Učitel vs žák: - tykání nebo vykání

tykání

Určitě tykání, vykání si v budoucnu užiji ještě dost a dost...

Už nejsem školou povinný. A neupřesňuješ, jesli jde o školu vysokou či mateřskou.

Takže na základce je to jasné, na vejšce už asi také.

A na střední mi bylo od kamarádštějších profesorů příjemnější tykání a od těch tvrdších zase vykání...

Jsem na šestiletém gymplu - je mi 14 a jsem pro vykání. Podle toho, jak jsme se bavili s děckama nejsem sama. Připadám si tak starší a že mě profesoři berou víc vážně.

Nebavme se o ZŚ, ale na střední je to přece jen jiné, jde o uznání osobnosti, být respektovaný. I když jsou i tam děcka, do 18 let.
V práci se nadřízený podřízený moc netyká, ani se to nedoporučuje. Ono se pak i těžko kritizuje, vyhazuje... Na střední by se měli spíše domluvit, třeba do těch 18 tykat. Jxde i o nějakou úroveň vztahů.

Tykání. Při vykání si sice připadáte starší a důležitější, ale to tykání je takový přátelštější ...

Když mi vyká, připadám si divně, na "nepřátelském území" a jako, že se s tou osobou vůbec neznáme. Je mi to nepříjemné (je mi 16). Takže já jsem rozhodně pro tykání.

Vykat mi začali pedagogové až na VŠ a i to ne všichni, jsem pro tykání.

Musím říct že na učilišti na které jsem chodil jsem měl velice příjemné mistry a učitele s některými jsem v kontaktu do dnes a bylo tam zavedeno obousměrné tykání a byli jsme kamarádi to bylo hned o něčem jiném. Učitel může žákům tykat proč ne .

a potom tam byl ještě jeden učitel (chemik) a ten byl nepříjemnej jak prd*l takovej starej ten pořád jenom ječel a často o on někdy nevykal ale onikal. a to myslím vážně on říkal třeba . Pán ... šel k tabuli prosím nebo třeba Pan ... až jít ven dát sem poznámkovnici (žákovskou) on měl i vlastní výrazi , to bylo trochu divné

Rozhodně tykání. Tykají nám teď i někteří učitelé na VŠ a je to (podle mě) lepší.