Ahoj,mám tady 2 slovní úlohy a nevim jak je vypočítat mohl by mi nikdo s nimi pomoci a napsat nějaký postup abych to alspon trošičku pochopil 
zde je ta první:
Ačkoliv to tak jistě nevypadá, tak jsem velmi starý králík. Narodil jsem se v roce 1348 a moje manželka také. Narozeniny slavím 20. února a žena 13. srpna. Který den v týdnu jsme se narodili?a zde druhá:
Do sypacího auta se mi vejde 6 tun kouzelného prášku, musím ho ředit v poměru 3:5 s vodou. Pokud jedu rychlostí 60 km/h spotřebuji 12% této směsi za hodinu.
Musím ale předem udat, kolik vody spotřebuji a kolik km cest posypu
Předem děkuji za každou radu
2x
Výpočet, na kolikátý den připadá 13. srpen 1348, není zas tak složitý. Nejprve si spočtu, kolik dní uplyne od 13. srpna 1348 do 13. srpna 2011. Je to přesně 663 roků (2011 – 1348 = 663). Dle juliánského kalendáře má rok 365,25 dní, takže 663 roků je 242 160,75 dní. Protože až každý 4. rok je přestupný, tak od 13. srpna 1348 do 13. srpna 2011 uplynulo přesně 242 160 dní dle Juliánského kalendáře, který se stále používá, především v astronomii. Chceme-li určit počet uplynulých dní k 13. srpnu 2011 gregoriánského kalendáře, pak stačí odečíst 13 dní, jelikož se juliánský kalendář v současné době právě o 13 dní opožďuje za kalendářem gregoriánským. Proto počet uplynulých dní k 13. srpnu 2011 gregoriánského kalendáře bude 242 147.
A nyní stačí číslo určit zbytek po celočíselném dělení 242 147 : 7a to je 3. Podíváme-li se do současného kalendáře, vidíme, že 13. srpen 2011 připadá na sobotu. A 3 dny před sobotou předchází středa. Nebo se můžeme podívat do současného juliánského kalendáře např. zde: http://calendar.zoznam.sk/julian_calendar-cz.php, kde 13. srpen připadá na pátek a o dva dny jej předchází středa (242 160 mod 7 = 2).
Podobně postupujeme i k datu 20. února 1348, ale vzhledem k tomu, že rok 1348 byl přestupný a únor měl 29 dní, je nutno o ten jeden den zvětšit počet uplynulých dní, tj. na 242 161, respektive na 242 148.
PS: Gregoriánský kalendář byl u nás zaveden v roce 1584, kdy po pondělku 6. ledna následovalo úterý 17. ledna.
Ale vidím, že tazatele výpočet ani tak moc nezajímal. Právě v matrikách zemřelých se uváděl věk zemřelého v rocích, měsících a dnech, a abychom získali datum narození, je zapotřebí provádět podobné výpočty.
Krásná odpověď jen kdyby to byla pravda. Myslím ten počet přestupných roků.
doplněno 08.04.11 14:43:Rok 1400,1500,1700,1800,1900 nejsou přestupné
doplněno 08.04.11 14:46:Ovšem vztaženo k dnešnímu kalendáři
Snad jsem napsal že to je vztaženo z dnešního pohledu.
A ani se dál nechci zabývat nesmyslama.
Je to jen upozornění, že né všechny roky dělitelné čtyrma beze zbytku jsou roky přestupné.
Ono právě to "vztaženo k dnešnímu kalendáři" je další potvrzení toho, že ta úloha je značně komplikovanější než nějaký kouzelný prášek. Tím víc mne zajímá, kde tazatel ty úlohu sebral.
A stejně nejjednodušší řešení je zadat úlohu do věčného kalendáře.
Tak ono se mi zdá, že tazatele vůbec odpovědi asi moc nezajímaly. I když podle zadání se zdálo, že ho zajímá právě ten výpočet.
Nicméně naprosto souhlasím, že to jde podle počtu dní v rámci juliánského kalendáře jednodušeji než tak, jak jsem navrhoval, i když v principu jde vlastně o totéž. Stejně jsem to nakonec odvozoval od posledního jhuliánského roku. Stále ale si myslí, že v gregoriánském kalendáři je více komplikací, nejen kvůli přestupným rokům, ale i kvůli tomu vypouštění a musel bych si promyslet, jaký to má vliv (při zavedení vypadlo deset dní, u nás 11, dnes je posun 13,) ale to by nakonec ten hlavní problém být neměl. Ale když to převedete na juliánský kalendář, no problem.
A stejně je to složitější než příklad dva, mimo jiné i proto, že vyžaduje nejen matematiku, ale i historii.
Pro jirbar®: V juliánském kalendáři jsou každé roky dělitelné beze zbytku čtyrmi roky přestupné.
0x
Ad králík: petapeta sem zřejmě hodil výpočet z nějakého programu, možná pepalogik.sweb.cz/.... Ovšem neuvedl zdroj, a také je to k ničemu, pokud jde o vlastnípostup výpočtu. Po pravdě, výpočet nebude tak jednoduchá záležitost vzhledem k diskontinuitě, vzniklé přechodem na gregoriánský kalendář. V rámci kalendáře juliánského to bude jednodušší. Musím v každém případě znát kalendář nejakého referenčního roku. Běžný rok má 365 dní, týden 7 dní. Vydělím 365 sedmi celočíselně, se zbytkem: 365:7 = 52, zbytek 1, čili při přechodu k vyššímu roku se kalendář posune o den den vpřed (například letošní rok začíná sobotou, končí obět sobotou a další rok začíná nedělí. V přestupném roce ovšem bude posuv o dva dny. Takže chci-li porovnat libovolný rok s tím referenčním (dejme tomu rok 1851, poslední plně juliánský, protože gregoriánská reforma byla zavedena roku 1852 bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15.října; ) pak si spočtu nejprve, kolik plných 4letých období uplynulo od zkoumaného roku (v našem případě 1851 - 1348 = 503; po vydělení čtyřmi dostaneme 128) za tuto dobu došlo k posuvu o 4*127 = 508 dní. Z toho je ovšem 72 celých týdnů, takže rozhodující posuv názvu je jen o čtyři dny,
V našem případě jsme hotovi, protože těmi čtyřletými cykly jsme vyplnili celý rozdíl. Jinak (například kdybychom zkoumali rok 1347,) bychom ještě dopočítali, kolik jednotlivých let schází (v uvedeném případě by to byl jeden) a doplnili bychom korekci posunem o další jeden den.
V rámci gregoriánského kalendáře to bude poněkud složitější, protože musíme vzít v úvahu to, že sudosudá tisíciletí jsou nepřestupná, no a při přechodu přes ten rok 1852 bychom museli vzít v úvahu tu změnu, ale v zásadě by postup byl podobný. Nicméně, když vezmeme v úvahu tu informaci, že v roce 1852 byl 4.října čtvrtek, snadno si sestrojíme ten referenční rok 1852. No a výsledek je (ku podivu ) shodný s tím, co uvádí petapeta.
Jen ještě upozornění na drobnou záludnost při určování dnů v přestupném roce (což rok 1348 právě je): ten posun o jedem den navíc se realizuje přidáním přestupného dne. To znemená, že při odpočtu (countdown) je výše uvedený výpočet správně pro dny na začátku roku, například pro toho 20. února, Pro dny po přestupném dni (například 13.srpna) musíme vzít v úvahu, že posuv proti následujícímu roku je zase jemn o jeden den. Takže zde je možná nejjednodušší (i když to není možnost jediná) zjistit, že 20. února byla středa, a do toho 13. srpna se dopočítat (na prstech 
)..
0x
Ten druhý příklad je výrazně jednodušší. Jsou to vlastně dvě víceméně nezávislé úlohy:
1. Kolik kiometrů posypu? To je úloha na procenta. Za hodinu ujedu 60 kilometrů a spotřebuji 12% prášku, čili posypu 12% silníc. Stačí spočítat, kolik kilometrů je sto procent (500).
2. Koik vody potřebuji? No na tři díly prášku potřebuji pět dílů vody, 6 tun jsou tři díly, pět dílů je tedy 5*6/3 = 10 tun vody ( na litry či spíše hektolitry to jistě řevedete sám)
Obtížnost těch dvou úloh mi přijde nesrovnatelná; kde jste vlastně k takovým úlohám přišel/přišla?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.