Psychologie - na jakou školu jít?

pokud si na gymplu zvolíš humanitní větev, tak by to měla být dobrá příprava na VŠ nebo nějakou VOŠ. Gympl sám o sobě k ničemu není, takže pokud není Vaším záměrem studovat vysokou školu, pak asi raději tu sociologii.

Ono nejde o to, jaký je průměr, ale jaký je vztah k učení. Mnoho spolužáků mělo na gymplu čtyřky od shora až dolů, sem tam jeden předmět za jedna či dva a právě s těma dvěma předmětama udělali díru do světa...

Ne, ne, ne! Nechoď na střední. Jdi na gympl. Přijímačky jsou, obzvlášť na psychologii, koncipované tak, že potřebuješ mnoho všeobecných znalostí z gymplu. Plus samostudiem doplnit znalosti z psychologie. Navíc, gympl tě připraví na přijímačky na vlastně jakoukoli VŠ. Takže budeš mít víc možností. Hlasuji na stopro pro gympl.

Já bych se přikláněla ke gymnáziu hned ze dvou důvodů:

(1) v průběhu následujících 4 let můžeš zjistit, že sociologie pro tebe přece jenom nebude tím pravým oborem a stejně bys pak situaci řešila dalším studiem na VOŚ nebo na VŠ (na obojí připraví gympl lépe).

(2) Podle mne je "hřích" nevyužít studijních předpokladů.

Nevím, proč všichni, odcházející ze školy, básní o psychologii. Asi je to tajemnem, které psychology a psychiatry obklopuje nebo snad filmy? Dovedeš si představit, kolik lidí s bolavou dušičkou, kolik úchyláků, kolik zraněných nebo se chystajících zranit, kolik šílených bolestí a šílených problémů, týraných, zneužívaných, zbitých. Těch, kdo přišel o děti, o majetek, o rodiče k tobě příjde a toto všecko na tebe naloží a věří, že ho z toho dostaneš a ty budeš vědět, že ne, že nedostaneš. Že je to třeba neukázněný pacient, který ihned potom půjde a třeba se znovu opije a ublíží malému děvčátku. Dovedeš si představit tu zodpovědnost? Dovedeš si představit, že když půjdeš domů, budeš schopná to všechno, co jsi viděla a slyšela, nechat v ordinaci? A z těch zavřených dveří že výjde veselá, bezstarostná mladá žena, která se bude umět radovat ze všech maličkostí, které ji potkají? Já tedy bych toto nedokázala. Je to příliš veliká zodpovědnost k pacientům, k sobě, ke své rodině.

To co psala babkazov je na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu pokud tě to bude bavit a dokážeš brát problémy ostatních s odstupem a nadhledem je určitě dobré, aby jsi se tomuto oboru věnovala. Co se volby školy týče, já upřednostňuji střední školu se zaměřením. Nevíš, co se v životě může stát a třeba výšku nedoděláš a pokud budeš mít jenom gympl nemáš vlastně nic. Pokud by ses rozhodla, že chceš dělat jinou práci, tak ze střední můžeš jít na jakoukoli výšku (stejně jako z gymplu). Z toho co píšeš jsem pochopil, že nepatříš mezi excelentní žáky a gympl by těmohl pěkně štvát. P.S. Nejsem si jistý, jestli mají gyply ještě pořád takovou prestiž. Dneska je tam kdekdo.