Mám dotaz na všechny bývalé/současné studenty a žádám je o zkušenost s něčím podobným.
Dostala jsem se na VOŠku do Zlína, je to obor, který miluju, ale mám obavy z toho, že se mi ve Zlíně nebude líbit, případně že mi nesednou učitelé, či spolužáci. Také mám obavy z intru a přespávání jinde ez jsem zvyklá(doma). Dojíždět nemůžu, jen cesta tam mi trvá čtyři hodiny :Ddd. Prostě mám hrozné obavy, že se mi tak nebude líbit, že se mi bude stýskat, že to nezvládnu... A teď k dotazu:
Byli jste v podobné situaci? Jak jste to zvládli? Na co se mám zaměřit? Má to smysl?
Prostě mě zajímá vaše obecná zkušenost s intrem se školou a takovým tím osamostatněním. Co vám pomohlo v takové situaci, čemu se naopak vyvarovat? Mám hrozný strach že změny a pokud na tu školu nastoupim, změn bude opravdu hodně. Budu ráda za cokoliv, díky.
2x
Není důvod se stresovat. Proč? Buďte hrdá na to, že se Vám 1. krok /přijetí na školu/ podařil. Děvče od nás z vesnice /Pardubicko/ studovalo ve Zlíně VŠ potravinářskou, líbilo se jí tam a moc pěkně o tom dovede vyprávět. Pokud milujete zvolený obor, není co řešit, studium Vám půjde samo.
Nebyla jste zřejmě vychovaná k samostatnosti, za to mohou rodiče. Nějaký letní dětský tábor, kde byste se naučila postarat aspoň trochu sama o sebe, sportovní soustředění na víc dnů apod. Jste tak trochu skleníková kytička, která má strach z okolního plevele. Nebojte se, zvyknete si. jak se říká: "Nejhorší smrt je z vyděšení." A nebo taky: "Když nejde o život, jde o h...!"
Spíš se těšte na nové prostředí, nové kantory, nové kamarády, navazování nových přátelství. Nebuďte ukňouraná, bezradná. Zpočátku třeba nebudete mít nejlepší zážitky, ale časem se ten kamínek obrousí a uvidíte, že školu dobře zvládnete a na Zlín budete ráda vzpomínat. Tak do toho.
Minulý týden jsem byla vnučce z Pardubicka na promoci až v Brně. Studium se jí líbilo, dokonce by ráda v Brně zůstala, hledá si tam místo. Dceři je to líto. Ale jednou se z hnízda vylétnout přece musí.
Tak Vám přeji dobrý vítr, pevná křídla a šťastný let. Pokud zůstanete sedět pod křídly rodičů, ničeho v životě nedosáhnete. Jaga.
1x
Radu? Musíš si uvědomit, že jsi velká holka/kluk a že je potřeba se začít chovat jako dospělý a odejít z mamahotelu. Je potřeba se naučit řešit vše, co život přináší. Ať už zlé nebo i dobré. Vzdělání je něco, co děláš pro sebe a ne pro to, aby tě pochválili rodiče a je moc dobře, že sis vybrala sama. Teď už pro to musíš něco udělat. Uvědom si, že začíná tvoje cesta životem. Dosud to byl chodníček umetaný rodiči. 
Hlavu vzhůru a hodně štěstí na tvé cestě životem. Neboj, to dáš!
0x
0x
Znam jednu divcinu, co odchazela v 15ti na internat a na vybranou skolu. Taky z toho mela obavy. Asi po mesici si na vsechno zvykla, pocatecni problemy byly vyresene a ona by uz nikdy nemenila. Byla z vesnice a ted se dostala do krasneho mesta, kde s holkama objevuji novy, svobodny svet.
Tak ver, ze je to prvni krok k dospelosti, ktery tak jako tak nekdy budes muset udelat.
0x
Vnuk odešel v 11 letech kvůli sportu do střediska 120 km od domova a zvládl to od prvního dne na intru bez známé tváře a s přesuny po ve velkém městě.
Ona většina lidí, co odešla někam studovat, měla aspoň trochu takové pocity, jako Vy. I teď tam v té situaci nebudeš sama. Já tyhle situace naopak měla ráda. Na to neznámé jsem se těšila, byla zvědavá na školu, spolužáky... Brala jsem to jako výzvu. A to nebyly žádné mobily! Všechno zlé je k něčemu dobré.
0x
To je život.
Podobné problémy bys mohla mít i kdyby škola byla vedle domu co bydlíš, snad kromě toho bydlení na intru (buď ráda, že tam nějaké bydlení máš).
Představ si, že když vojenská služba byla povinná, že kluci v tvém věku museli narukovat na dva roky třeba ho Humenného. A taky to museli přežít.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.