Cena X množství nabízeného zboží

Ahoj, já to chápu z pohledu toho nakupujícího, ale nejsem ekonom, možná se pletu...

Při rostoucí ceně roste i množství zboží - chápu to tak, že když jsem ochotna dát za jogurt dvacku, můžu si vybírat z mnohem většího počtu produktů, než když jsem ochotná zaplatit jen 10 korun.

To záleží na úhlu pohledu. Rozhodující je poptávka a ne cena. Pokud budu mít dostatek zákazníků, tak se musím snažit je uspokojit nebo mi trh vyfoukne někdo jiný. Čím více vyrábím, tím více jsem schopen stlačit cenu základních surovin. Obvykle čím větší odebrané množství, tím nižší cena. Vyplatí se mi pak pořídit speciální stroje, které mi zefektivní výrobu. A na základě toho jsem ve finále schopen snížit i koncovou cenu pro zákazníka. Takže rozhodující opravdu není cena, ale to, jestli je po daném výrobku poptávka. Pokud chci něco koupit, tak mě nezajímá, s jakými problémy se ten který výrobce potýká, prostě sáhnu tam, kde mi to nabídnou.

Zkuste se na to podívat takhle: Proč roste cena zboží? Protože ho lidé žádají, poptávka tu cenu šroubuje nahoru. No a v závěsu za tím půjde nabídka, ne? Takhle nějak bych to viděl. Ono samozřejmě jsou i jiné vlivy, v zásadě každá křivka bude konstruována za nějakých předpokladů. Nejseo ekonom ale to platí všeobecně. Například v matematice lze odvodit křivku množení penicilinu. za předpokladu, že penicilinum notatum má k disposici neomezený prostor a dostatek výživy, tato křivka roste exponenciálně, a to se také, v začátcích výroby penicilinu, empirizky potvrdilo. Tutéž křívku bychom ovšem mohli předpokládat pro růst jakékoli piopulace; Malthus ji například aplikoval nalidstvo (populace roste řadou geometrickou, kdežto zroje potravy rostou řadou atitmetickou, a proto jsou nutné války), nebo třeba na populaci šelem; tak to ovšem nechodí. Nebudu mluvir o lidech, ale podívejme se na šelmy: tu jsou závislé na tom, že mají co žrát, a čím je šelem více, tím více redukují své vlastní sdroje a nuntě se jich tím méně uživí. I zde matematici dokáží sestavit diferenciální rovnice, které budou takovému modelu predátor - kořist odpovídat lépe, a to, co jim vyšlo, také daleko lépe odpovídá realitě. No a podobně to musí být i tady. Nejsem ekonom, takže nevím, z jakých předpokladů se při tvorbě křivky nabídky vychází (asi budou takové křivky více empirické, ale stejně vycházejí z nějakých předpokladů), ale čistě "selským rozumem" bych usoudil, že pokud ceny například benzinu porostou díky rostoucím daním, tak to takhle jednoduše, jak jsem navrhoval výše, fungovat nebude (ale jak, to nevím).