Je mi 20,Jsem v prváku na vysoké,kterou jsem si tvrdohlavě prosadila, i když mě mnozí varovali, jestli není lepší jít na lehčí školu. ale já jsem myslela že na to mám, když jsem uspěšně zvládala celou střední i maturitu. Boužel jsem se asi dost mýlila, teď na konci zimního semestru mám pocit, že to nazvládnu, že na to nemám, že na té škole ani nemám být. Abych pravdu řekla předměty které mě bavili na střední a kvůli kterým jsem šla dál na školu, mě na vysoké nebaví vůbec a tudíž mě nebaví se vůbec učit. Nemám ani energii ani chuť se učit. Od té doby co mě umřel děda, který byl nejdůležitější člověk v mém životě, jako by něco umřelo i ve mě.Přemýšlela jsem že bych odešla, ale bojím se to doma říct. Taky jsem hrozný nervák, vůbec si nevěřím a jsem taky docela stydlivý člověk, takže během zkouškového období to bude asi dost hrozné.Bojím se zkoušek, které stejně nezvládnu, Ale zase na druhou stranu spoustu lidí neudělá zkoušky napoprvé a dělá je navíckrát.Kdybych odešla ze školy, nevím co bych dělala, pokud by mě nevzali nikam do práce.
Taky mám pocit, jako bych byla pro ostatní neviditelná, buď mě neposlouchají vůbec co říkám, nebo když něco řeknu tak jen mávnou rukou. asi je to proto, že jsem mala, mám jen 145 cm, takže se snadno ztratim v davu. mám občas z ostatních pocit, že si pořád říkají že jsem jen málé děcko, že mě nemusejí brát vážně. Stalo se mi to v rodině i u kamarádu a stává se mi to pořád, nikdo mě naposlouchá, nikoho nezajímám a hodně mě to mrzí, potom už nemám ani sílu ani chuť se s někým bavit, nebo se snažit o něčí pozornost, aby mě aspoň chvilku bral někdo vážně, tak raději nic neříkám.
jen jsem se potřebovala někomu svěřit, pokud mi napíšete nejakou radu, nebo váš nazor budu ráda, děkuju
0x
Ahoj. Ne nadarmo se říká, že co je malé to je hezké. I malí lidé dokáží velké věci. Tvůj problém nebude ve Tvé výšce, ale podle mne, máš moc nízké sebevědomí. Někdy má člověk jen období, kdy se mu zdá, že je všechno "na draka". Jsi mladá, tak se nedej utačovat druhými a pořádně se ozvi, aby Tě okolí začalo více respektovat. Znám dva opravdu malé lidičky, říká se jim "liliputáni" a nevěřila bys, jaká pozitivní energie z nich vyzařuje, věčně usměvaví, jsou prostě rádi na světě a opravdu nikdo je nepřehlédne. A o tom asi je, takže se zkus na ten "škaredý svět"dívat s nadsázkou, hodně se usmívej a uvidíš, že nebudeš neviditelná...
A neboj, bude zase líp!
0x
Školu nevzdávej. Jestli se ti přesto nepodaří ji dokončit, tak sice smůla, ale svět se kvůli tomu nezboří. Ale sama ji hned nevzdávej, snaž se. Že bys tam neměla být, na to vůbec nepomýšlej. I kdyby se ti nakonec škola nepovedla, tak si můžeš říct, že jsi se snažila.
Jinak doufej a věř, že tě později potkají i zajímavé předměty. Na zkoušky se ale fakt hodně uč, i na nezajímavé předměty; jejich zdolání je nutným zlem. Čím lépe se naučíš, tím menší budeš nervák. Ale to přece víš sama. Na nějakou stydlivost při zkoušce vůbec nepomyslíš, to se neboj. A neudělat zkoušku na poprvé je celkem běžné.
0x
Ahoj,
první ročník na vysoký je vždy těžký, jde o jiný způsob učení (já byla dálkově) a i množství učiva je vyšší. Je normální, že máš pocit že to nezvládáš a že na to nemáš...Prvák je asi pro většinu šok. Ale radím vydržet, vždyt máš na každou zk 3 pokusy (a někdy i víc 
) Moje rada zní: nevzdat to, chodit na všechny termíny (i snaha se počítá) a držet se party (spolu si budete předávat materiály apod.) To je celej zázrak. A ty jsi opravdu dobrá, že ses na to dala, zvlášt pokud tě rodina a okolí odrazují! (Tomu nemůžu ani uvěřit! 
)
Ale myslím, že tě nejvíc tíží úmrtí dědečka (asi jediný kdoti věřil) a to se bohužel promítlo i do tvé školy, i soukromého života. Na takovou bolest ovšem není žádný lék. To musíš zvládnout sama a až čas ránu utlumí. Určitě by pomohli kamarádi, kamarádky, rodina... Podle tvého psaní je ale asi někde chyba, ale nemyslím si že je ve tvé výšce! Zkus přestat myslet na výšku a začni jednat a chovat se jinak. Nevím co se dá změnit ale třeba na to přijdeš Rozhodně ale mysli na sebe, dělej co ty chceš a co máš ty ráda, dělej si radost něčím každý den...Nenavádím tě k sobectví, jen si myslím, že aby ses cítila dobře, musíš si to dobré taky dopřát 
Tak už se netrap a žij
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.