Musím na maturitní ples?

Dle mého soudu je to čistě jen a jen Vaše volba. A nikdo a nic Vás nemůže k účasti na plese nutit.

Krátká odpověď: ne. Dlouhou odpověď jste si už napsala sama a já vás přemlouvat nebudu

Ne, povinné to není. Pokud bys tam byla sama, je zbytečné, abys ses plesem protrápila či pronudila.

Nicméně - pokud vím, chceš jít na žurnalistiku - ber to jako trénink, protože žurnalista se pohybuje hlavně mezi lidmi a ve společnosti.

Asi takhle - nebýt toho, že byl na plese tehdejší partner a máma, tak bych se unudila. Na ples nemám nějaké super vzpomínky, protože naše třída byla strašná, navíc byl maturák společný pro další třídy, takže v sále pro 800 lidí jich bylo asi 1300, rvačky, policajti, zahuleno...

Záleží na tobě.

Žurnalistika již není aktuální. Rozhodla jsem se o prázdninách pro medicínu, právě z důvodů mé neprůbojnosti, v žurnalistice musí mít člověk ostré lokty a to já nemám. Jsem introvert. Navíc jsem zjistila, že mě sice baví psát články ,ale pouze ty o divadle. Silně pochybuji, že bych zrovna já, bez jakýchkoliv kontaktů a známostí, našla práci v nějakém deníku zabývajícím se divadlem. A abych psala o rybaření či vaření? Ne, děkuji.

Jinak k tomu plesu, byla jsem na vážkách, jestli jít nebo nejít, protože nikdo z naší třídy, myslím z holek, se nezmiňoval, že by nešel. Ale nikdo z nich není jako já - víte, co myslím ...

Nestane se nic, šerpu ti pak dá třídní. Taky jsem na něm nebyla, neměla jsem šaty a nechodila do tanečních. Dlouho mne to pak však zpětně mrzelo.

Tak to je prima, jde přece o tebe a ev. rodiče, pokud na ples nejste zvědavi, je to vyřešeno.

Díky za reakci. Já jsem si na 100 % jistá, že mě to mrzet nebude. Peníze za šaty dám do muzikálu, na který pojedu třeba o Vánocích, ten si jistě užiji více.

Také zdravím. Anzi, povinné to není. Je to ale zážitek na celý život, tak aby Vám to později nebylo líto, že jste se toho nezúčastnila. Jen Vy znáte své důvody, takže je to jen na Vašem uvážení, ale povinné to není...

Povinnost to neni, urcite ne a nikdo Vam za to hlavu neutrhne.

Na maturitaku se ani tancovat nemusi, ale je to pro vetsinu lidi zivotni zazitek.

Pokud si veris, ze Vas nebude neucast pozdeji mrzet, tak tam proste nechodte.

Dobrý den, Anzionko.

Já jsem na maturitním plese byla, do tanečních jsem nechodila . Jsem introvert a ples jsem vlastně jen "přežila". Nejšťastnější jsem byla, kyž jsem dorazila z plesu domů. Můj syn maturuje také letos, na maturitní ples nechce. Nejdříve jsem ho přesvědčovala, že by měl, ale pak jsem si vzpomněla na sebe. Syn tvrdí, že chodí do školy, aby odmaturoval a mohl jít na vysokou školu. Nechodí tam kvůli plesu. Nechávám mu tedy jeho názor a jeho volbu respektuji. Stejně tak tu Vaši. Opravdu to není povinnost.

Anzionko, Vy už jste se v podstatě rozhodla. A není na tom nic špatného. Není třeba hledat si rozumné důvody, proč na ples jít, či ne.

Udělejte to tak, jak to cítíte.

Byla jsem stejný introvert jako píšete,na žádném plese jsem nebyla,do tanečních nechodila ale na maturitní ples jsem šla. Přemýšlela jsem o tom,že bych nešla,ve třídě jsem měla 2 dobré kamarádky jinak jsme si do noty s ostatníma nepadli, ale když jsem se zmínila ve třídě že bych nešla,mrzelo je to. Přece jenom je to lepší,když si ples užije celá třída. Zpětně jsem ráda že jsem tam šla. I když jsem byla tenkrát nemocná,tak jsem se pobavila s kamarády a kolem půlnoci šla domů. Bála jsem se toho,ale nakonec to bylo super.

Ale chodit tam určitě nemusíš. Zkus tohle téma načít ve třídě,jaké budou mít ohlasy ostatní

Hlavně jsem se bála tance.Ale o tanci to skoro nebylo a tancovala jsem až na rychlejší písničky

Plně to chápu,měla jsem podobné ,,problémy,, ve škole. Ale i tak nelituju toho že jsem šla. Za celý večer jsem se skoro se třídou neviděla. Mluvila jsem s učiteli,se známými co jsem tam potkala... Myslím že by se vyplatilo se tam ukázat,i kdyby jen na chvíli. Sama jsem si říkala že si půjdu jen pro šerpu a pojedu domů. A nakonec to uteklo jako voda a byla půlnoc. Je to jen na tobě zda tam půjdeš nebo ne,ale odejít můžeš vždycky

jste to samé jako já , tak tak prostě nechoďte , je to jen a jen vaše věc

Zdravím, Anzionko! Pohled možná trošičku jiný... Ani já nechodila do tanečních (resp. chodila, mimo třídu a v polovině jsem přestala - měla jsem dojem, že musím splnit nějakou povinnost, byly to vyhozené peníze a stejně mě to nebavilo), ani já na ples nechtěla, se třídou jsem si v podstatě neměla co říct, ale nakonec jsem šla. Jak psalo mnoho jiných přede mnou, nakonec to uteklo rychle jako voda a bylo to vlastně moc příjemné, ale zajímavé je, že ze zpětného pohledu je mi to úplně jedno. Myslím, že bych nelitovala, kdybych nešla - neměla jsem žádná očekávání, takže výsledný dojem byl spíš příjemné překvapení. U toho zůstalo - nijak zvlášť nevzpomínám, na srazy nechodím, kdo mě zajímá, s tím se spojím individuálně. Takže ať se rozhodnete jakkoliv, podle mě chybu neuděláte. Ještě k šatům - já si koupila obyčejné černé letní, daly (a dají! Pořád je mám , skoro vůbec je nenosím, takže jsou pořád jako nové... asi dávno mimo módu, ale to mě nějak nezajímá ) se využít i na jiné příležitosti, kombinovat s doplňky a nebyly drahé. Ale co tak vídám, tak se maturiťák změnil v módní přehlídku, nedávno jsem na votočvohoz viděla poptávku ve smyslu "maximálně 5000 za maturitní šaty" - a tyto peníze bych rozhodně neinvestovala. Tedy pro vás o důvod víc. Tak pilně studujte a držíme do celého roku palce! Hlavně ať vám vyjdou všechny zkoušky , zbytkem se nestrsujte.

Tak jsem to před chvílí, jak jsem přijela domů ze školy, oznámila mamce. Zatím jenom mamce, protože s ní mám lepší vztah. Prostě se s ní dá lépe mluvit. Oznámila jsem jí vlastně, že vůbec nějaký maturiťák bude, protože se většina rodičů o to zajímá, většina rodičů, co mají střední nebo vysokou školu. Moje mamka má střední s maturitou, ale maturiťák neměli. Taťka má jen učňák a ještě neví, že nějaký maturitní ples existuje a bude.

Oznámila jsem jí, kdy bude a ona na mě hned, že nemá co na sebe. Já na ni, že to nevadí, že stejně nepůjdu. A k tomu jsem jí vyjmenovala všechny mé důvody, které jsem vám tady také nastínila. A její reakce byla, jestli nepůjde ještě někdo, jestli náhodou nebudu sama, co tam nepůjde. Já, že nevím, o ostatní se přece nestarám! No, pak mi říkala věci jako, aby mě to nemrzelo, že tam nepůjdu atd. Ona tam na 100 % nepůjde, nemá co na sebe a ani si nehodlá nic kupovat. Říkala, že bych jedině, kdybych se náhodou rozhodla tam jít, tam šla pouze s taťkou. Ale, že by se mi tam s ním chtělo jít... Jak říkám, nemám s ním nejlepší vztah, ne že bychom se hádali, ale nemáme si co říct. Navíc nemá oblek. A ještě to ani nevím, kdyby to bylo na mě, ani bych mu o plesu neříkala, ale v půlce listopadu je rodičák. Bojím se, zda se o něm nebude třídní zmiňovat. To bych pak dostala pořádný "kartáč", že jsem mu zase něco neřekla. Mám v sobě jakýsi blok mu o plese říct. Bojím se reakce, bojím se toho, že mi nakáže, že tam mám jít nebo eventuálně vyčítat mou volbu tam nejít. Vím, že jsem plnoletá, ale je to můj otec...

Vnitřně jsem rozhodnutá tam nejít, jenže se bojím, jak na to moje okolí bude reagovat a také toho, že mě bude chtít zvyklat a zvyklá. A já pak ples protrpím a budu na něj mít špatné vzpomínky. Raději si budu na stará kolena pamatovat ze září 2012 naši exkurzi do Brna, která se povedla, než ples, na kterém jsem se nudila nebo dokonce ztrapnila.

Ztrapnit se tam nemáš při čem a kdykoliv můžeš odejít,takže nudit by ses taky neměla Je to jen na tobě. Mě se tam nechtělo,rodiče mě podpořili,oba si půjčili na ples oblečení a dohodli jsme se,že kdykoliv budu chtít,pojedeme domů a taky to tak bylo.

Tak to máš bezvadné rodiče, mamka si určitě šaty nepůjčí nebo nekoupí. Taťka nemá oblek, půjčovat si ho nebude, má jen sako a tmavé kalhoty. Na žádném plesu v životě nebyl. Jak říkám, necítila bych se s ním dobře. Už tak mu skoro nahrazuji manželku (ne doslova), protože s mamkou se jim rozpadl vztah, měla milence. Na tom plese bych si připadala, jako že mu supluji partnerku, která mám být logicky mamka, ne já. Sama přítele nemám, kdybych měla, možná bych se rozhodla jít na ples. Ale takto opravdu ne!

Sakra, tykám vám. Promiňte, někdy zapomenu, s kým si tady tykám a s kým vykám.

Já měla každého rodiče u jiného stolu na druhém konci sálu. Jsou rozvedený a k jednomu stolu by si nesedli. Máma si vzala kamarádku,táta kamaráda. Já chvíli seděla u jednoho,chvíli u druhého,ale spíš jsem chodila po sálu a bavila se se známýma. Řekni to tátovi a mamce,uvidíš reakci obou. Pokud by si oblečení nepůjčili,řekni že sama tam jít nechceš a musí to pochopit. Ale třeba tě překvapí jako mě a šli by. Uvidíš

Kllidně mi tykej,já ti taky už tykala a mám od plesu 2 roky,takže jsem v podobném věku :D

Dobře, budu Ti tykat. Máš dobré, že mají tví rodiče nějaké přátele, moji nemají žádné. S ostatními příbuznými se vůbec nebaví. Takže, aby pozval taťka třeba svou matku nebo abych já pozvala babičku, to je vyloučené. Mamce jsem to oznámila, jak ses mohla dočíst výše, a závěr byl, že ona nepůjde. Taťka by možná chtěl jít, jenže já s ním jít nechci. Ale říct mu to budu muset, ač nerada, že je ples.

Myslíš že by šel táta sám?Ty s ním většinu času bys nemohla sedět u stolu.

Já si nejsem tak jistá, jestli by šel sám. Myslím si, že ano. Ale na 100 % to nevím. Když mu řeknu, že bude ples a neřeknu mu, že by tam měli být rodiče, bude po mně nejspíše chtít, abych tam šla. Když mu řeknu, že tam by tam měli být rodiče, tak asi řekne, že tam se mnou půjde. Ale jak říkám, nechci tam s ním jít. U stolu bychom spolu seděli, o tom žádná, ale prohodili bychom jedno slovo za hodinu. Asi tak.

Je to jen na tobě. Řekla bych mu to co nejdřív,ale. Věř tomu,že u stolu bys moc neseděla,chodila by jsi po sále a bavila se. A i kdyby jste tam měli jít na hodinu a pak by vás to nudilo,tak toho jednou nebudeš litovat,že ses tam ani neukázala.

Vím, že to je jen na mně. Ty věříš tomu, že já bych u stolu moc neseděla, že bych chodila po sále a bavila se. Ale já věřím tomu, že bych u stolu seděla, ať už sama nebo ještě hůře s taťkou a nudila bych se, protože nemám s kým se bavit. A litovat toho nebudu, že se tam neukážu, jak už jsem psala výše.

Musím ti také poděkovat za rychlé reakce. Tvé odpovědi mě nutí dívat se na věci i z té opačné strany.

Neexistuje povinnost jít na ples.

Možná ale nastane komplikace ve chvíli, kdy budete na něco přispívat, studenti se často skládají na různé věci kolem plesu, je otázka, zda bys měla či neměla přispět.

Jinak, jsi si jistá, že rodiče by nešli? Pro rodiče to často bývá velká událost, zvaž, zda ot neudělat aspoň pro ně.

Jinak mě napadá další problém kolem financí: za penize vybrané na plese se často naopak kupuje spousta věcí pro celou třídu, ať už pohoštění u maturit, nějaké věci na památku, dar učiteli atd. I zde je sporné, jak by to vlastně bylo, kdyby ses neúčastnila.

Do tanečních jsem taky nechodila a neboj, na plese tančit nemusíš

Jinak k šatům: každá dívka a žena by měla mít minimálně jedny společenské šaty v záloze pro různé příležitosti. Určitě se neučíš celý den, doporučuji ti koupit si nějaké jednoduché koktejlky. Užiješ je i v budoucnu, to mi věř. Nemusíš mít "šlehačku s korzetem", jako mívá většina dívek. Jinak jsem na maturitním plese zažila i slečnu maturantku v kalhotovém kostýmku. Je to neobvyklé, ale proč ne?! A ten se ti bude hodit i např. u přijímaček na VŠ, u imatrikulace, zkoušek atd.

A ano, neodpustím si poznámku, že je to něco, co bys neměla vynechat...

(A mimochodem, tím, že na ples nepůjdeš na sebe přitáhneš mnohem více pozornosti, než když bys tam šla. To by pro tebe také mohl být pádný argument.)

Já jsem na ples taky nechtěl, navíc to bylo i poměrně finančně náročné (každý ze třídy musel přispět 3 900 + jsem si musel koupit společenský oblek za necelé 3 000, je pravda, že jsem ho využil i na maturu a na VŠ).

Taky jsem si neměl se třídou co říct, ale nakonec jsem se rozhodl, že tam půjdu. Bylo pro mě neuvěřitelným šokem, jak jsem se s každým sblížil. Nikdy jsme spolu nedrželi jako třída, pořád jsme se hádali (nejen kvůli plesu), ale po té noci se všichni strašně změnili. Vůbec nechápu čím to bylo, začal jsem se bavit s lidmi, se kterými jsem za celé 4 roky vůbec nepromluvil, začali jsme společně navštěvovat různé akce atd... Je to možná tím, že jsme při přípravě plesu trávili společně spoustu volného času (nástup, vybírání šerp, výzdoby...). Byla to velká možnost poznat spolužáky i mimo školu.

Nakonec jsme si ples všichni skvěle užili a jsem rád, že jsem na něj šel, ale musím se přiznat, že nerovozita byla příšerná, snad horší než u maturity :D

PS: Také jsem si myslel, že se tam budu nudit, ale nakonec jsem nevěděl kam se dřív otočit :D Přece jenom pořádáte ho jako třída, takže musíte pořád dávat pozor co se kde děje.

Ahoj Anzionko!

Také jsem na matuitní ples nešel, protože jsem ho odsoudil. Nic se nestalo, třídní to pochopila a všechno bylo v pohodě. Bylo tam více důvodů, ale to je jedno. Důležité bylo to, že jsem odmaturoval Takže asi tak P.S.: Maturoval jsem letos v květnu.

Ahoj,

na maturitní ples určitě jít nemusíš. V podstatě jsem ve stejné situaci jako Ty, se třídou si víceméně nemám co říci. Dobré je, pokud je ve třídě ještě někdo, kdo na ples nejde, pak je to hned lepší. U nás jsem zpočátku také na ples nechtěl jít jenom já, ale pak se připojila ještě jedna holčina a věz, že je to hned lepší pocit. Pokud jsi jediná ze třídy, tak je to horší, ale neznamená to, že si nemůžeš stát dále za svým názorem.

K neúčasti na maturitním plesu mám také několik důvodů: U nás se vybírá celkem velká částka - cca 6000 korun. Ne, že bychom na to neměli, ale vyskakovat si také nemůžeme. Je to víceméně skoro jeden měsíční plat. Vím, že mnozí zde poznamenávají, že je to zážitek na celý život, ale osobně peníze, které bych jinak dal na tento jeden slavnostní večer, raději využiji jinak. Vím, že mamka by se obětovala a ty peníze mi dala, a někteří moji spolužáci si peníze musí našetřit sami třeba z brigád, ale já si za ty peníze raději zaplatím třeba kurz autoškoly, to je dlouhodobá investice, případně jako zápisné na vysokou školu.

Dále jsem také introvert a akce takovéhoto typu mě nelákají, víceméně bych se tam nudil, také nepiji alkohol a jak známo, tam by tekl proudem.

A nakonec si potrpím spíše na hmotnější věci než na jeden večer. Opravdu nemusím vidět, jak se tam většina spolužáků opije a podobné věci. Pro mě má větší cenu např. nějaká sklenička s rokem ukončení studia, nebo právě ta šerpa.

Jinak na nějaký upomínkový předmět bych samozřejmě třídě přispěl, ale nevidím důvod jim financovat JEJICH ples. Pokud na něj chtějí jít, tak ať si jej také sami zaplatí.