Únik bublinek z limonád vs fyzika

Je to trošku jinak, než píše Hezrone, ale zase ne ´moc´...

Pokud v lahvi není plyn (CO2, vzduch - to je jedno), můžeš třepat jak chceš, CO2 se uvolňovat nebude. Pokud v lahvi např. vzduch (nebo už časem vyloučený CO2) je, pak se protřepáním do kapaliny dostanou bublinky toho plynu a na nich se z kapaliny (což je kyselina uhličitá) snáze (rychleji) CO2 vylučuje... Proto taky více ´pění´ limča např. při nalití do suché sklenice (ač se sklo zdá hladké a rovné, není tomu tak a v dírkách skla se chvíli udrží vzduch, na jehož rozhraní se opět rychleji vylučuje CO2) - pokud sklenici předem namočíš, bude ´pěnit´ výrazně méně...

Navíc se protřepáním ´místně´ snižuje tlak, což rovněž přispívá k vylučování CO2...

Ještě je to trochu jinak.Oxid uhličitý není ve vodě jen pohlcený plyn,ale roztok velmi málo disociované kyseliny uhličité.Proto se,obzvláště při vyšší teplotě,rychle bez tlaku rozkládá a plyn uvolňuje.Pokud by limonáda byla velmi prochlazena,únik plynu je podstatně menší.Protože chemické děje se iniciují také mícháním,uvolňuje se víc CO2 protřepáním.Dnes se používají při výrobě limonád prostředky,stabilizující kyselinu uhličitou v roztoku,(kys.fosforečná)a taková limonáda pění a bublá podstatně méně.

JABRAKA

No teda fyzik ani chemik nejsem, ale dle mne se do roztoku limonády, který budeme brát jako vodu, přidává CO2, jenž je lehčí než molekula vody a tedy se snaží přes vazby molekul vody dostat nahoru. Proto vidíme občasné bublinky i v zavřené láhvi. Když s ní ale zatřepete, myslím, že dojde k tomu, že nárazy molekul vody o sebe a lahev docílíme "zvětšení mezer" mezi molekulami a tím umožníme CO2 rychlejší vyprchání. UFF. No asi takhle...