Skrytá rizika plošného zákazu mobilů na školách

"Aha, takže řešení kyberšikany a prodeje drog přes mobil je... dát dětem do ruky mobil. Geniální.

@juraja: Takže kiberšikana se dětem děje pouze ve škole, co? Doma k mobilu a internetu nemají přístup? Všechno špatný na internetu se jim asi děje ve škole? Takže jako řešení kyberšikany zavedeme zákaz mobilů a internetu ve škole? Neměli bychom radši učit děti prevenci kyberšikany, jak se na sociálních sítích a internetu chovat? No ani náhodou. To je k ničemu. Radši to všechno zakážeme.

To se pan Babiš a vláda inspirovala asi prohibicí alkoholu. Prohibice alkoholu (např. v USA 1920 až 1933) nevyřešila nadměrné pití. Lidé často nepřestali pít, jen přešli k nelegálnímu alkoholu, což vedlo k rozmachu pašování a organizovaného zločinu. Po zrušení prohibice se více prosadila regulace místo úplného zákazu.

Agresor, který šikanuje okolí rozhodně žádnou pomoc nevyhledává a vyučující jsou vůči dalším problémům laxní a vyhejbaj se něčemu dalšímu, co by je mohlo zaměstnávat nad rámec.

Dnes je doba ubližování na úrovni totálního zničení. Ať už psychického či fyzického. A bez důkazů není zastání vůbec nikde.

V tomto směru může být mobil opravdu záchranou.

Ale je pochopitelné, že lidi, kteří se narodili do prostředí, kde nejvíc šikanoval stát a tak lid si navzájem vypomáhal jak mohl, tak ti nic o šikaně neví. Maximálně na vojně, kde byl stát ve státě a lidi v izolaci před okolním světem.

A tam opravdu probíhalo mnoho sebevražd. Akorát to nikdo nemohl dokumentovat na mobil a armáda to pochopitelně tutlala jak mohla, protože takto se tutlalo kde co. Socialismus totiž byl ten růžový svět bez problémů.

Spousta lidí má toto slepé myšlení bohužel dodnes.

Né, že by to dnes bylo lepší, ale dnes je to jiné. A dříve se to prostě nemedializovalo. Byly ve zprávách jen úspěchy a hezké zprávy. To mělo budit dojem dokonalosti a fungující společnosti. Ale líp nežli dnes nebylo.

I ve školách... I děti s vyžším IQ, ale nějakou diagnózou ADHD mohli končit ve zvláštních školách, kde byl agresivní kolektiv dětí, které byly z nevyhovujích podmínek a učitelé na těchto školách rozhodně neměli moc vystudovanou speciální pedagogiku a prostě fungovali co by bachaři ve vězení. Tam byla šikana pořádná.

Ale je jasné povídat něco volům o sobotě, když mají jít v pátek na porážku, že? Tedy nějakým místním babičkám a dědečkům zde na poradně, které mají na školní léta ty nejhezčí vzpomínky a tak přeci něco takového tehdy neexistovalo co existuje dnes, jak si děti navzájem ubližují a za vše pochopitelně můžou ty internety a mobily.

bear - vidím, že jsi opět dnes posnídal vtipnou kaši a rozhodl se, že nejlepe se začne den tím, že pozurážím ty starší. Asi ti to fakt udělá radost. Drž se raději rad, co se aut týká, tam jsi jednička a ne..r se s prominutím do něčeho, o čem si jen myslíš, že tomu rozumíš. Pokud trochu sleduješ, co se děje ve státech kolem nás, tak vidíš, že tam jdou stejnou cestou, někde jsou již mobily dokonce zakázané. Argumentuješ obranou před šikanou. Vem to z druhé strany - kolikrát je právě šikanované dítě nahrané na ten mobil a video umístěné na sociální sítě.Jaký to má pak dopad na psychiku toho šikanovaného dítěte ti při tvé inteligenci asi nemusím vysvětlovat. Nebudu se tady s tebou přít o minulost, nebylo to nic pěkného, pakárna, ale ne vše bylo špatné. Ani teď není vše ok, sere se to všechno pěkně, mezilidské vztahy jsou hrozné. Ale jedna věc v té minulosti nebyla vůbec špatná - bylo tam něco jako úcta ke stáří. Je vidět, že jsi v té době fakt nežil a pokud ano, tak tady toto na tobě nezanechalo bohužel žádné následky. A ne, nejsem tebou vzpomínaný dědeček, jen mám asi jiné vychování.

Jestli někdo řekne, že při šikanování na základní škole stačí křičet pomoc, tak v životě nezažil šikanu na základní škole. Ta se děje o přestávkách, kdy je ve třídách i na chodbách takový hluk, že nějaký křik nikoho nezajímá. Rozhodně ne spolužáky, a dozor také ne, ten strčí hlavu do třídy a řekne, potichu děti. A agresor vám dál vymačkává houbu na hlavu, u toho po celé třídě kolují vaše brejle, které finálně někde rozdupne a z okna vám letí penál. Do toho na vás pořvávají hlasitě nadávky, a vašemu pomoc se jaksi vysmějou.

@tomkk: Když nebudou ve škole zakázané mobily, oběť šikany může nahrávat zvuk (když se podaří, i obraz) a mít ho jako důkaz rodiče, školu či dokonce policii. Další věc je ta, že když se zakážou mobily, tak šikanátoři, co by celou přestávku hleděli do Instagramu, TikToku nebo patřili na mobilu hry (a na šikanování by si nevzpomněli), tak se budou hodně nudit. A co je asi tak napadne, srčíme Tondovi hlavu do záchoda, nebo mu dáme pár facek, necháme proletět jeho batoh z okna a budeme se koukat, kam dopadne. Za třetí, když už mě někdo šikanuje, škola to neřeší, potřebuje se dítě spojit s rodičem, který to řešit bude. A to co nejrychleji. Když nebude mít mobil, tak mu nejprve rozbijou brýle, namočí mu hlavu do záchoda, batoh mu nacpou do popelnice, roztrhají mikinu a až na konci dne, doma večer či odpoledne, o tom dítě řekne rodičům, protože jsou mobily na školách zakázané.

@anzionka: Takže když kromě brýlí bude po třídě putovat i jeho mobil, tak to bude nějak výrazně lepší?

@gilhad: Brýle kolují, protože jsou na obličeji. Jdou snadno vidět a chytit a vzít. Mobil může být klidně hloupý, zamčený na pin, věřte mi, že ten pro šikanátory nebude zajímavý. Takže jste proto, aby ho dítě nemělo, protože by mu ho mohli šikanátoři sebrat? Proto ho mít vůbec nemá? A jezdíte autem, i když víte, že je vysoké riziko toho, že do vás někdo narazí a umřete? A v autě se nepoutáte, protože jsou případy toho, kdy ty pásy někoho uškrtily místo toho, aby ho zachránili?

Představte si situaci, kdy na vás opice hází kokosy ze stromu, pokud kterým musíte projít. Někdo vám zakáže nosit pod tím stromem helmu, s odůvodněním, že vám stejně nepomůže, protože ta opice by vám mohla tu helmu sebrat a taky vám ji hodit na hlavu.

Pokud vám šikanátor vezme mobil, ten mobil může být nastavený tak, že automaticky bonzuje kde je, co šikanátoři říkají, apod. Takže je to důkazní materiál.

@anzionka

Jezdím autem a vím, že nebezpečí, že do mě někdo narazí je velice malé a pokud už se to stane, tak nejspíš dojde pouze k poškození auta, nikoli k mému zranění, natož smrti. A praxe mi to naprosto potvrzuje.

@gilhad: Takže nejezdíte po dálnicích, tam takový střed v 120 km/h, taky bude jen jen poškození na auto, a vám se tane velmi malé poranění? Tak to máte dobrý. A co říkáte na můj příklad kokosama, opicema a helmou?

@anzionka po dálnicích jezdím taky, střední rychlost možná bude kolem 120 km/h, ale rychlost vzájemná (která určuje míru poškození) bývá sotva kolem 10 km/h, ta auta se tam vůči sobě téměř nehýbají. A směr tam a směr zpátky jsou oddělené pruhem a svodidly.

Nevím, jak si představujete provoz na dálnici vy (a ani mě to moc nezajímá), ale realita se s vašimi představami rozchýzí diametrálně.

S opicema a kokosy vlastní zkušenost nemám a pochybuju, že vy ano.

Se šikanou jsem se na škole nesetkal, mobily jsme tam neměli, takže nedostatkem/přebytkem mobilů to určitě nebylo.

oprava: a sociálních sítí pro studenty. Ne telefonních sítí, to jsem se spletl. Studenti potřebují soc. sítě jen pokud hledají ubytování apod. Jinak ne.

OK, díky za info, že vlastně ty hrůzné scénáře se mi vlastně na základce nestaly, protože jsou málo pravděpodobné. Že jsem nesla v rukou svačinu, spolužák mi dal nožku, letěla jsem na zem, a urazila kus předního stálého zubu. Dodneška ho mám poškozený a opakovaně opravovaný, a to už je tak dvacet let, co se mi to stalo. Díky, za info, že je málo pravděpodobné, že mi vymačkávali hnědou vodu z houby na hlavu, rozsedli brýle, házeli mi z okna ven batoh a penál, schovávali převlečení na tělocvik a výtvarku, lezli ke mě do kabinky na záchodě, když jsem vykonávala potřebu nebo měnila vložku při menstruaci, nadávali tak sprostými slovy, že kdybych je sem napsala, tak dostanu ban navždy... Tak ještě, že jste mi to připoměla, že takto hrůzný scénář je málo pravděpodobný, že se mi to vlastně vůbec nestalo.

No, nesouvisí, kdybych měla mobil, tak bych mohla třeba tehdy zavolat rodičům. Nebo na linku bezpečí. Protože škola, učitelé a ředitel s tím nic nedělali. Taky bych mohla nahrát šikanátory, a mít důkaz pro rodiče, policii a školu, která to tak bagatelizovala. Děti jsou děti. Ty se jen škádlí. To je normální. Tehdy jsem neměla mobil, protože jsem byla chudá rodina, ne proto, že by byl nějaký zákaz. Ale tak určitě by mi mobil k ničemu nebyl! To je jasný. Třeba by mi na lince bezpečí poradili nebo mě minimálně vyslechli. Tak nemusela bych třeba být z šikany na základní škole fyzicky a psychicky poznamenaná na celý život, kdybych ve škole nějaký mobil měla. Ale to už je podle vás jedno, že?

znáte to, kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by být rybníky... mobil jste neměla, protože jste byla chudá rodina, ale zavolat na linku bezpečí z telefonní budky co stála před školou, kam jsou hovory zcela zdarma, jste zavolat mohla... a nezavolala.

ano, myslím si, že dnes už je to jedno, že máte koukat dopředu a nehrabat se neustále v tom, jakou jste měla hroznou minulost, spolužáky, rodiče, bratra, jak to bylo kolem vás všechno hrozný...

Jasný, já chodila na základní školu v malé vesnici s 750 obyvateli. Jediná budka byla na druhém konci vesnice. Takže jsem měla říct těm šikanátorům, počkejte chvilku, než mi zase vymačkáte houbu na hlavu, strčíte hlavu do záchoda a rozsednete brýle, já si jdu zavolat do budy na linku bezpečí. Učitelce taky: Paní učitelko, já se dnes nebudu účastnit hodiny matematiky, protože musím jít 4 km do telefonní budky zavolat si na linku bezpečí", tak nějak si to představujete, že? Po škole jsem musela hned domů, jinak jsem byla trestaná. Musela jsem se furt učit, abych měla samé jedničky, abych byla prý v životě úspěšná, nebo se starat o mladšího sourozence. Ano, ale samozřejmě jsem si mohla udělat pochoďák k telefonní budce po škole, kdy jsem musela jít hned domů, drtit se na 5 předmětů zároveň, u toho se starat o mladšího sourozence, proč ne, že?

jak si představujete, že funguje linka bezpečí? že během pár minut přijede zásahovka vyřešit vaše zlé spolužáky?

Představuji si to tak, že mě konečně někdo vyslechne. Poskytne mi psychologickou intervenci. Že když je to dítě třeba z té šikany tak v loji, že stojí na římse okna či střechy (zatímco ho spolužáci hecují, aby skočil), že ten operátor na lince bezpečí ho vyslechne a dokáže (třeba) zabránit nejhoršímu.

Když děti z povinné školní docházky jsou z té šikany tak psychicky rozložení, tak odchází většinou oknem či ze střechy, nikoliv hlavními dveřmi.

Zdroje:
Olomouc rok 2026: idnes.cz/...

Čelechovice na Hané rok 2025: hanacka.drbna.cz/...

Velká Bystřice rok 2024: olomoucky.denik.cz/...

Pražské Vinohrady rok 2026: novinky.cz/...

Kladno rok 2020: tn.nova.cz/...

2025 rok Bystřice nad Pernštejnem: ct24.ceskatelevize.cz/...

Km, prosím vás, kolik dětí skákalo z oken a střechy z důvodu šikany, když jste vy sama chodila na základní školu?

jakože stojíte na římse, za vámi hecující spolužáci a v jedné ruce držíte mobil a voláte linku bezpečí?

Ano, na té střeše, nebo když sedíte v okně, tak můžete někomu zavolat. Od toho je mobil. Ten nemá tu šnůru, jako pevné linky. Znáte mobil? To je takový malý přístroj, vejde se vám do dlaně či do kapsy. Můžete s ním volat na záchodě, ve vaně, v autě, v obchodě, u kadeřnice, z čekárny od doktora, ze školních záchodů, když zrovna sedíte v okně, a přemýšlíte, že skočíte a nebo se chcete jen nadýchat čerstvého vzduchu, anebo když se na střeše rozhlížíte, na chvíli si tam sednete, a přemýšlíte, jaké máte možnosti.

děkuji za vysvětlení, ale nejsem z chudé rodiny, takže ho znám

km, znovu se vás ptám: kolik dětí skákalo z oken a střechy z důvodu šikany, když jste vy sama chodila na základní školu? Já jsem vám transparentně sdělila, že jsem chodila na základní školu po roce 2000. Zatímco vy jste tady akorát zpochybňovala dané téma, že drsná šikana na základních školách neděje, jakmile jsem svědčila, že děje, tak jste akorát prohlašovala, že to absolutně nesouvisí se zákazem mobilních telefonů na školách. Jakmile jsem vám tohle vyvrátila a řekla, že to teda souvisí, tak jste nejprve opět zpochybňovala, a to dostupnost linky bezpečí, že jsem mohla volat z telefonní budy, a když jsem vysvětlila, že jaksi nemohla, tak jste začala zpochybňovat významnost a důležitost linky bezpečí jako takové.

Takže prosím o odpovědi. V jakém roce jste začala navštěvovat povinnou školní docházku? Byla jste někdy na základní škole šikanovaná? Byla jste svědkem šikany? Prosím o konkrétní odpovědi.

nula, bylo to v minulém století i tisíciletí a byl jsem ten kdo šikanuje ostatní...

pomohla vám má odpověď k něčemu? už je vám lépe?

Ano, je mi lépe. Protože jste mi odpověděl na to, co jsem chtěla. Díky za kontext.

Aha, bonzbox. Že mě to nenapadlo! Já jsem nahlašovala šikanu (trvalé ublížení na zdraví vyražení kusu stálého předního zubu, opakované fyzické napadání, ničení pomůcek, sprosté nadávky každý den, psychické deptání) třídní učitelce. Nepomohlo to. Vzala si je v hodině před tabuli, a řekla: "vy prý šikanujete Anzionku, už to nedělejte". Šikanátoři se zasmáli. Celá třída se také zasmála. Jediný, kdo se nesmál, jsem byla já. To by ten bonzbox fungoval asi stejně, ne? Nějaká učitelka by ho jednou za čas vybrala, a proces by byl stejnej, jako když jsem já bonzovala šikanu mojí třídní učitelce, že?

Takže problém byl v učitelce a vedení, kteří vás ignorovali. A co rodiče? Ty jste nezmínila vůbec.
Mobil by vám nesebrali ani nezničili, jen brýle?
Popisujete většinově agresi vůči věcem. "Za mě" ještě převažovala agrese fyzická, prosté a jednoduché násilí. Nebylo to košer, ale sebevraždy spolužáků na naší škole nebyly.

Představte si situaci, kdy na vás opice hází kokosy ze stromu, pokud kterým musíte projít. Někdo vám zakáže nosit pod tím stromem helmu, s odůvodněním, že vám stejně nepomůže, protože ta opice by vám mohla tu helmu sebrat a taky vám ji hodit na hlavu.

Pokud vám šikanátor vezme mobil, ten mobil může být nastavený tak, že automaticky bonzuje kde je, co šikanátoři říkají, apod. Takže je to důkazní materiál.

Rodiče spíše řešili, abych měla samé jedničky ze všech předmětů, a byla v životě úspěšná, více než, jestli se mám ve škole dobře, a jestli mi tam někdo neubližuje.

Agresor neví, že ho mobil může usvědčit, aha.
Takže i rodiče na tom měli svůj díl viny. Minimálně nevěděli, že "samé jedničky" nejsou zárukou životního úspěchu, což je celkem běžný poznatek.
Podle mě není od věci učit děti sebeobraně. Viděl jsem o tom knihu v angličtině, určitě jich je vícero. Škola jako příprava na život, který se s nikým nemazlí.

Rodiče a nějaká vina? Ani náhodou. Moje rodiče jejich rodiče tak necepovali, nedbali na to, aby se učili, měli samé jedničky, a vystudovali něco jiného než střední školu bez maturity a učňák, a podívejte se, jak skončili. Ve srabu. Takže pro svoji dceru dělali to nejlepší, co jen mohli, a to až pedantsky dbali na to, aby dcerka ze všech předmětů měla samé jedničky, chraň tě bůh donést jedna mínus nebo dvojku, aby se dobře učila, byla svědomitá, a někam to dotáhla. Nemůžete přeci vinit moje rodiče za to, že pro mě chtěli to nejlepší, i to, co oni sami neměli.

Můžete mi říct, jak mě konkrétně ta škola připravila na život, který se se mnou nemazlí? Myslíte si, že když mám komplexní postraumatickou stresovou poruchu, úzkostně-depresivní poruchu, beru dvoje prášky na psychiku, docházím k psychiatrovi a psychologovi, mám prokazatelně z toho stresu ve škole a šikaně, několik nevyléčitelných chronických onemocnění (střev a hormonů), že mě to jakože dostatečně připravilo na život, který se se mnou nemazlí? Že jsem úspěšná v tom životě, že škola údělala dobrou práci?

Přes vaše samé jedničky nechápete psaný text (nebo chápete a překrucujete) a s tím vám nepomohu.

Takový nic neříkající výkřik. Buď pište konkrétně a jasně, anebo vůbec. Já sama sebe neobhajuji, a neříkám, že se samými jedničkami mi to zaručilo úspěšný a naplňující život, já vám říkám, jak to brali a stále berou moji rodiče.

OK, mě zase baví, že téma šikany komentuje někdo, kdo ji vůbec nezažil. Že vlastně ty moje zkušenosti jsou falešné. Že někoho ty moje zkušenosti se šikanou baví tak, že u toho jí popcorn. To, že jsem v rukou nesla svačinu, spolužák mi dal nožku, letěla jsem na zem, a urazila kus předního stálého zubu. Dodneška ho mám poškozený a opakovaně opravovaný, a to už je tak dvacet let, co se mi to stalo. Díky, za info, že je vlastně falešné, že mi vymačkávali hnědou vodu z houby na hlavu, rozsedli brýle, házeli mi z okna ven batoh a penál, schovávali převlečení na tělocvik a výtvarku, lezli ke mě do kabinky na záchodě, když jsem vykonávala potřebu nebo měnila vložku při menstruaci, nadávali tak sprostými slovy, že kdybych je sem napsala, tak dostanu ban navždy... Tak ještě, že jste mi to připomněl, že toto všechno bylo falešné. To jsem ráda. Díky vašemu příspěvku jsem si vyléčila svoje trauma a úzkostně-depresivní poruchu, co mám z té šikany. Vy jste zkrátka kapacita nejvyšší úrovně.

Anzionka tu prezenuje osobní zkušenosti, které zažívala celých 9 let na základní škole. Kolik vám je? Kdy jste navštěvovala základní školu, já jsem základní školu navštěvovala po roce 2000. Byla jste vy sama na základní škole po dobu 9 let každý den šikanovaná? Co podle vás mám ještě víc načítat, abych se mohla vyjadřovat k šikaně, se kterou mám osobní zkušenost. Chcete ještě pohled těch šikanátorů, nebo koho ještě potřebujete? Nebo pohled té učitelky, která s tím nic nedělala, mám vám na ni dát telefon a e-mail, že byste s ní pokecala?

Bohužel zažil spolužák a já byl nevidící a neslyšící s davem... Dodnes mě to ser*.

Kdo nezažil neví. Jak píše i azionka.

Není to tak jednoduché, že by se zákazem mobilu situace vylepšila. Spíše oběť příjde o další nějakou jistotu obrany.

Většina omezení a zákazů dopadá spíše v neprospěch.

A zavolat si na linku bezpečí půjde z toho kompaktu? Protože já kdybych měla při každodenním šikanování po dobu 9 let na základní škole možnost si na ni zavolat, tak by mi tam poskytli minimálně psychickou pomoc a nemusela jsem jako dospělá skončit s komplexní postraumatickou poruchou a úzkostně-depresivní poruchou poznamenaná na celý život. Tak jestli víte o nějakým kompaktu (fotoaparátu), ze kterého se jde dovolat na linku bezpečí, dejte vědět. Abych ho pořídila svým dětem, až je pošlu do povinné školní docházky na základní školu.

Že jsem tak smělý, odkud pochází informace, že vězni budou volat zcela zdarma? V článku píší opak a co jsem zaznamenal ve večerních zprávách, pořizovací náklady jdou na vrub soukromé firmy.

S tím, že si odsouzení platí to volání sami, je pravda. Za tuto milnou interpretaci se omlouvám. Ostatně děti na základní škole si také většinou neplatí tarify nebo si nedobíjejí kredit, většinou to za ně dělají rodiče. Odsouzeným také často pošlou peníze a dobijou jim to příbuzní, apod. Podstatné je, že odsouzený má právo na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou, i například se svým advokátem či na telefonát na Linku důvěry pro dospělé, a to ve státní instituci jménem vězení. Děti takové právo mít nebudou, ve státní instituci jménem základní škola. Nevěřila bych tomu infu, že modernizaci hradí soukromá společnost, podle mě je to spíš tak, že ji stát objednal a stát jí taky platí, i když se k tomu nepřizná. Taky stát určitě hradí údržbu těch telefonů ve vězeních, jejich revize, apod.

Vím o tom jen tolik, kolik jsem zaslechl v TV. To, že se pravda účelově mění v čase, je známá věc.

Nevědomost je síla, válka je mír, svoboda je otroctví... Orwell byl vizionář.

Anzionko. Vam mobilni telefon ve skole pomohl vyresit sikanu, o ktere mluvite? Ano nebo ne?

Nepomohl, protože jsem žádný mobilní telefon ve škole neměla, a proto mi nepomohl. Neměla jsem na základní škole peníze na to, abych si ho koupila. Rodiče mi ho napořídili. Kdybych ho měla, měla bych možnost si zavolat na Linku bezpečí, kde by se mi docela rychle dostalo potřebné psychologické a sociální intervence.

V tom pripade ale musis chte nechte uznat, ze ta pripadna pomoc telefonem je pouha nicim nepodlozena spekulace. Stejne jako opak samozrejme. Tvoje prima nestastna zkusenost se sikanou nijak nedela Tve tvrzeni o nic validnejsim, nez opacna tvrzeni kohokoliv jineho.

Není to nepodložená spekulace, protože jsem vyhledala pomoc důvěry přes organizaci, která pomoc dětem a dospívajícím poskytovala v té době, ale pozdě. Psychiatr i psychoterapeut mi potvrdili, že kdybych takovou odbornou intervenci měla výrazně dříve (což by bylo možné zejména díky tomu, že bych měla mobilní telefon a měla bych o i ve škole) tak, nemusela jsem skončit s tak závažnými dlouhodobými psychickými i fyzickými problémy. Také mi psycholog a psychiatr řekli, že kdybych měla relevantní důkazy, nahrávku hlasu šikanátorů, tak by dospělé osoby okolo mě (rodiče, učitelé, ředitel) brali situaci více vážně a nějak mi pomohli situaci řešit.

To anzionka: Vaše zaťatost mi přijde až chorobná. Můžete uvést odkaz, kdy se v současnosti přihodilo, že v případě šikany či dašího ohrožení ve škole si okamžitě, v ten moment, kdy se uváděné dělo, zavolala oběť pomoc a agresoři byli okamžitě ztrestáni? A pokud navážu na vaši zkušenost - agresoři by vás, v případě, že byste mobil tenkrát měla, ho nechali okamžitě při jejich útoku použít? Nechce se mi věřit, že by počkali, až si vybavíte pomoc a zavoláte rodičům, policii, hasičům, ombudsmanovi nebo třeba Brumbálovi. Spíš to vidím tak, že byste si v té chvíli šaškováním s mobilem přivodila ještě větší újmu, ale třeba se pletu.

anzionka - chápu, že jste to měla ve škole těžké, ale nerozumím tomu, proč jste si na tu Linku bezpečí nezavolala mimo vyučování z pevné linky? To volání je od zřízení linky totiž bezplatné,takže ta možnost tady byla pořád, jen Vy jste ji nevyužila. Což byla rozhodně chyba.

@ajvn: Na pevnou linku jsem si nezavolala proto, že nejbližší budka byla 4 km daleko od školy. Bydlela jsem na malé vesnici se 750 obyvatel. Neexistovalo, že bych po škole šla někam sama k poště volat z budky. Když byla škola, asi těžko mě učitelka pustí v hodině češtiny na pochoďák k telefonní budce. Doma jsme pevnou linku neměli. Rodiče měli oba mobil. Mě ho koupili v 15 letech.

Nešiřte bludy vy, jde i o zákaz během přestávek. Nejen v rámci vyučuvacích hodin.

Zdroj: seznamzpravy.cz/...

Samozřejmě i během přestávek. Po dobu, co bude žák v budově školy, která mu zajistí potřebnou ochranu. Od toho tam je pedagogický dozor a ten telefony má.

P.S.

Na Ukrajině byl zakázán ve školách rozhovor v ruském jazyce i v době přestávek.

Aha! Ochranu! Myslíte tu, když jsem řekla učitelce, že mě 3 kluci, spolužáci fakt drsně fyzicky a psychicky šikanují, že si je vzala učitelka ty kluky v hodině matematiky před tabuli: "Tak, kluci, vy prý šikanujete Anzionku..." Kluci řehot na celou třidu. Učitelka: "Tak toho hned nechte, nešikanujte ji." Kluci řehot na celou třídu. Třída řehot tak, že to bylo slyšet i na chodbě, Anzionka sedí v lavici a jako jediná se nesměje. Tak ještě že mi ta učitelka, co disponuje telefonem, zajistila náležitou ochranu. Co si myslíte, že se stalo po té její intervenci další přestávku, zkuste hádat...

Kdyby byly mobily povolené, tak by se to nestalo, šikanovači by čuměli na TikTok a vy byste případně učitelce zavolala o pomoc. Oh wait. Mobily tehdy vůbec zakázané nebyly. Jestli on ten problém není v něčem úplně jiném, než v zákazu mobilů, že ano.

@anzionka A co jste dělala dál? Učitelka tedy "intervenovala", vy jste to pak opět schytala a...? Co se dělo dál? Co jste udělala dál vy, anzionko? Jak jste to řešila? Nijak, protože jste neměla mobil? Bez mobilu to nešlo a s mobilem by vám to šlo? Podle mě výmluvy, další viník vašeho neutěšeného dětství, které zde často zmiňujete. Mám z toho pocit, že vámi zmiňovaným protivenstvím jste šla úspěšně naproti, vždyť role ošklivým okolím ublíženého je tak slastná.

@ogar: Co se dělo dál? To stejné po dobu 7 let. Šikanátoři šikanovali, okolí bylo slepé nebo se smálo. Co a jak jsem měla dál řešit, když jsem se to pokusila opakovaně říct učitelce, už to smetla ze stolu stylem: "Těm klukům se líbíš, Anzionko, oni tě jen škádlí. Děti se běžně pošťujují." Rodiče nezajímalo, jak se ve škole mám. Neřešili šikanu, i když jsem o ní řekla, spíš každý den řešili, proč jsem z toho a toho testu dostala dvojku místo jedničky. Kdybych měla mobil, aspoň bych si mohla promluvit s odborníkem na Lince bezpečí, kdo by šikanu nezlehčoval, a třeba mi pomohl a navedl dál na nějaké řešení, když učitelé a ředitel nic neřešili, a rodiče taky ne nebo mě MINIMÁLNĚ VYSLECHL. Mimochodem se mi hnusíte, protože stále zlehčujete a bagatelizujete moji zkušenost. Svěřila jsem se 4 dospělým osobám, které s tím mohly něco udělat a neudělaly. Dnes mám trvalé následky, mám zlomený přední stálý zub z té šikany, beru dvoje antidepresiva (od odborníku mám potvrzeno, že moje psychika v háji je z té šikany na základce a od rodičů), ale podle vás je to jen nějaké moje protivenství. WTF?

Aha, opět výmluvy a hledání viníků za svůj vlastní neutěšený stav. Jen jste mi potvrdila, co od začátku tvrdím, že problém nebude v zákazu mobilu ve škole. Po vyučování byste to přece mohla mobilem řešit, s kým by vám bylo libo, to byste ho už měla. Vaše argumenty proti zákazu mobilů ve škole jsou tudíž liché. Naopak tvrdím, že mobily ve škole šikanu mohou ještě prohloubit a oběť traumatizovat následnými videi uveřejněnými na sociáních sítích agresory nebo přihlížejícími. Vaši zkušenost nezlehčuji ani nebagatalezuji, detailně ji ani neznám, jen nesouhasím s tím, že by vám mobil pomohl nějak přímo v daném okamžiku, ve škole. Ovšem po vyučování, to je jiná, tam možná ano. Počítám, že i tato moje reakce se vám bude hnusit, ale mám prostě jiný názor a pochybnosti, to je vše. Mimochodem, vy jste neměla žádnou kamarádku, která by vás vyslechla? Proč?

A s kým to řešit po vyučování? Rodiče si pro mě po vyučování chodili až ke škole. Řekla jsem to rodičům. Nezájem. Co jsi dneska dostala za známky? 1- z matematiky. No, tak to ses málo učila, děvenko. Počkej, co z tebe vyroste. Dneska se budeš učit až do osmi do večera, a opovaž si číst nějakou knihu, co se netýká matematiky. Učitelce jsem to říkala o přestávce, když se mi to dělo. Jediná intervence v hodině, pak nezájem. Oni tě jen škádlí víš, asi se jim líbíš.

Počítá se jako kamarádka holka ze třídy, která se mi posmívala, že mi rostou chlupy v podpaží, když jsem se převlékala do tělocviku? Nebo se jako kamarádka počítá jiná holka, která se smála, když mi šikanátor rozsedl brejle? Nebo se počítá jako kamarádka ta, která mi schovávala pomůcky na výtvarku? Jak vlastně poznám, že se se mnou někdo kamarádí?

Víš co, běž si raděj dělat svoje děti, a jestli už nějaký máš nezapomeň je posílat na základní školu.

Mně si bez mého svolení natáčeli na video a fotili. A dávali to do svých skupin na Facebooku. Ale nijak mě to netraumatizovalo. Víc mě teda traumatizovalo a traumatizuje to, že mám ulomený stálý přední zub, několik chronických nevyléčitelných onemocnění, u nichž mi odborníci potvrdili, že vznikli dlouhodobým stresem v dětství, a taky do konce života budu brát dvoje antidepresiva. To mě traumatizuje úplně nejvíc. Rozhodně ne to, že si mě šikanátoři natočili na video nebo vyfotili, jak mě šikanují, a dali to na Facebook.

Tak jo.

Kdyby nebyly mobily povolené, tak by se to nestalo.

Ale mě absolutně nevadí, že se to stalo. Mně vadilo víc, že mě ubližovali, než to, že si mě u toho vyfotili nebo natočili. Vem si, že kdyby to dali veřejně na net, tak bych měla důkaz, oni si to dávali akorát do soukromých skupin a chatů. Já měla problém mít nějaké důkazy a ty mi říkáš, že by bylo hrozný, kdyby nějaké měla.

Je nám to líto - ale na špatné věci se rychle zapomíná (člověk je automaticky vytěsňuje). Nemá smysl se tím do nekonečna užírat. Dokonce i uštípnutý zub se dá nahradit.

Jasně, dá se uštipnutý zub nahradit, ale když ti nahrazená část co pár let vypadne, a několik měsíců čekáš na termín opravy, a chodíš po světě, do práce, do společnosti, s pokrypleným ksichtem z dětství, nic moc život ti teda řeknu.