Dobrý den,
je mi 14 let a posledni 2 roky mám hodně divné chvilky. Jako malá sem vždycky byla jiná než ostatní ale vždycky sem se uměla s někým skamarádit a a moji vrstevníci mě měli rádi. Ale ted je to jiný. Jsou chvíle kdy jsem strašně štatstná směju se a bavím s ostatníma. Ale během 5 minut je to uplně jinak. Najednou nevím jak na ostatní reagovat a plácám uplný nesmysly. Taky sem se už hodněkrát z ničeho nic rozbrečela aniž by kdokoli něco udělal. Taky nemám skoro žádný kámošky ani kámoše mimo třídu. Skrátka numím se zapojit. Nedali byste mi prosím nějakou radu jak předcházet takovýmhle věcem? a Čí mto muže být způsobeno? děkuju moc za radu 
)
0x
Vyvíjíš se a jsi v období citových zmatků. To je normální a každý to prožívá jinak-sto lidí, sto povah. Ale něco udělat můžeš. Staré přísloví říká: Chceš-li dobře vyjít všude, hodně slyš a málo mluv. Hodně Tvých potíží zbytečně vyvstane z toho, že rychleji mluvíš, než myslíš. Uč se víc naslouchat a odpovědi si napřed bleskově zkontroluj.
0x
Uplně normální! Budou tě štvát rodiče, sourozenci, nikdo ti nerozumí, každý jen kecá a nikdo ti nepomůže. Rodiče jen komandují a nechápou. Každou chvilku se rozbulíš. To je puberta a hormony se daly napochod. Když máš dobrý den, tak se zapoj do komunikace a jinak jen poslouchej a moc se nezapojuj. Vytluč to raději nějakou činností, sport je nejlepší. Nebo nějakým kroužkem co tě baví. Ale taky upozorni doma, že máš svůj den "blbec" a zalez někam a věnuj se sobě, koníčkům, sportu. Když máš prima den, tak to rodičům oplat, že tě pochopili.
0x
Pokud cítíš, že máš problémy, které nezvládáš sama řešit, děláš dobře, že hledáš nějakou pomoc. Často stačí si prostě s někým o svých problémech pokecat.
Nejlepší by asi bylo, aby ses obrátila na psychologa, který ti určitě pomůže nejlépe, pokud ti dostatečně neporadí někdo z tvého okolí. Určitě máte na škole na nějakého kontakt. Není ve škole třeba stále, ale často dochází jednou za nějaký čas a nebo si najdi na webu kontakt na nějakého psychologa nejblíže tvému bydlišti. Návštěva bývá obvykle bezplatná.
Poradit se s psychologem není žádná ostuda. S rýmou se chodí k lékaři běžně a psychické trápení je mnohem důležitější než rýma.
Takže se toho neboj a najdi někoho, kdo ti bude rozumět a poradí ti
0x
Ahoj, myslím si, že Tě to přejde. Jsi ve vývinu, nehotová, procházíš pubertou, měníš se v mladou ženu a velkými změnami prochází nejen Tvá tělesná, ale i duševní stránka. Máš vše v jednom ranečku - smích i pláč.
Procházel tím asi každý z nás. Byla jsem společenská, veselá, ráda jsem se bavila. Pak jsem se třeba jela projet sama na kole, zastavila jsem na hrázi u rybníka, kolem nikde nikdo a já se najednou zničehonic rozbrečela. Proč? Nevím. A za chvíli zase bylo dobře. Nebo jsem neměla problémy s komunikací, ale když byl nablízku kluk, který se mi tehdy líbil, zrudla jsem a nedostala ze sebe slovo.
Uvidíš sama, že to přejde a budeš se tomu pak jen usmívat. Pokud by to snad přetrvávalo i v pozdějších letech, vyhledat odborného lékaře by nebylo od věci. 
Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.