Živočichové v lese a jejich význam pro člověk

Je to otázka na semestrální práci. Jen těžko se odpovídá na takto široké téma v několika větách. Lesní obyvatelé jsou v lesích od nepaměti. Dřív se chovala pro lov a obživu a dnes je to odkaz kultury daného národa. Bohužel je to i otázka ekonomická, pro chov zvěře pro ryze komerční účely (chov bažantů pro odstřel za peníze atd.). Další významnou složkou je ekologie, kdy určité druhy zvěře udržují faunu a flóru v určité rovnováze. Je to také v nemalé míře rozvoj myslivosti u nás. Skupina lidí se zajímá o dění v lesích jak amatérsky, tak profesionálně. Společně se snaží udržovat a sledovat chovy jedbotlivých zvířat a starat sa o lesy louky a vše co k přírodě patří. V neposlední řadě je to otázka estetická a sociologická. Nedovedeme si představit, že bychom šli po lese a neslyšeli ptáky, neviděli zajíce a srnky. Je to velice obecná otázka, je potřeba ji blíže specifikovat.

Je dobře,že se někdo občas takto zeptá.Živočichové v přírodě vůbec mají význam nejen pro člověka.To je ten nejmenší důvod.Mají význam pro ekologii všeobecně.Proto je na člověku,aby ohlídal vše živé,než se mu podaří druh po druhu zlikvidovat svojí bezohlednou činností.

JABRAKA

Nebo se tomu říká potravní řetězec. Citace z www.mezistromy.cz
Potravní řetězec představuje zjednodušené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých druhů tak, že předcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující.
Rozeznáváme tři typy potravních řetězců:
Pastevně kořistnický - od rostlin ke konzumentům
Parazitický - od velkých organismů k malým
Dekompoziční - od mrtvé organické hmoty k mikroorganismům
Např. kopretina - bělásek - vážka - skokan - užovka - čáp
Potravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, tj. které druhy požírají které. Jinými slovy ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý.
Obvykle se vztah mezi sežírajícím a sežíraným organismem v diagramu znázorňuje pomocí šipky, která reprezentuje přenos biomasy. Organismy jsou seskupeny do skupin (tzv. trofických /potravních/ úrovní) podle toho, jak jsou vzdáleny od primárních producentů.
Primární producenti, autotrofní organismy, dokážou vyrábět složité organické látky (tedy vlastně "potravu") jen ze zdrojů energie a anorganického materiálu. Těmito organismy jsou obvykle fotosyntetizující rostliny a řasy, ale ve vzácných případech to mohou být i chemotrofní organismy, jako tomu je například na dně hlubokých moří.
Maximální potravní řetězec je sled druhů od základního druhu (rostliny) přes další, který se jím živí, a končí vrcholovým predátorem, kterého už jiný druh nekonzumuje.
Například v lesích jsou jehličnaté a listnaté stromy základním článkem potravního řetězce. Larvy různých druhů motýlů, pilatek a pilořitek požírají jehlice a listí a vyhlodávají dřevo. V zimě, kdy je nouze o potravu, také tetřev hlušec se živí pupeny a jehličím. Pro různé ptáky a veverky jsou životně důležitá semena jehličnanů.
Jeleni a srnky nacházejí v lesích ochranu před nepřízní počasí a odhrabávají sníh pod stromy, aby našli trávy, lišejníky a jinou potravu. Malí hlodavci, třeba hraboši, se živí kůrou, pupeny, houbami, semeny a bobulemi.
Na jaře a v létě se objevuje v lesich množství hmyzu, a proto právě zde hnízdí mnozí ptáci. Všude hojní hraboši a jiní malí savci jsou oblíbenou kořistí lišek, sov a dravých ptáků.
K nejvýznamnějším našim šelmám, jejichž úlohou bylo udržovat přírodní rovnováhu, patří rys, vlk a částečně medvěd hnědý, který ovšem není výhradní masožravec.