Přechod na jinou školu, ale na jakou?

1) Jste neuvedla, kde bydlíte, takže vám těžko někdo dobře poradí... pokud jste z Prahy, o školu z Brna asi zájem nemáte

2) Chci vám říct, že vás obdivuju za to, jaký kus jste se svou dcerou ušla. Spoustě rodičů někdy unikne podstatný zvrat v životě dítěte, ale už si k němu pak nikdy nenajdou cestu a nepomohou mu na nohy, nepovídají si s ním, nesnaží se mu pomoct. Chci vám jen říct, že děláte dobrou práci!

Bydlíme v Praze, takže Brno nám opravdu nepomůže. Ve škole jsem byla, s učiteli mluvila a popravdě jsem docílila jen toho, že pozornost učitelského sboru soustředěná na moje dítě se ještě zvýšila. Já se na jednu stranu nedivím, moje dcera se opravdu tento školní rok chovala hrozně. A nezměnila se přes noc. Je to dlouhá cesta, jeden, dva kroky dopředu a najednou jeden zpátky. A zase znovu... Není to náročné jen pro lidi okolo, ale hlavně pro ni. Ve škole asi nemají chuť ani čas toto zohledňovat. Já bych jí jen chtěla pomoci začít znovu někde jinde, lépe.

Ještě mne napadá - zkoušela jste s učiteli jednotlivě osobně, z očí do očí a v klidu promluvit. Je mi jasné, že to, že dceři zůstává nálepka, je obtížné. Co jim říct, jaké všechny změny na ní pozorujete a že vás trápí to, že ve škole jí právě ta nálepka zůstala, že vidíte, že ji to demotivuje. Nezabralo by to? Oni by vám těžko řekli "Máte pravdu, byl jsem k ní nespravedlivý, od zítra na ni začnu koukat jinak!", ale možná by začali...

Druhá věc je, jestli přecijen vaše dcera nemá k těmto učitelům averzi a doopravdy dobře by se nezačla chovat až u nových...

Jinak pokud vaše dcera nechodí do spádové školy, můžete ji dát do ní, tam ji tuším vzít musejí. Samozřejmě ale to, že ji vezmou, nezaručí, že k ní budou mít hezký přístup.

Pokud se nebudete zlobit, já to vidím malinko jinak. Jistě, dcera udělala chybu, chybuje každý, o tom žádná. Ale teď chce ona, a Vy ji v tom podporujete, utéct před problémy, které pramení z této chyby. Uteče jednou, uteče podruhé, a pak bude utíkat celý život. Znám dost lidí, co si hloupým chováním pořídili nálepku "problémový žák". I já jsem ji měla. Přesto jsem nikdy neutekla, normálně jsem se dál učila a dělala věci do školy. Přístup učitelů se moc nezměnil (jak u koho, rozhodně to ale netrvá rok, než se něco změní), ale moc jim to platné nebylo, když jsem uměla. Kdo na mě byl hnusný, s tím jsem komunikovala pouze u zkoušení - víc nebylo potřeba. Trapné a jedovaté poznámky od vyučujících jsem přehlížela a myslela si svoje.

Pokud si doma povídáte a povídáte, zkuste si taky popovídat o tom, že existuje i varianta si do školy prostě dělat svoje, k učitelům se chovat malinko s odstupem, ale slušně. Souhlasím s Askmenow nade mnou, že byste měla zajít do školy a s kantory si promluvit. Pokud dceřino problémové období trvalo dva roky, nelze čekat, že kantoři svůj úsudek změní za dva měsíce.

Jsem ale moc ráda, že jste dceru odtáhla od té party, což je velmi důležitý krok.

Rady nade mnou beru a podporuji. Ale pokud se ptáte konkrétně na školu, poradím - zkuste Lauderku. Děti dostávají volnost, ale drží je "v lati" - přirozeně se rozvíjejí, nikdo je neškatulkuje. Na původ neberte ohled, je to škola všeobecná, otevřená všem, učí toleranci. Je ale potřeba, aby dcera makala. Nemusí být hvězda ani vševěd, ale musí chtít a musí dřít. Informujte se a uvidíte, jak se na to budete obě tvářit.