Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Tečny ke kružnici

Od: anzionka® odpovědí: 8 změna:
avatar anzionka

Zdravím, potřebovala bych prosím zkontrolovat tento postup, zda jsem napsala správné rovnice tečen. Díky moc.


Tečny ke kružnici

 

 

8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

3x
avatar kartaginec

Víceméně ano, ale pozor:

Za prvé jste v rovnici tečny napsala na pravou stranu r, má tam být r². To je ale zřemě jen přepis, protože dále počítáte správně.

Horší, i když jde takzřejmě o přepis, je to, že v závěru vám vypadlo y a místo něj taky píšete x.

Když tohle opravíte, bude to správná rovnice, ale v ne zcela vhodném tvaru, ještě by to chtělo roznásobit a zapsat ve tvaru ax + by = c,

Jinak při řešení jste použila vzorec pro rovnici tečny, který platí obecně, V tomto konkrétním případě, kdy body T1 a T2 leží na průměru kružnice a jsou to přímo body dotyku, bu to šlo i jinak. Lze snadno napsat obecnou rovnici přímky, kolmé k průměru, a zvolit v ní obecný parametr tak, aby procházela body dotyku (tedy, samozřejmě, ten parametr budeme volit vakrát, pro každý bod dotyku zvlášť.

hodnocení

Díky moc. Byl to přespis a za chybky se omlouvám. Ale takže podle toho, mám tento příklad špatně, protože jsem na konci dosadila body dotyku pouze do rovnice, ale už tam není x0 a y0.

Tečny ke kružnici #2

Tak úplně nerozumím, co jste přesně dělala; jde vám zřejmě o ten druhý příklad. V každém případě tečna je jakási přímka, jejíž rovnice bude mít, obecně vzato, tvar ax + bx = c. Tedy bude v ní vystupovat jak x, tak y. V prvním vašem příkladu jste tam měla jen x díky opomenutí, Pro tešnu t1 to bylo dobře, respektive šlo to upravit na tvar x/2 + y = 0 (nebo ekvivalentně x + 2y = 0) a pro t2 jste se prostě přepsala. V tom druhém přikladu máte třeba rovnici tečny t2

x = 5

což už je podezřelé, byla by to přímka rovnoběžná s osou y (tedy svislice), ale je to možné a dokonce v tomto případě je to pravda, analogicky Takže výsledek je dobře, otázka je jak jste k němu přišla. Nejprve jste zřejmě spočítala poláru a porté její průsečíky s kružnicí k, což jsou body dotyku. No a teď byste měla spočítat tečnu (čili opeět poláru) v bodech dotyku, příslušnou rovnici zde nevidím, a vlastně ůplně nechápu, co jste kam dosadila; tečny vám z toho vylezluy dobře, ale bude to spíš náhoda. 'Ale možná se mýlím a jen ten váš poslední krok nevidím.)

doplněno 02.05.12 21:29:

Samozřejmě ty tečny můžete počítat i jako spojnice bodů dotyku s bodem B a to už je zřejmější, pokud jste to myslela takhle, tak by se to dalo i uznat. Problém je spíš v tom, že by to chtělo napsat, jak to počítáte. Co myslíte tím, "ale už tam není x0 a y0."? Stučně řečeno, pokud jste to myslela dobře, tak to máte dobže, ale není mi ze zápisu úplně jasné, jestli jste to myslela dobře. :)

hodnocení

Abych mohla napsat rovnice tečen, potřebuji k tomu body dotyku, které jsem si spočítala přes tu poláru. To ještě chápu.

Pak bych tedy rovnice tečen spočítala podle: (x0-m)(x-m) + (y0-n)(y-n) = r²

Dosazovala bych body dotyku do rovnonice kružnice (x-1)²+(y+3)² = 16

Vyšlo by mně (5-1)(x-1)=16 -> 4(x-1)=16 -> 4x-4=16 -> 4x-20=0 (rovnice tečny t1)

rovnice tečny t2 4(y+3) = 16 -> 4x+12=16 ->4x-4=0

Mám to špatně, když sem z toho vyjádřila to x, že? To by se asi mělo nechat ve tvaru 4x-20=0 a 4x-4=0.

Takhle to je skoro úplně dobře, jen na závěr jste zase zaměnila x za y.Takže t1 má rovnici 4x-20=0, t2 má rovnici 4y-4=0. No a tu závěrečnou rovnici tečny můžete napsat v jakémkoli ekvivalentním tvaru, pořád to bude dobře, takže nejen 4x-20=0, ale i x-5 = 0, nebo x = 5 ale dobře je i 1000x =5000. Doporučuje se napsat tvar co nejjednodušší, zde tedy x-5 = 0 nebo x = 5. Jinak, nkdy neexistuje pouze jediný postup řešení, přinejmenším lze postup mírně obměňovat. Také zde. Dejme tomu, že začneme body dotyko pomocí chrdály. To je standardní postup, i když také není jediný možný, ale do toho bych nevrtal. Když už mám body dotyku, tak dále mohu standardně postupovat výpočtem tečny tak, jak uvádíte, a ten výpočet není složitý. Ale také je možné využít toho, že přímka je určena dvěma body, a napsat tečnu jako spojnici bodu B s bodem dotyku. Obecně bude asi tenhle postup složitější, ale b našem případě bude velmi jednoduchý. Třeba t1: ta spojuje body [5,1] a [5,-3], které oba mají x-ovou souřadnici rovnou 5, takže zřejmě rovnice spojnice je x =5. V tomto smyslu , když se podívám na váš scan, váš postup i zápis je nepochybně dobře až do okamžiku, kdy jste vypsala body dotyku. Závěrečneé rovnice jsou také dobře, otázka je, jak z předchozího výpočtu vyplývají. Přiznám se, že při původním čtení jsem přehlédl tu trochu slaběji napsanou větu "dosadím do: a příslušnou šipku. Kdyby to tam nebylo, tak by si čtenář mohl myslet, že jste použila jeden z těch výše popsaných postupů, krteré jste při tom pokládala za natolik jasné, že jste je nevypisovala (což by byla chyba v komunikaci, minimálně proto, že možné postupy jsou dva a žtenář by nemohl pochopit, kteý máte na mysl. Ovšem s uvedeným vysvětlením je komunikačně jasnější, i kdž ne zcela. Samozřejmě nemůžete dosazovat do rovnice kružnice, jak tašipka naznačuje, ale lze to s trochou představivosti pochopit právě tak, že dosazujete bod T1, resp. T2 do odpovídající rovnice tečny., tak, jak jste to popsala teď. To je správný postup, jediná "chyba" je v tom, že spoléháte na představivost čtenáře a na to, že myslí přesně tak, jako vy. Doufám, že jsem to moc nezamotal.
hodnocení

Moc děkuji za vyčerpavající odpověď. Ještě bych se chtěla zeptat, když určuji odchylku tečen a mám určen bod M, ze kterého jsou sestrojeny tečny a body dotyku, tak si určím směrové vektory a udělám jejich odchylku? A co když budu mít tečny zadány např. 3x+3y-33=0 a nějakou jinou rovnici tečny. To znám pouze normalový/é vektory. To udělám odchylku normálových vektorů?

Stručná odpověď: ano.

Podrobněji: Tak ono není tak docela pravda, že znám pouze normálové vektory. Jakákoli rovnice přímky (korektně napsaná) tu přímku určuje plně a tedy z ní lze vyčíst všechny její vlastnosti. Je pravdou, že v případě obecné rovnice přímky z ní bezprostředně vyčteme normálový vektor: pro rovnici ax + by + c = 0 je normálový vektor n = (a,b), ve vašem případě tedy (3.3) (na tom c normálový vektor nezáleží, v tomto koeficientu je ukryto, kterou z rovnoběžných přímek s daným normálovým vektorem právě vyšetřujeme). Ale z té rovnice můžeme samozřejmě vyčíst i směrový vektor, který je k normálovému vektoru kolmý, čili skalární součin těchto vektorů je roven nule. Z toho je vidět, že směrový vektor výše popsané přímky je (b, -a), v našem případě (3,-3); no a jsme doma.

Na druhou stranu, jakákoli dvojice přímek má stejnou odchylku, jako dvojice přímek k nim kolmých (to je fakt, který známe už z elementární geometrie), takže váš návrh, spočítat odchylku normálových vektorů, je rovněž správný a schůdný.

Docela pěkně je to popsáno v karlin.mff.cuni.cz/.... (Ale zrovna u popisování, jak se určuje odchylka, je tam drobná chyba (překlep), když se autor odkazuje na obrázek 3.11, ač má na mysli obrázek 3.9, tak se tím nenechte zaskočit.)

doplněno 03.05.12 13:45:

Zas nefunguje odkaz. Zkusím odkaz znova , jinou metodou

 

poiu*
hodnocení

0x

Zdravím Vás, s tímto Vám zase nepomůžu. Je to už pár let, co jsem v tomto měl jasno. *nevi*

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]