Studuji na gymnáziu, jsem spíše samotář-ne,že bych to měla v povaze, ale nikdo se se mnou zkrátka nedokáže bavit déle jak minutu. Nemám moc dobrou hlavu, takže jsem ráda za čtyřky a o vzhledu ani nemluvě. (teď jsem ve druhém ročníku)
Z tohohle všeho mi pomáhala až do posledního pololetí myšlenka na mého profesora, byl má inspirace nebo alespoň jediný důvod, proč všechny nepostřílet... Je to velice inteligentí člověk. Navíc je to sportovec s naprosto perfektní postavou a silným hlasem, to je možná hloupé zmiňovat, nicméně to je pro mě také podstatné. Nejméně 80 % studentek na škole o něm básní. Dobrá, to ještě jde ne? Je to snad "volání přírody" a nejsem v tom tak docela sama.-Tahle myšlenka mě uklidňovala až do nedávna. Jednu chvíli mi byl i ukradený, to bylo v prvním ročníku, všichni na něj pěli ódy a já nechápala proč.
Teď je to ale úplně v * ... jsem jím posedlá, dívám se každou chvilku na stránky jeho bývalé třídy, jsou tam jeho fotky aj. Nejsem teď schopná normálně přemýšlet, jistě, "chce to ČAS, ono to přejde". Jenomže já čas nemám! Mně to bude trvat léta něž se toho zbavím. Mám strach, že se ze mě stane jedna z těch dotěrných studentek, co se ho každou možnou chvíli ptají na hlouposti jako kdy že si teda dopíší test, když se o tom bavili už na hodině nebo mu láskyplně pohlídají psa, hlavně aby se pan dokonalý moc nepřepínal! Vlastně já s ním nejsem schopná mluvit vůbec, to je ještě lepší...
Potřebuji se rozhodnout, co chci dělat dál, kde studovat aj. Ale to nejde, když se celý můj život točí kolem jedné osoby, kterou se zárověň ještě snažím "dohnat". Mohu si říct, že za dva roky už ho nikdy neuvidím, že jde jen o platonickou láskou či co, že jsem o 16 let mladší něž on (z toho se mi chce i zvracet), a nebo že snad někdo jako on jistě nebude sám a jeho přítelkyně musí být!dokonalá!.To si říkám pořád, ale nepomáhá to!...
Má někdo snad stejnou nebo podobnou zkušenost, jak jste takový problém vyřešili? Je řešení odejít ze školy? To bych udělala až v krajním případě. Nebo myslíte, že postačí dva měsíce-prázdniny na to, abych si to srovnala a ujasnila, co chci. Mám strach, že mi možná pouhé dva měsíce "bez něj" stačit nemohou...
Předem děkuji za odpovědi
0x
Není třeba odcházet ze školy. Myslím, že ve většině případů je láska k profesorům podobného ražení jako láska, kterou si často pacient vypěstuje ke svému psychoterapeutovi. není to skutečná láska, je to emoce, která vznikne z důvěry, kterou ke člověku máš a z toho, že k němu vzhlížíš.
Nejlepší by samozřejmě bylo, dkybys potkala kluka, se kterým by byly city vzájemné a na učitele bys hned zapoměla.
Pokud se to nestane, budeš potřebovat hodně silnou vůli a také racionalitu. Vysvětluj si pořád dokola, že ho skutečně neznáš. Neznáš ho tak, jak se znají lidé, kteří mají vztah a stráví spolu hodiny a hodiny vzájemným povídáním a až pak zjistí, že k sobě něco cítí. Opakuj si, že je pro tebe starý. Dej si tu práci a vymysli jaké má negativní vlastnosti a ty si taky opakuj. A tak dále.
Hodně štěstí.
PS: víc si věř! Určitě to není tak, že by se s tebou nikdo nedovedl bavit víc, než pár minut. Jen jsi možná nepotkala lidi, se kterými bys měla hodně společného, pak by to šlo samo 
Já kluka nechci, nechci ted´ nikoho, ale hlavně nechci cítit tohle, už mi to začíná připadat ubohé. Je pravda, že představa toho, že bych ho poznala více, je vážně děsivá...to máš/máte pravdu. Moc děkuji za odpověd´
Ahoj. Askmenow má pravdu. Měla bys poznat nové lidi a zapomenout na něj. Nebo si třeba najdi jiný vzor. Třeba nějakého pěkného slavného herce. Je to normální, spousta kluků to také měla, akorát o tom nemluvili, protože se styděli. Kluci i holky jsou v tomhle stejní. Takže musíš poznat nové přátele a nebo si najít přítele, který Tě donutí zapomenout. Neboj, přejde to. Teď je léto a tak máš spoustu příležitostí poznat nové kamarády. Tak nezoufej, bude to dobré, jen dej na rady zkušenějších a udělej to, co Ti říkáme.
"Nechci nikoho" není zdravý přístup. Neříkám, že musíš chtít přítele... ale chtěj přátele. V létě dělej co nejvíce aktivit s co nejvíce novými lidmi, to ti pomůže zapomenout.
Pokud něco takového nemáš v plánu, doporučuji vydat se třeba na tábor promladé. Dělají se i tábory pro teenagery mezi 15ti a 19ti lety. Myslím, že by to byla skvělá příležitost. Určitě se ještě dá něco takového sehnat!
0x
Ahoj. Myslím si, že právě prázdniny Vám pomohou ujasnit si city i pocity. Odpoutáte se myšlenkama od něho, potkáte jiné přátele a uvědomíte si, že patříte mezi mladé. 16 let věkového rozdílu je ve Vaší situaci opravdu hodně. Přilnula jste k někomu, koho nemůžete mít a s tím se musíte smířit. Odchod ze školy není řešení. Vy se musíte zařadit tam, kam patříte. Ale kam nepatří on. Nechte ho v klidu strárnout a Vy si v klidu užívejte své mládí. Odezní to samo a jednou na to budete vzpomínat v dobrém. Netrapte se, myslím si, že si toto prodělalo více lidí. Nebuďte dotěrná studentka, když si Vás bude chtít všimnout, všimne si Vás. Když ne, všímejte si jiných. Ono to nějak dopadne, nebojte...Třeba je někde na blízku někdo, kdo je posedlý zase Vámi a Vy to nevidíte...Život je někdy hodně složitý, ale též zajímavý. Tak se nechte překvapit tím, co Vám přinese.
0x
V klidu, myslím, že po prázdninách už ti nebude připadat tak atraktivní. Tohle není láska, nelze cítit skutečnou lásku k někomu koho pořádně neznáš. Jsou to jen hormony. Navíc on ten učitel je velmi pravděpodobně gay. A pokud náhodou není gay, tak má partnerku a nemyslím, že by chtěl vážnější vztah s 16 letou holkou.
0x
A proč byste měla kvůli tomu odcházet ze školy? Platonicky zamilovaných je spousta studentů a studentek do svých učitelů. Teď vám to přijde nemožné, ale za pár let se tomu jen zasmějete a s láskou zavzpomínáte. Píšete, že to dotyčného učitele je zabouchnutých snad 80 procent dívčí části gymnázia. No chudák učitel. Nejste v tom tedy sama. Ale věřte, že je to fakt normální. Nenormální by bylo, kdyby dotyčný učitel toho využíval a milé studentky se stávaly součástí jeho rozsáhlého harému. On je to ale asi úplně normální muž s přítelkyní a jestli je aspoň trochu rozumný, bude vědět, že začít si se studentkou je náramná hloupost. A nyní k vám a vašemu problému. Jak tak píšete, soudím, že příliš zkušenosti s chlapci vašeho věku asi nemáte, navíc se podceňujete. A pak vám cestu zastoupí urostlý svalnatý učitel-sportovec, no která by se do něho nezamilovala, ne? Nevěřte, že vám bude trvat roky, než se toho platonického vzplanutí zbavíte. Příjde to určitě dříve. Nechte si tento krásný pocit jen pro sebe, opravdu to časem přejde. Nechte svého učitele žít svůj vlastní život. Nebo byste chtěla, aby se i on do vás zamiloval? To asi ne, že.
vím že si ti líbí a že si jim posedlá, ale nechceš šílet, ale pořád si musíš uvědomit že je pořád o tich 16 let starší než ty, musíš to překousnout.. ano vím bude to těžké, znám ten pocit ale musíš prostě
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.