Spolužáci mi říkají hnusné věci - šikana?

Šikana to není. Prostě Tě uráží a pomlouvají. Víš, zlým jazykům pusu nezacpeš, je to charakterem. Někdo má prostě potřebu navážet se a rýpat do druhého, jen proto, že si sám připadá tímto zajímavý a zvedá si své vlastní sebevědomí tím, že shazuje druhého. Věřím, že Tě to trápí a je Ti to nepříjemné, ale posměváčky a rýpálky najdeš všude. Nejlepší je, nevšímat si toho, ignorovat řeči, které má potřebu druhý vypustit z pusy jen proto, aby ubližoval...Pokud by Tebe trápila Tvá váha, dá se na tom zapracovat. Když budeš sám/a chtít. Však ostatní mají také své chyby a nejsou dokonalí...Když se do Tebe někdo naváží, odpálkuj ho tím, ať se stará sám o sebe. Každý je takový, jaký je a pokud Tě to trápí, pak je to otázka Tvého sebevědomí. Na něm zapracuj...

Ja si myslim ze to takova psychicka sikana je urcite. A nad tim nejde jen tak mavnout rukou. Urcite je dobre se sverit minimalne tridni ucitelce.

Jen jestli by to pomohlo. Už jsem zažil situaci, kdy na mě byl jeden spolužák velice nepříjemný (mírně řečeno), křičel tam na mě, urážel mě atd. a učitel dělal že o tom neví...

Na vaši škole nemáte třídního učitele, metodika prevence patologických jevů, výchovného poradce a podobně? Na jedno z nich se obraťte a řešte to, normální to není. Nejdříve bych řekla těm co řeči vedou, že mi to vadí a pokud by nepřestali tak žalovat se sice nemá ale hlásit se to musí.

Sajko, musíš si vybudovat určité postavení ve kterém budeš nad věcí. Rozhodně tím nemyslím aby jsi jim to oplácela. Oni uráží, protože ví, že jsi snadný terč. Zkoušej nějaká cvičení pro posílení tvého sebevědomí v tom bude největší problém ale půjde to, uvidíš. Neber si k srdci co říkají. Měla jsem podobné problémy ale zvládla jsem to. Držím palce.

Rodičům by jsi to podle mě nějak aspoň z části říct. Jsou tví nejbližší. No šikaná.. To záleží taky na tom, jak moc "ostrá" slova to jsou. Je to určitě velmi těžký pro tebe, setkávat se s nimi každý den není zrovna ani zdaleka to nejlepší. Možná pokud nechceš to říct nejprve svým rodičům, tak to vážně řekni nějaké vyučující.. To že máš 4 nebo 3 kamarádky. Pokud jsou pravé, měla by jsi být za ně ráda. Mít milion přátel a z toho ani jeden kdyby nebyl pravý, bylo by to horší. Hlavně to tedy zkus začít nějak řešit. Budu držet palce. Bohužel je to asi to jediný, co mohu pro tebe udělat, ale kdybych mohla, udělala bych víc.

Určitě se jedná o psychickou šikanu. Měl bys to řešit nejlépe s rodiči, kteří by to měli poté řešit se školou. Nicméně můžeš to řešit s třídní sám a když bude neochotná, nebo nad tím jen mávne rukou, tak můžeš jít za výchovným poradcem nebo do ředitelny. Pak už jenom na vyšší orgány.

A ty nány, co Ti to řikají jsou bez chyby? Nemají brýle, akné, křivý nohy, malý prsa, velkej nos, ...? Každej něco má, nikdo není dokonalej. Možná by stačilo jednou nesklopit oči a přejít to ale vrátit to i s úroky. Když je budeš poslouchat, tak si bude jistě každá na něco stěžovat - že ji někdo nemiluje, že se jí na ní nelíbí to či ono. To by byla trefa do černého. Je hezký se svěřovat rodičum a učitelum, ale nejlepší obrana je útok. Nemusíš být hrubej, stačí ukázat, že si nenecháš všechno líbit.

Řekni jim, když to nebude např. Jessica je strašně tlustá! Ale když vejdeš do třídy a ona řekne: Tlusťochu! Tak jí řekni: ty trpíš samomluvou? Nebo to řekni oblíbené učitelce, kamarádce A NEBO mamce. O tomhle jim říct musíš. Šikana by to mohla být (kyberšikana=psychologické narážky na váhu, špatné nebo naopak až moc dobré známky atd.)

Sajko přesně můj případ, je to teda už nějakejch 7 let co se za mnou základka zavřela, ale měl jsem to samé, mám tušení, že to taky začalo okolo 5. třídy, jen pár kamarádů, ostatní si dělali jenom srandu, u holek zájem nulovej, celkem značná nadváha. Neřešil jsem to nijak, prostě jsem to protrpěl do střední, kde mě už všichni brali jako sobě rovnýho, ale toto neni rozhodně nejlepší řešení. Ostatním jsem se nelíbil z pár prostejch důvodů - že sem se nechoval jako oni (jako deb..li) a že sem s něma nechodil kouřit za školu, ale právě tady z toho důvodu jsem byl jedinečnej, stejně jako ty teď. Nejlepší bude, jak už tady párkrát zaznělo, svěřit se rodičům, třídnímu... a pořešit to takhle, jinak by ses pořád trápila, jako já.

Přeju ti ať to dobře dopadne a ať se ostatní buď s tebou baví normálně a nebo vůbec.