začátkem ledna máme lyžák se střední, no je to poviné a musí tam jet každý i já, lyžování mě baví,ale tam vážně nechci.
Už jsem z toho podráždeny a už počítam dny, kolik zbýva, než to budu mít za sebou.
Ve škole nemám kamarády spiš jen takové dáš mi to opsat... jo... dík a jinak nic. Ostatní spolu po škole jdou třeba někam ale já ne, neříkejte mi at se měním, jsem samotář a introvert. a taky nechci , že tam všichni budou v noci chodit chlastat dělat bordel do noci a já se tam nevyspím, taky bych si tam chtěl vzít knižku nebo něco tak si ani nepřečtu to zase bude hrát hudba pořád a pořád se budu muset nuceně bavit a chápete to, prostě nechci
2x
Nebudu ti říkat, aby ses změnil.
Dám ti dvě radý:
1. Buď sám sebou.
2. Nauč se plnit své povinnosti, i když nejsou z nejpříjemnějších.
Jak to myslím? Jednoduše. Taky jsem chodila na střední, a nepatřím zrovna mezi "ovce" byla jsem zvyklá dělat si věci po svém. Dokonce jsme měli i spolužáky, kteří byli ještě více jiní. Nikdo neříká, že musíš být jeden ze stáda.
Začni u sebe v hlavě, nemusíš se měnit, jen vidět i to lepší na věcech: Jet je tvá povinnost. Vem to jao výzvu, kterou zvládneš. Lyžuješ rád? prima, skvělá příležitost! Těš se na to. Přestaň předem hledat negativa. A hlavně přestaň vymýšlet černé scénáře, které ani nemusejí nastat. Třeba nebudou všichni chlastat, třeba to nebudou dělat každý večer, třeba budou unavení... třeba se najde, i kdyby jen jeden jediný, člověk, který bude radši trávit čas nějak v klidu s tebou. Třeba nebude hrát hudba nahlas, třeba bude hrát hudba, kterou máš rád, třeba ta hudba bude hrát, ale daleko a ty ji neuslyšíš... To prostě nevíš.
Vezmi si s sebou knížku, vezmi si cokoli, co ti zajistí pohodlí, třeba mp3ku s vlastní hudbou, aby jsi jí mohl ztlumit případné zvuky z okiolí. Klidně si vem špunty do uší.
Až půjdou spolužáci dělat něco, co tě neláká, prostě řekni pravdu - že se ti neche, že jsi unavený, cokoli. Nauč se stát si za svými názory, i odlišní lidé, pokud nejsou hloupí, respektují jiné lidi s jinými přístupy k životu, pokud ti si za tím stojí a je cítit, že jsou "osobnost".
Zvládneš to... a kdo ví. Třeba tě to překvapí. Třeba se ti ukáže jiná stránka někoho, u koho bys to nečekal... Většinou to bývá tak, že to, od čeho moc nečekáme, nás mile překvapí.
Jsem pesimista a vidím všechno černě.
Za druhé jsem byl na lyžáku v 8 tříde na zš a měl jsem stejné obavy.. ale bude to super uvidíš.. a přitom to bylo přesně jaké jsem to čekal. Hudba já jsem se nevyspal samé chlastání ... návštevy ve 2 v noci ...
0x
Ahoj, podobný problém jsem měl i já, letos v únoru..
Je mi 13 let, chodím do tercie (tedy v té době sekunda) na osmiletém gymnáziu. Také nemám kamarády. Přesně jako říkáš ty. A já jsem měl ještě nevýhodu, že jsem neuměl lyžovat. Chce to si najít určitej kruh dětí (kámošů), kterej má podobný cíle, popř. i styl (čtení, hraní na mobilu, tichý aktivity) být s nimi na pokoji, a je to v pohodě 
držím ti palce
0x
To je hrozná škoda, že to tak cítíte, protože právě takovéto akce mohou pomoci k "odbourání bariér". Můžete se tam právě s někým spřátelit. Mám z Vás pocit, že jste takový medvěd brtník, a nejradši byste si zalezl do své jeskyně, a byl sám. Ale myslím, a i se to říká 
, že člověk je tvor společenský, a tudíž je nepřirozené, zvláště ve Vašem věku, se vyhybat společnosti. Když rádf lyžujete, užijte si lyžování, mezi tím s někým prohoďte pár slov, pak si zalezte s knížkou, v lékárně si kupte špunuty do uší, pak zkuste pokecat s někým u večeře, a uvidíte, že to uteče, a že to nebude taková hrůza, a možná se třeba s někým skamarádíte... A možná, že ne, ale budete vědět, že jste to zkusil...Já jsem také introvert, a na lyžák v 7. třídě vzpomínám ráda dodnes. A to na rozdíl od Vás neumím lyžovat, a byla jsem tam za trapku...
0x
Chapete to? Chapeme.
Proste nechci. Tvoje volba.
Na svete jsou i horsi veci, nez prezit tyden na lyzarskem vycviku.
0x
Když nechceš, nejezdi, je to jen Tvoje rozhodnutí. Nevěřím tomu, že lyžák je POVINNÝ. Proč? Ono je totiž dneska čím dál víc rodin, že svému dítěti ten lyžák + výbavu + skipas prostě zaplatit nemohou. Navíc to nemá velkou cenu pro dítě, které běžně na hory nejezdí. Za týden se mnoho nenaučí a co potom s výbavou? Myslím spíš to lyžařské oblečení, lyže se dají půjčit.
Nedávno byla v TV reportáž, kde si učitel tělocviku stěžuje, že dali ze tří tříd dohromady stěží 35 účastníků. V dnešní době opravdu není divu.
Za doby mých školních let to bylo o něčem jiném. Nebyli chudáci na jasankách a nebyli ani boháči se značkovým vybavením. Všichni jsme na tom byli stejně - na prkýnkách ARTIS s vázáním KANDAHAR. Jeli všichni a moc jsem si to užila, na rozdíl od Tebe jsem měla polno kamarádek a navíc jsme se v chatě sešli se školou z druhé strany okresu, tak mi hned plno známých přibylo. Nechlastalo se, opravdu ne. Asi si moc bereš k srdci film Sněženky a Machři. Bylo to prima, měli jsme karneval, diskotéku, ale bordel se opravdu nedělal. A hlučná hudba také ne. Vzpomínám si, že v té době letěla pomalá a jemná písnička Čaroděj Dobroděj od Vaška Neckáře. A ta žádný rámus nenadělala.
Já bych tedy být Tebou z fleku jela, pokud by rodiče na to měli. Ale jestli je to Tvé rozhodnutí, měla by ho rodina i škola respektovat. Uvidíš, že stejně nepojedou všichni. Každý nemá zbytečný balík. Jaga.
Dovolím si nesouhlasit, nevím, jak dlouho jste ze školy venku a možná za vás to bylo dřív. Možná lidi, kteři tady diskutuji jak je na lyžáku fajn a že to jsou jen představy, tak ne. Vy tomu nevěříte ale vidím na facebooku plno fotek z lyžáku z různych škol a co vidím? Bordel na pokoji, samozřejmě flašku na stole a to vidím na každé fotce. Opravdu to tak je, dnešní mládež je jiná, možná kdyby jsem byl na gymplu, tak by tam byli trošku inteligentnější jedinci, ale jinak opravdu ne.
Otázky: to jste mě teď opravdu odhalil: poprvé jsem byla v sedmičce v Jizerkách /1968/ a podruhé na gymplu ve druháku v Krkonoších /1972/. V té době měli ještě učitelé a profesoři respekt a co řekli, bylo svaté. Takže opravdu nějaké ty nezávadné hry, karneval. Ale pití v té době nebylo. Mám na ty lyžáky bezva vzpomínky. Jaga.
Jinak v tom druháku povolili po večeři 1 pivo na osobu. A představte si, že si ho dávali tak 3 - 4 kluci, ostatní přesto, že to jedno měli povolené, dali si limču. Já se přiznám, mě pivo nechutná dodnes.
0x
A nejde to nějak zařídit, abys tam nemusel? A co na to rodiče? V sekundě jsme měli také lyžák, strašně se mi tam nechtělo, ale když jsem se vrátila, byla jsem úplně překvapená a nadšená, jak s emi tam líbilo. Většinou platí, že když se Ti někam nechce, stojí to pak za to ještě více, než když se někam moc těšíš. Letos, v kvintě, máme jet také na lyžák, moje nejlepší kamarádka, která ke mně přistoupila až tento rok, nejede. A já nejsem v té třídě zrovna v postavení, kdy bych měla s kým trávit čas, mimo lyžování. S kým být na pokoji, v autobuse...jestli mi rozumíš. Zkus si tam najít nějaké světlé body, na každém dni najdi něco, na co se budeš moci těšit a uvidíš, že to zvládneš! Hlavně s úsměvem. Zdraví,
jste moc a uměle nadšená))proč by člověk neměl dát na osobní pocit jít tam kam chce,trávit čas s kým chce,nepřetvařovat se.
On ten kolektiv zná.Já si společnost vybírám, dokážu zvážit kam jít a co chci a umím překvapit,nepotřebuji hulahop.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.