Studijní pobyty v zahraničí

tuto odpověď jse před chvílí psala do jiné otázky, ale sem se hodí také, ta ji sem jen zkopíruji. Jedná se o osobní zkušenost. K tvé otázce dodávám, že mě dobré přišly. Za 14 dní jsem se obvykle naučila víc, než za rok ve škole. A zbavila se strachu mluvit. A dost se osamostatnila.
Vkládám svou odpověď z jiné otázky na podobné téma:
Ahoj, v 15ti jsem byla v Anglii v hostitelské rodině se Student Agency. Klidně se na cokoli ptej.
Moje rada je se nebát. Zvládneš to. Zvládli jsme to všichni a bylo to fajn.
Taky jsem jela a nikoho jsem neznala. Začali jsme se poznávat už v autobuse.
Bylo to tak, že v rodině jsem byla jediná Češka. každé dopoledne jsem šla na předem smluvené místo na školní autobus, nebo jsem mohla jít do školy pěšky (to jsem dělala, bylo to rychlejší). ten autobus pro nás jezdil ten samý, kterým jsme přijeli, takže s českým řidičem. Pro ěm to bylo nevýhodné, školu jsme měla 15 minut chůze a vyzvedával mě milý kluk, se kterým jsem se tam poznala
Pak jsme měli školu. První den se psal rozřazovací testík. Nic si z něj nedělej a hlavně neopisuj. Jde o to, aby tě dali do skupiny tvé úrovně. I kdybys to zkazila, nebo naopak měla pocit, že je tvá skupina rychlá, neboj se požádat učitele o přeřazení, nebyl to problém. Ve skupině jsem byla s několika Čechy, ale hlavně s Číňany, Němci, Španěly atd.
Po škole byl oběd (v některých školách nebyl a dostávaly se balíčky od rodiny) a pak se jelo zase tím autobusem na výlet. Pak nás rozvezli domů. Večeřelo se v rodině, po večeři jsme měli vycházky. Dodržuj čas, kdy se máš vrátit, některé rodiny to neřešily, moje ano a slečnu, co každý den chodila pozdě, hodinu nechali stát na dešti a pak jí nahlásili jako porblémovou.
Bylo to bezva a ráda na to vzopínám. Byla jsem se Student Agency i na jiném jazykovém pobytu. Kdybys chtěla cokoli vědět, ptej se.
Vem si s sebou vyměněné libry, kapesní slovníček, dárek pro rodinu. A něco nepromokavého. Já to podcenila a není nic protivnějšího, než chodit 14dní v promoklé mikině
Na rodinu buď milá, snaž se si s nimi povídat, ale respektuj jejich pravidla. Prostě jako na návštěvě, chval jídlo, snaž se nebýt vybíravá, pochval jim třeba dům... vycítíš, co můžeš a co ne. Neboj se mluvit, určitě slyšeli studenty, co jsou na tom hůře, než ty
Vem si třeba fdotku přátel a rodiny a místa, kde bydlíš, pokud je to bude zajímat, můžeš jim to ukázat a hned se prolomí ledy.
Klidně se tady, nebo vnitřní poštou, na cokoli doptej.