Průměr známek

Ano, je to dobré, průměrné vysvědčení. Ber to tak, že všichni nemůžou být jedničkáři. Já měla dokonce v 7. třídě čtyřku z matiky, která mi zůstala až do konce střední. Hlavně, když jsou vaši spokojení, protože znám dost rodičů, pro které jsou známky tak důležité, že tím dítě trpí.

Máš ale pravdu, že na konci osmičky jsou známky důležité proto, že ti mohou pomoci při přijímačkách na střední školy. Proto by ses měl snažit a v předmětech, ve kterých nejsi moc dobrý, zabrat Když se snažíš a učíš se docela rád, tak věřím, že to dáš

Jinak nenech se ode mne zmást tím, co je dobré vysvědčení. "Dobře" je ve škole za tři, takže jak jsem řekla, průměr

Díky, Askmenow, málem jsem tazatele uvedla v omyl

Není to tragické, ale dobré vysvědení to rozhodně není. Pokud ty sám chceš lepší známky, prostě na sobě zapracuj. Co vzpomínám na základku, takovéhle známky měli spíš ti slabší, nebo flákači (klidně i chytří, kteří na to prostě kašlali.

Osobně jsem měla v šesté třídě tuším jednu dvojku, v sedmé tuším dvě. Za dobré jsem brala vždycky to, když člověk měl víc jedniček, než dvojek a ideálně žádnou trojku, maximálně jednu.

Ale rozhodně to není nic tragického. Podle mě je důležité, že chceš dobré známky a zapracuješ na nich. Doporučuji se začít pořádně snažit, ani ne tak kvůli známkám, ale protože uvidíš, na co máš a na co třeba ne, a bude se ti lépe vybírat za pár let střední. A průměr v osmičce taky pomůže

Martinaa - já jsem upřímně začala psát dřív, než jsem viděla vaši odpověď To je to, no... Ve škole se říká "dobrá" trojce, a mě to nikdy na základce a na střední nebylo "dost dobré" :D

nejseš zrovna hvězda, ale nemusíš se z toho nějak stresovat. Podsttaný je udělat dobře další ročníky a hlavně být aspoň o něco málo více úspěšný na střední, kterou bys měl vybrat tak, aby tě to opravdu aspoň trochu bavilo. Jinak budeš možná i propadat. Jinak v další třídě si dej závazek maximum 3 trojky, a je to naprosto OK.

Neznám tě, takže nedokážu posoudit, jestli v tvém případě jde o průměrné, dobré vysvědčení nebo méně dobré. Průměr známek sám o sobě nic neříká (proto je i při klasifikaci v pololetí a na konci roku pouze jedním z kritérií, z nichž učitelé stanoví výslednou známku). Pět trojek na vysvědčení může být u někoho vynikající prospěch, u jiného ostuda (pokud se např. celý rok flákal, přestože "měl na víc").

Moje sestra ukončila před mnoha lety první ročník střední školy s osmi čtyřkami. Co myslíš, byl to dobrý prospěch nebo špatný? Na první pohled to moc dobře nevypadá. Když se ale dozvíš, že kvůli onemocnění ledvin zameškala skoro polovinu školního roku, že jí všichni profesoři doporučovali ročník opakovat, a ona že se přes všechny rady rozhodla ročník dokončit (nechtěla ztratit rok), vypadá to už trošku jinak, že?

Známky o nikom nic nevypovídají, neřeknou, jestli jsi pilný, chytrý, líný, odpovědný, jestli se na tebe mohou rodiče nebo kamarádi spolehnout, prostě nic. Říkají jenom to, že jsi v konkrétním školním roce dosáhl určitých výsledků.

Při přechodu z prvního na druhý stupeň jdou známky zpravidla trochu dolů (podobné to pak bývá po přechodu na střední školu). Žáci si zvykají na nové učitele i spolužáky, učí se, že s každým musí jednat trochu jinak, i systém přípravy se poněkud mění, učivo i úkoly jsou náročnější, ...

Doplnil jsi, že se učíš neustále, a že máš strach ze špatných známek.

Pokus se ten strach odbourat, nebo alespoň zmírnit. Strach hodně svazuje, takže pak můžeš na učitele nejistě, což se promítne do výsledku (nemusíš pak přes sebelepší přípravu dosáhnout lepšího výsledku)

Učíš-li se neustále, a pomáhá-li ti s učením sestra, je možné, že něco děláte špatně. Co děláš po příchodu ze školy? Sportuješ? Jak vypadá tvá příprava do školy?