Netušila jsem, že bych někdy něco takového psala, ale je to tu.
Ještě před rokem jsem byla na střední a připravovala se na přijímačky na JAMU a DAMU, vlastně jsem se ani ne moc připravovala, takže se není čemu divit, že mě nevzali. Musela jsem sáhnout po možnosti B. něco dalšího, co by mě bavilo a za rok to zkusit znovu, ze tří oborů mě vzali na ten, na který jsem nejméně chtěla, ale i tak jsem byla ráda, že jsem nemusela řešit nic víc a vlastně jsem se docela těšila. Odmaturovala jsem, měla prázdniny a nastal začátek prvního semestru, už od začátku jsem z toho měla smíšené pocity, dlouhé přednášky, vstávání brzy, protože dojizdnim (takže trávím 5 hodin cestou, školu mám 3 dny v týdnu). Poslední měsíc jsem strašně demontovana tam chodit, nebaví mě to, je to na mě až moc teoretické, mám z toho neustálý stres a nedávám to.
Tak je přede mnou otázka co dělat? Zatnout zuby, dát zkoušky a pak se uvidí? Nebo nedám zkoušky a vyhodí mě? Nebo odejdu ze školy sama a čas zasvětim z části práci a z části přípravě na přijímačky? Zároveň mám strach, abych nevypadla z procesu učení (což jsem asi i tak vypadla, ale chápete), k tomu, co chci dělat bych se ráda dostala na JAMU, mám vytipované i další školy, ale sem bych nejradši.
Přijdu si jak totální zklamání, že toto píšu, ale jsou to prostě mé pocity. A tak nějak cítím, že bych měla skončit a psychicky se uzdravit za ty všechny roky studia, co mám za sebou.
Prosím k jakoukoliv radu a děkuju za odpovědi.
2x
Děvče, co se týká JAMU a DAMU, je hodně povolaných. ale málo vyvolených. Každému není přáno.
Znám to podle sebe. Toužila jsem kdysi po Umprum, nevyšlo to. Smířila jsem se s tím, deska si maluji jen tak sama pro sebe. Občas. Viz kouzelný Wabi Daněk:
Hlavu plnou věd a nadějí tvý mámy, zkoušky přijímací, potom pád,
znalosti jsi měl, cos neměl, byli známí, prostě: děkujeme, za rok snad...
, Než být třeba neznámou a příliš neobsazovanou herečkou, nebyl by život naplněnější třeba s prací ekonomky, účetní, provozní...prostě něčeho toho, co Vám je také blízké? Vyberte si vhodné studium, zapomeňte na své pubertální sny. U nás ve třídě na ZDŠ chtěla být všechna děvčata hérečkami, jen já jediná - strojvůdcem.
A nevyšlo to nikomu z nás. 
Jaga.
1x
krom mě vysněné školy mám další dvě v záloze, případně na rok jazykovka a vylepšit se. Co se právě týče - táta podniká, takže mu pomáhat s podnikáním, vlastně mě ta práce jeho celkem baví, ale není to něco, co bych chtěla dělat celý život, protože vím, že chci dělat něco jiného.
1x
A co teprve až přijde zkouškové šestinedělí. Semestr se nějak překlepe, i když někde je potřeba víc než jen docházka. Takže bych se rozhodoval podle toho, jak vyjdou zkoušky. Nebo jestli je to tak zlé, na okamžité ukončení... 5 hodin cesty je fakt šílené, není možné bydlet na koleji nebo v nějakém privátu.
Po prvním zkouškovém snad nevyhodí nikoho, teda i to se zpřísňovalo (záleží na škole), za nás stačilo 10 kreditů, které se získaly z předmětů za docházku, pak se to zvedlo na 15 (prostě půlka). Ještě pozdějc se nějak omezilo opakování zkoušek. Takže za nás ti nejvytrvalejší končili ve čtvrtém semestru, kdy končila možnost opakovat zkoušky z prvního.
Možná by bývalo lepší jít na vošku nebo jazykovku, to je taková úniková cesta (co jsem slyšel od lidí, kteří se vydali touhle cestou víceméně pohodovka) a další roky to zkoušet opět s tím, že už víte, co lze očekávat. A když to nevyjde, tak si dodělat teda ten titul DiS. na vošce a buď skončit s tím, nebo to zkoušet dál.
0x
Jo, děvče, skončila doba flákání, a ono ti to už nevoní. Asi před 2 roky tady něco podobného taky psala jedna dívčína, napsal jsem jí a začali jsme si psát, vyjednal jsem jí pár sezení s výbornou psycholožkou a ta jí hodně pomohla a dnes z toho je spokojenost, tak se třeba ozvi taky. A nebo si najdi nějaké zaměstnání, třeba ti to tak bude vyhovovat líp. Přeji ti krásný sluníčkový nový týden a pokud možno radostné dny!
0x
Děkuji moc za odpověď, musím říct, že máte můj respekt, protože ukončit studium takový kousek před koncem chce hodně síly a odvahy.
Když vidím úroveň znalostí matematiky dnešních 50tníků, s Ing titulem, to je neštěstí...
0x
Když přežijete první rok, tak už máte (skoro) vyhráno.
Vydržte!
Dojiždění je zabiják - nelze sehnat nějaký (i společný, víc se vás může složit) privát?
0x
no vidíš, já za totality vystudoval politickou ekonomii socialismu, s největším sebezapřením...v té době nebylo možné nechodit na přednášky jako dnes , dojížděl sjem 100 km a v týdnu žil na koleji na cestu domů jsem neměl penize...také to bylo hodně teoretické ale pomáhá mi to pochopit, proč je balení nutely na českém trhu menší a dražší než v Německu...myslím že za takové poznání to studium stojí...nebo ne? Navíc jsem se tam naučil samostatnosti...takže nemusím psát do poraden a rozhoduji se sám
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.