Posměch/narážky na postavu

Takmu s úsměvem odpověz třeba "nemluv,ztrapňuješ se", nebo "v tom případě ty radši nemysli". Když se tě zeptá, jestli jsi neztloustla, klidně odpověz, že "ne, ale ty máš nějak... (a najdi si, co je na něm k zasmání - křivý nos, pleť, nohy do O...).

Ukaž, že se umíš bránit a že nejsi nějaký terč, do kterého se může trefovat. Hlavně všechno s úsměvem, to ho odrovná nejvíc.

No vidíš, to je ono

A ber to tak, že celý život tě bude někdo stresovat a bude moci mít narážky - rodiče, kolegové, partner. Obrň se úsměvem a nauč se pustit takové blbosti z hlavy

Děkuji moc za radu . Ano, jednou, když mi řekl, jestli nemám trochu moc velký zadek, tak jsem mu řekla, že asi ne, když se mu vejde, aby si ho bral do pusy... To já nejsem ta, která by jen tak mlčela a nechala na sobě dříví štípat. Spíš se potřebuji zbavit toho neustálého strachu, co mám, aby se to náhodou neopakovalo...

Ahoj. Kateřino, netrapte se k vůli rýpání jednoho puberťáka. Buďte nad věcí a říkejte s klidem - jsem jaká jsem, co je Tobě do toho? Také nejsi akorát a neposmívám se Ti. Určitě se nestraňte a choďte se bavit s ostatními. Ono ho to rýpání omrzí, když bude vidět, že se u Vás míjí účinkem. Na druhou stranu se říká - co se škádlívá, rádo se mívá... Neřešte hloupost druhých a žijte si spokojený a pohodový život.

Není zač.

Děkuji moc za optimistický názor a radu

Jeho nezměníte. Můžete změnit jen sebe, aby vám to nevadilo.

Pokud už řídí váš život tak, že si podle něj kupujete oblečení a neustále se zaobíráte tím, co vám řekne, není to dobré. Pokud vám na něm záleží, odpoutejte se od něj. Co do partnera, který do vás neustále bude rýt kvůli váze? Najděte si takového, kterému se líbíte.

A pokud o něj nestojíte, proč se jím vůbec zaobírat? Proč mu dáváte tolik pozornosti ve své hlavě a chování?

Zvyšte si sebevědomí nikoliv novým hadříkem, ta iluze, že to funguje, vám vydrží na jedno, dvě vzetí nové věci na sebe, ale něčím, co dokážete, co se naučíte, jak sama sebe překonáte. Pak budou jeho slova jen bzučením mouchy ve vašich uších, protože tím se ocitne rázem v jiném levelu. On to samozřejmě vycítí a dá pokoj. Popichovat se slastí lze jen oběť, která reaguje. Je dost otravné se navážet do někoho, pro koho jste vzduch.

Pak tě čeká jedna z nejdůležitějších životních lekcí, která se jmenuje "Jak si nedělat z lidí kolem pavlač" - mnoho lidí ji nezvládá a žije jen pro efekt v okolí, kterému připisuje neúměrnou důležitost. Máš svoje oči, svůj rozum, žij podle sebe a ne podle toho, jak tě kdo přijímá nebo nepříjímá.

To je právě to, co nevím, proč mu věnuji tolik pozornosti. A v tom tkví ten problém, jak se ve své hlavě zbavit toho strachu, aby náhodou zase nenarazil na nějaký můj nedostatek. Ten člověk se mi hnusí, nemám k němu žádné vazby a přesto na ta rejpavá slova stále myslím.

To přece snad ani není starost.

Pokud opravdu nejsi natolik při těle, až to je příliš a nakonec ten kluk nemá trochu pravdy, vůbec si z toho nic nedělej.

Já si pamatuji na jeden případ kdysi dávno z mých školních let. Taky si jeden kluk myslel, jak se předvede před kamarády a jedné spolužačce řekl něco podobného. Jenže ta dívka se s ním nijak nepárala a jednu mu vypálila takovým způsobem, že chlapec si pak už nedovolil ani to nejmenší.

Takže, buď ho ignoruj a nebo si to s ním vyřiď jednou pro vždy slovně nebo ručně.

JInak, myslím si, že jsi docela normální pěkná holka. Tak si to mysli taky a užívej si s fajn kamarády. Mimochodem, třeba za deset let se tomu zasměješ a třeba na srazu po třiceti letech se sejdeš s plešatým obtloustlým obrýleným spolužákem a on to bude on...

Všichni už napsali všechno. Já si jen myslím, že byste se neměla měnit, oblíkat, myslet podle toho, co si nějaký neurvalec myslí a říká, ale podle toho, co se sebou chcete udělat jen vy. Jak to říkala babička? Není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem. Změníte-li se podle toho, co vám řekne někdo, jinému se ta změna líbit vůbec nebude a vy se znovu budete měnit? Nenenene, zůstaňte sama sebou a tichounce si říkejte: Takhle mám široká záda, klidně se na ně vejdeš! I ty, protože už tam pár lidí je. Narovnat ramena, podívat se mu zpříma do očí a pomyslet si- No čo, no čo, no čo chceš? ( A on mi povedal: nič! Která písnička to je?)