Ústní zkoušení - jaká jsou pravidla?

O ničem takovém nevím, neodkážu si představit, že by učitel zkoušel někoho deset minut, i kdyby po minutě viděl, že dotyčný nic neví.

V případě nejsanosti určitě může zkoušený (pokud tedy myslíte zkoušejícího), říct: Promiňte, jak to myslíte? Neporozuměl(a) jsem otázce... Ovšem v některých případech, pokud zkoušený opět nemá ani páru, nelze otázku přeformulovat, aniž by přímo řekl i odpověď.

No ono někdy skutečně ušitel ví už po minutě, že žák nic neví, ale tech zbylých cevět minut ho o tom přesvědčuje. A jsou i tací učitelé, kteří se pokoušejí přeci jen něco ze zkoušeného vydolovat a "nepotopit" ho úplně. S tím případným přeformulováním a jeho nemožností mohu jen souhlasit.

Já myslím, že počet zkoušených žáků v hodině není stanovan, většina učitelů ale zkouší tak maximálně tři žáky, aby zbyl čas i na něco jiného. Stejně je to u počtu zkoušení jednoho žáka v hodině, stanoveno není, ovšem ti učitelé nejsou s prominutím blbí, aby zkoušeli jednoho člověka několikrát za sebou, když známku už mají. Minimální doba zkoušení je tak různá, že toto určitě stanoveno není. Zkoušet se může deset, dvacet minut, ale i více, ale většině učitelů stačí v průměru takových 15 minut, aby si udělali obrázek o vědomostech žáka a mohli mu dát příslušnou známku.

A samozřejmě, že v případě nejasnosti otázky můlže zkoušený požádat o jinou formulaci, ono by to jinak ani nešlo.

Doufám, že jsem trochu pomohla.

D.

Žák dostane otázku a je na něm jak ji vyčerpá, co k ní ví. Je na učiteli, jak se z něj snaží něco vytáhnout. Nevím, že by se praktikovalo několikanásobné zkoušení, pokládání otázek ano, pak lze dát i známku. Jinou otázku? No a proč? Otázky pokládá učitel. A i kdyby, tak jedna za 5 a pak souhrnná. Ale vše je na učiteli.

Minimální doba zkoušení stanovena nijak není.

Počet zkoušení žáka také je zcela na vůli učitele, samozřejmě pokud se nejedná o zasednutí. Učitel má právo průběžně kontrolovat připravenost žáka.

S jinou formulací otázky je to vždy o domluvě. Pokud je otázka formulovatelná jediným zpsobem, těžko něco takového můžete vyžadovat. I v jiném případě se toho můžete těžko nějak domáhat, ale myslím, že slušná otázka se nemine účinkem. Já často, pokud jsem nechápala otázku, říkala třeba: "Omlouvám se, úplně nevím, na co se ptáte, můžete mi prosím zkusit položit otázku jinak, třeba se chytím..." (musí bt znát, že neobviňujete učitele ze špatné formulace, ale že se snažíte vše pochopit, jen vám to právě nejde). Nebo ještě lépe: "Chápu dobře, že se ptáte na...bla bla bla - přeformulovat otázku vlastními slovy."