeba já du místo já jdu. Pouze a jedině já jsem, sem je označení místa, třeba "pojd sem".

Za mé školní docházky bylo prohlídl nespisovený výraz, předpokládám, že je pořád a nezáleží na konkrétním použití.

Spisovně nebo nespisovně?

jsem / sem - první slovo je tvar slovesa být, druhé je příslovce, to´s napsal správně; použít "sem" namísto "jsem" je chyba (podobně jako použít "by jste" namísto "byste", například)

prohlédl / prohlídl - možné (a správné) jsou oba tvary (bez ohledu na kontext)

Hope, vycházel jsem taky z Pravidel.cz (viz Pepr) - ale taky jsem si původně myslel, že "prohlídl" tam nenajdu...

Ano, vazba "kdy sem" lze použít třeba v kontextu "nevím, kdo sem tu věc položil", tady ve významu KAM - SEM.

Myslím, že sloveso "prohlídnout" není spisovné, ale nejsem si zcela jistý, pravidla spisovné češtiny se na můj vkus mění jaksi živelně a moc často...

pepr, ses trošku pohádal sám se sebou, že?

Ve Slovníku spisovného jazyka českého (ujc) jsem nalezl:

prohlédnouti, ob. prohlídnout (†prohlednouti Tyl, Čech aj.) dok. (min. -dl, trp. -dnut) 1. nabýt zraku, začít vidět: štěňata za několik dní prohlédla; omdlela, ale za chvíli prohlédla; přen. když prohlédl, bylo už ráno probudil se 2. poněk. zast. (kudy; řidč. co) proniknout zrakem, pohledem: p. listím stromů k obloze; zrak to pološero neprohledl (Hál.) 3. p. (si) (co, koho) obsáhnout pohledem, zběžně n. podrobně se zrakem pozastavit u něčeho, někoho; učinit prohlídku něčeho: p. kresbu; p. si časopisy projít, probrat; p. si pozorně příchozího obhlédnout si; p. se v zrcadle; _ p. si město, sbírky; ♦ p. si někoho od hlavy k patě důkladně 4. (co, koho) přezkoumat, přešetřit; zast. pozorováním proniknout, prozkoumat: p. účty, zápisy zkontrolovat; p. motor; p. nemocného vyšetřit; p. práce (písařů) (Něm.); ♦ p. někoho až na dno duše poznat plně něčí povahu n. úmysly 5. (co, koho) poznat špatnou stránku něčeho, někoho; odhalit 4, odkrýt 3:p. podvod, něčí záměr; p. pravou příčinu jednání; p. podvodníka prošetřit 6. získat si správný názor, pochopit, poznat pravý stav něčeho: je nehodný, ale snad přece prohledne a se napraví (Jir.) 7. řidč. začít se jevit; (tu a tam) se objevit; vyhlédnout: na polích po dlouhé době zas prohlédla zemina (A. Mrš.) 8. expr. dostat lepší vzhled: světnice po úklidu prohlídla †9. (k čemu) vzít zřetel, přihlédnout: p. ke prospěchu svému (Choch.); — ned. prohlédati, prohlídat, prohlížeti

Takže bych to viděl spíše na slovo obecné češtiny, tedy nespisovné (V tvarosloví a hláskosloví vykazuje obecná čeština oproti spisovné poměrně pravidelné odchylky, které jsou víceméně společné všem obecněčeským nářečím:

Tvarosloví: Hláskosloví :é obvykle nahrazeno ý/í: malý město, plamínek, lítat

Ovšem ona obecná a spisovná, zejména hovorová čeština se stále sbližují; já bych sice, v případě, že bych chtěl mluvit spisovně, tvar prohlídnout nepoužil, ale moc bych se nad ním nepohoršoval.