Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Paradox nulového bodu

Od: mlotok® odpovědí: 60 změna:
Dobrý den, chtěl bych poprosit o vyřešení následujícího problému. Představte si třeba metrové kolo z oceli na hřídeli roztočené na maximální možnou rychlost. V prostředku kola se nachází nulový bod. Takže se ptám : 1. Jakou velikost má tento nulový bod? 2. Proč se tento bod nerozžhaví do ruda? 3. Točí se to kolo doopravdy, a nebo je to jen optický klam? Tento problém mám v hlavě už několik let a nemohu s tím pohnout. Moc děkuji za jakoukoliv radu.

 

 

60 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

smode2
hodnocení

3x

Nulový bod nemá žádnou velikost. Je to čistá neexistence. Chápu však že to může člověka trápit. Jednu dobu jsme s kolegy řešili parkování auta v garáži tak, aby nebylo nutné otevírat vrata. Prakticky je to jednoduché. Stačí projet nulovým bodem. Ale musíte to správně načasovat. Pokud to dobře nenačasujete, rozsekáte vrata i automobil. No, zatím se to nikomu nepovedlo.

Verdikt: Nad některými věcmi není dobré sáhodlouze přemýšlet.

 

jir
hodnocení

1x
Po vyřešení tohoto nelehkého a důležitého úkolu mám další, neméně důležitý, se kterým si učenci neví rady už stovky let: kolik andělů se vleze na špičku nože?

 

hodnocení

1x

Zdravím,

mlotok.. rozepište se více.. Ať sice dotaz vypadá jakkoliv..

Předpokládám, že v hlavě máte možná jinou myšlenku a převedl jste jí do ne příliš dobré otázky..

hodnocení

Ano, slovy se toto velice těžko popisuje, mě jde hlavně o ten bod uprostřed kola, co bych tam třeba viděl pod elektronovým mikroskopem, co se tam děje. Protože když tam udělám přímku, tak jeden bod jde doleva a druhý doprava a v prostředku bodů dojde ke kolizi dvou bodů a musí se to rozžhavit. Když ne, tak to zase znamená, že se kolo netočí. Ale vždyť já vidím, že se to kolo točí. Jsem z toho jelen. Pořád si to v hlavě neumím srovnat, co se děje doopravdy v tom bodě.
kdosi

Bod neuvidíte pod žádným mikroskopem, protože nemá žádnou velikost.

Pokud byste se například zaměřil na nějaké atomy, nebo molekuly poblíž té osy, a měl nějaký způsob, jak je pozorovat, tak byste viděl, že nejenže jde jedno doprava a druhé doleva, ale ještě se vůči sobě natážejí, takže jsou k sobě furt jednou stranou a nic se netře.

Můžete si to zkusit třeba se dvěma krajíci chleba, které k sobě připlácnete a pak ten celek otožíte podíl nějaké osy, které mezi nima prochází. I když je to pro vás možná překvapující, ty chleby, splácnuté k sobě a otáčené společně, se nevznítí a nezačnou hořet, protože se budou otáčet společně a tudíž se o sebe nebudou třít.

Tento experiment můžete vyzkoušet třeba doma v kuchyni, pokud nejste dostatečně dospělý pro používání nože, poproste maminku, ať vám ty dva krajíce ukrojí ona.

mlotok

stále to není asi úplné objektivní vyjádření vaší myšlenky..

Nějak mám pocit, že by v tomto případě bylo potřeba dalšího rozměru, víru v prostoru, něco jako trychtýře, česky řečeno..

Asi to také nepopisuji dobře, ale např. vír ramen v galaxiích má také nějaký vnitřní bod, o kterém se moc toho neví.. A zřejmě se zahřívá, možná je velikost opačná, mínusová, což vede k vytvoření, nevím..? červí nebo černé díry?

Jen si říkám, jak nahoře, tak dole .. :)

hodnocení

Sakra, tak tohle je dobrá myšlenka, co když tedy to kolo roztočím vyšší rychlostí než světlo, pak by možná došlo opravdu k rozžhavení toho bodu nebo by se vytvořila černá díra nebo co?
jir
Přesně tak! Vytvoří se osmidimenziální černá díra. Způsobí to i ohyb deváté, časové dimenze. Dojde tak ke vzniku stroje času. Moc bych si s tím nezahrával, tady už doopravdy končí veškerá sranda.
kdosi

Na rychlost světla a vyšší to kolo nikdy neroztočíte, takže nemá cenu se tím zabývat.

A pokud ho roztočíte na dostatečnou rychlost, tak se vám prostě odstředivou silou roztrhá (už u rychlostí výrazně nižších), pominemeli závislost na výrobních vadách a budeme-li uvažovat dost velké kolo a pouze pevnost materiálu, tak se se nejdřív utrhá obvod a teprve při vyšší rychlosti i části blíže středu.

Pokud to uděláte ve vzduchoprázdnu, tak se to ohřívat moc nebude, protože jediné tření tam bude uvnitř materiálu způsobované jeho deformací při tom trhání se.

Pokud to bude v nějaké atmosféře, kapalině, nebo to bude obložené brzdovými kotouži, tak tam bude i to tření o okolí, ale to vás asi nezajímá.

přesně tak, nelze nic hmotného roztočit nebo jakkoliv mu udat rychlost blížící se rychlosti světla, tím by vznikla nekonečná hmotnost.

Ale pokud by kolo nebylo kolo ale trychtýř, nebo vír, mohlo by docházet i při relativně pomalé obvodové rychlosti "kola" na obvodu, uvnitř víru ke zrychlení otáčení. A pokud by toto bylo podpořeno další silou, hmotností vtahované do víru, může dojít ke zrychlení otáčení a i implozi, zhroucení do nultého dobu

Ale, třeba se pletu.. Nic méně, odstředivá síla je síla destrukce, exploze, ale dostředivá síla je síla imloze, vzniku.. ale čeho? :)

kdosi

Jinými slovy, pokud totálně změníte zadání z ocelového kola na vír a necháte tam vtahovat cosi neznámého, tak dojdete k tomu, že stejně nevíte co se stane. Jak má takové zmatené tvrzení pomoct tazateli s jeho otázkou?

kdosi, tazatel bude vědět kam mířím. A jeho zadání nebo myšlenka v hlavě také není přesně vyjádřena

hodnocení

Hmmm, takže vlastně je to všechno nakonec jako černá díra ve vesmíru, kde nikdo dodnes neví, co se tam vlastně děje nebo co to je. Kdybych se tak mohl zeptat mimozemšťanů, ti by mi to vysvětlili. Tohle je totiž strašně moc zajímavé, škoda , že jsem ten z hloupějších, a nemohu to studovat na vysoké. Ale třeba časem na to přijdu nebo se odněkud dozvím, jak to je.
kdosi

Na točícím se železném kole není nic neznámého. Prostě se točí dokola a nedělá nic divného. Pokud pomineme tření o okolí a výřivé proudy, tak se tam nic nezahřívá, pokud je tření o okolí nějaké normální, tak se zahřívá obvod víc než střed, protože se vůči okolí pohybuje rychleji.

Pokud se to kolo roztočí na příliš vysoké otáčky, tak se rozletí na kusy, protože odstředivá síla překročí pevnost v tahu železa. Opět nic nejasného nevzniká, natož nějaké černé díry.

Nic co by potřebovalo mimozemšťany tam není, stačilo dávat pozor na základní škole, nebo si někdy zatočit železným kolem.

 

hujerbratr
hodnocení

0x

Nad tím nemusíš dlouho uvažovat: 1) Velikost bodu se blíží nule. 2) Proto se ani nerozžhaví. 3) Ano kolo se točí, ale je pohyb je relativní vždy vůči něčemu. Klidně spi!

hodnocení

Ale jak tu velikost spočítat?
kdosi

Netřeba nic počítat, velikost bodu je z definice nula.

Já otázka moc nerozumím. Je to jen čistá teorie nebo je to příklad z praxe? Ale i tak se ptám a ty bys měl taky, kde a proč se bere to teplo, které by zahřívalo střed kola. V druhém případě stačí řádně namazat ložiska.
hodnocení

No přece, když se střetnou dvě protiběžná kola a spojí se,tak se rozžhaví,no a tady přece dojde v bodě ke střetu dvou protiběžných bodů.
kdosi

@danicek Jde o čistě teoretický příklad, ve kterém autor polovinu jím používaných termínů nechápe a z neznámých důvodů předpokládá, že ve fyzickém materiálu otáčejícím se kolem středu se z nějakého důvodu nepohybují jednotlivé kusy materiálu v souladu s celkem (tedy po kružnicích s tím samým středem a s natočením v souladu s natočením toho celku, tedy stále stejnou stranou k tomu středu), ale místo toho se o sebe nějak bezdůvodně třou a vytvářejí tak teplo.

 

hodnocení

0x

Ziadne rotujuce teleso nema dovod byt niekde teple, na to je potrebne trenie, ktore tam nie je, ziadne casti kolesa sa voci sebe vzajomne nepohybuju, stale je to jedno pevne teleso.

hodnocení

No ale přeci uprostřed kola dochází ke střetu dvou bodů a proto by se to mělo tam rozžhavit.
kdosi

Bod je bezrozměrný, nemá fyzickou podstatu, nemůže se o nic třít a vytvářet žádné teplo.

Navíc jste nevysvětlil, jaký další bod jste teď vytáhnul z rukávu a proč by se s tím předchozím bodem měl podle vás třít.

jir
A proč zrovna do ruda? Proč ne do žluta (cca 2300K) nebo do modra (cca 8000K)?
hodnocení

No, ten bod tam přeci existuje, a pak tedy musí mít velikost. A ta barva asi závisí na rychlosti. Nejni to třeba tak, že ten bod má velikost, ale se znaménkem mínus? Co když jeho velikost je opačná, a né nulová, nebo třeba nula celá nula na 56-ou?
kdosi

Ne, není to tak.

Pokud to má velikost jinou než nulovou, tak je to něco jiného než bod.

(A stejně není jasné, proč by se to mělo o něco třít a rozžhavit se.)

Ke střetu jakých dvou bodů dochází? Jeden je samotný střed, a co ten druhý bod? Ten se přeci otáčí kolem středu, nikde není žádný tření.

 

hodnocení

0x
avatar jenyk

Kolik je maximální možná rychlost?

Nulový bod má tedy minimální možnou velikost.

Proč byse onen bod měl rozžhavit do ruda? Co ho zahřívá?

Kolo i s hřídelí se skutečně otáčí. A otáčí se maximální možnou rychlostí. I když v tomto případě bych nemluvil o maximální rychlosti.

 

hodnocení

0x
3. je správně, vše je jen klam.

 

km
hodnocení

0x

vy jste myslitel!

Pan vachmajstr, vy jste ale hlava !

 

yarda1
hodnocení

0x

Mně zase vrtá hlavou, jak dlouho trvá něco o čem se řekne že to trvá "několik zlomků sekundy" (nebo obvykle vteřiny, ale myslí se to jako časový nikoliv úhlový údaj) :(

 

kdosi
hodnocení

0x

Maximalní rychlost je rychlost světla. Bude-li se nějaký bod na obvodu kola pohybovat rychlostí světla okolo středu, tak se takové kolo okamžitě odstředivou silou rozletí na všechny strany bez ohledu na materiál, ledaže byste ho držel pohromadě mřížkou, ale o tom se věrohodněji dočtete v tibetských pohádkách *smich*

kdosi

PS: Nebo ve vašem případě spíš anglických pohádkách o tibetských fiktivních postavách.

 

blazkovaludmila
hodnocení

0x

Pokud máš dojem že se něco netočí a je to jen optický klam (např. kotoučová pila) zkus tam strčit ruku a zjistíš to. Nulový bod ve středu kola se nerožhaví proto, že tam žádný není.

 

hodnocení

0x
avatar amper

A já furt nevím, kterej bod jde podle tebe doleva a kterej doprava. Ale mám pro tebe dobrou zprávu. Ten zmiňovaný, potenciálně rudý bod nekoná žádný pohyb, narozdíl od všech ostatních bodů (zanedbáme-li třetí dimenzi) je jeho rychlost nulová, neb

v=π.D.n; D=0; -> v=0

 

hartmanr
hodnocení

0x

1. Jak víme že se nulový bod se nerozžhaví do ruda, pokud se jedná o optický klam? 2. Jak zjistíme, že kolo se ve skutečnosti netočí a točí se vše kolem kola? 3. Nevite náhodou někdo, kde seženu olomoucké tvarůžky?

 

hodnocení

0x

Zdravím.

Nulový bod prochází nejmenšími částicemi hmoty a proto kvarky spolu s leptony a kalibračními bosony které se nacházejí v nulovém bodě - nulové ose rotujícího kola se pouze otáčejí.

Se zvětšující se vzdáleností od osy se rychlost otáčení částic zvyšuje.

Kolem nulové osy je vždy rychlost násobně menší než rychlost obvodová tudíž by se rotující kolo při maximální možné rychlosti začalo tavit a odpařovat na obvodu, nikoli ve středu.

Máte štěstí, že jdu kolem *frajer*

hodnocení

Moc Vás prosím, já jsem jen buran trubka, mohl by jste mi to vysvětlit lidově, vůbec nevím, co jsou bosony atd. Vždyť nejmenší částicí je přeci atom? Ale vždyť ve středu toho nulového bodu je přeci gravitace největší a koncentrovaná a proto by se ten prostředek měl rozžhavit? Moc Vám děkuji za vysvětlení.

Pokud si myslíte, že nejmenší částicí hmoty je atom, tak byste měl zatím opustit studium Nulového bodu a nastudovat složení hmoty. Protože bez tohoto budete vycházet ze špatného základu.

kdosi

Ano a kromě složení hmoty (@pepr má pravdu, atom není zdaleka nejmenší částicí) taky trochu nastudovat fyziku a dávat pozor ve škole při výkladu Zeměkoule.

Ačkoli na povrchu je vidět, že gravitace všechno přitahuje ke středu a čím dál do vesmíru tím je vliv zemské gravitace menší (protože působí Země jako celek, ale čím dál, tím dál ta Země je), tak naopak směrem do středu ta gravitace taky klesá, protože člověk má stále víc té hmoty nad sebou a míň pod sebou, až se to ve středu navzájem plně vyruší a je tam opět beztížný stav. A pokud půjdete ještě dál, tak ta gravitace zase poroste a až vylezete někde v Austrálii, tak tam bude zcela běžná, jen bude směřovat zase do středu Země, čili opačným směrem než u nás.

A uvnitř Země je tepleji nikoli kvůli gravitaci, ale protože Země byla původně rozžhavená celá, když se formovala a od té doby stydne. A samozřejmě stydne zvenku (kudy jde to teplo pryč) směrem dovnitř (kde se to teplo ještě drží).

Takže i když to železné kolo má centrum hmotnosti uprostřed, tak ta jeho hmotnost tam uprostřed působí nejmíň, protože se na všechny strany navzájem vyruší.

 

hodnocení

0x

1) Nulový bod má nulovou velikost

2) Nulový bod má také nulový povrch a proto se nerozžhaví do ruda

3) To, zda se kolo točí, poznáte například

- z aerodynamických účinků rotačního tělesa. Foukněte na rotující obvod paprsek dýmu - deformuje se?

- ze setrvačnosti rotující desky (viz gyroskop). Zkuste pootočit hřídelí - klade to odpor?

- optický klam vyloučíte použitím jiného optického přístroje, než je lidské oko: například kamera

 

hodnocení

0x
avatar milancukrar

O čem je debata? To souvisí s Vánocemi?

O nulovém bodu. ... Nesouvisí.

Ale rozjelo se to tu pěkně *smich*

 

hodnocení

Moc Vám všem děkuji za Vaše rady, docela mi to dost pomohlo. Ale díky Vašim radám jsem pochopil, že jsem ten pokus nastavil chybně. Nyní jsem dospěl k lepšímu řešení - vytvořím olověnou kouli, o průměru jeden metr, jejíž povrch bude zpevněn grafenem, a tuto kouli vsadím do železobetonové krychle, celý její povrch pokryju valivými ložisky, tý koule, a pomocí magnetického pole jí začnu pomaličku roztáčet na nekonečnou rychlost. Příklad je vlastně planeta ve vesmíru, která se zhroutí do černé díry. Podobný příklad byl vlastně v seriálu Star trek Voyager, kde borg Sedmá z devíti uzavřela molekulu omega do koule a vytvořila dokonalost. Já totiž pořád nějak cítím, že v tom bodě se skrývá doslova božské tajemství a pořád mě to k němu přitahuje. No a okolo tý pomocný krychle dám přístroje a budu vše měřit. Hrozně by mě zajímalo, při jaké rychlosti se koule zhroutí do malé černé díry? Co se v tom bodě bude dít? Vytvořím tak nekonečnou energii, generátor energie? Jakou rychlost hmota vydrží, než se rozpadne? Nebylo by lepší ten pokus vytvořit ve vesmíru? Co se stane s atomem uprostřed bodu? Uvítám jakoukoli Vaší řadu. Moc Vám všem děkuji za pomoc. Je to pro mě opravdu moc důležité.

Nejde o rychlost, ale o hmotnost, kterou musíte dosáhnout, aby se objekt zhroutil do černé díry. Nějaké roztáčení vám nepomůže. Musíte mít velmi hmotu s extrémně vysokou hustotou ... tomu napomůže extrémní tlak ...

... dále studujte samostatně.

kdosi

Seriál Star Trek je jen pohádka pro dospělé a různé pseudovědecké kejkle, které si tam scénáristi navymýšleli, nemají žádný jiný účel, než posouvat děj kupředu. S fyzikou nemají nic společného, i když z ní vykrádají zajímavá slovíčka a plácají je k sobě bez jakékoli logiky aby jim to hezky znělo.

Planeta ve vesmíru se do černé díry nezhroutí, protože je na to příliš malá, řídká a lehká.

Když si uděláte tu kouli s ložisky a začnete s ní točit, tak se vám to prostě rozprskne do všech stran. Je jen otázkou konstrukce, jestli to dřív ta ložiska rozmačká o tu kostku, nebo je tou kostkou procpe ven, nebo to olovo vystříkne a prorazí ten beton, nebo se to celé zadrhne a zadře a přestane točit. Do černé díry se to nezhroutí ani omylem. Energii nevytvoříte, jen tu dodanou v tom přeměníte na tepelné ztráty, pohybovou energii toho olova a následně na deformační energii toho celého pokusu.

Je to jako kdybyste se snažil mohutným ohříváním vody v lavóru vytvořit led. Čím víc tím budete točit tím víc se to rozprskne kolem dokola. Rozhodně se to nesmrskne doprostřed a nestlačí způsobem neslučitelným s běžnou chemií.

Rychlost rotace, kterou to vydrží nebude nijak závratná a rozpadne se to, aniž by se podstata té hmoty vůbec začala měnit.

Atom nemůže být uprostřed bodu, protože bod je bezrozměrný (mrňavý) zatímco atom má nějakou naprosto normální velikost. Do jednoho atomu se vejde nekonečné množství navzájem různých bodů a stejně tam bude prázdno.

Ve vesmíru to znamená jen to, že se ty trosky budou moct rozprsknout dál, neb je nebude brzdit žádný vzduch. Ale jinak to vyjde nastejno.

rosta

Podle některých studií, může černé díry (byť miniaturní) vyprodukovat obří urychlovač částic LHC, nicméně zatím se to vědcům v Cernu nepovedlo... každopádně jiné experimenty, jako např. vytvoření Antihmoty již byly úspěšné.

No - antihmoty - myslím, že jen antičástice ...

kdosi

Ten urychlovač funguje tak, že proti sobě pošle dost velkou rychlostí nějaké částice, takže se nestihnout dost odtlačit a přiblíží se k sobě natolik, že spolu zareagují.

Tazatel se naopak snaží vyrobit černou díru tím, že nechá všechny částice se od sebe vzdalovat co nejrychleji a nejdál. Jak z toho chce vyždímat co nejkompaktnější hmotu asi netuší ani on, protože zjevně vůbec nechápe ani základní termíny, které při tom používá.

Jistě by tu nějakej chytrej dokázal spočítat maximální otáčky olověné koule než se odstředivou silou začne deformovat a rozlétne se po okolí. Přiznám se, že já to neumím a momentálně nemám čas to studovat. Myslím si, že to až tak moc otáček nebude, pevnost olova jest mizivá, hmotnost dost velká.

kdosi

Proto to má obalené grafenem.

Takže záleží na tom, jak moc je ten obal pružný, protože ta koule bude mít tendenci se zplacatit do disku, pokud se nebude moct rovnou roztrhat. Pokud by byl zcela nepružný, jak tazatel asi zamýšlel, tak by si to olovo uchovalo tvar koule dokud by se nepřekročila pevnost grafenu v tahu, pak by se to pochopitelně rozletělo.

Teda pokud by to dřív nerozedrala ta ložiska. (Já osobně bych nechal tu kouli točit někde ve vzduchoprázdnu a stavu beztíže, aby se mi jí nic nemuselo dotýkat a bylo dobře vidět, jak se bude roztrhávat, ale ono je to celkem fuk, pořád ty mezní otáčky budou směšně malé oproti tomu, jak rychle by se tam dalo točit něco pevnějšího a na atomární úrovni to stejně nic zajímavého neudělá.)

Je otázka kolik by toho grafenu muselo být, aby to vydrželo alespoň nějaký otáčky. I když, i kdyby to točilo milion otáček za minutu, nic se nezmění, žádná černá díra nevznikne.

kdosi

No právě *smich*

Vařením vody v lavóru led neudělá ...

Ani točením olověné koule, ono točením jakékolik koule neudělá černou díru.

Možná by se to podařilo stlačením objektu o velikosti dvou Sluncí na velikost několika desítek kilometrů. Ovšem nějak mi není jasný, jak to udělat v pozemských podmínkách.

cien

Ne, vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne.

 

Naštěstí to vyzkoumal největší z nás Jára Cimrman.

 

tj
hodnocení

0x
Pokud to bereme tak, že hřídel je pevně spojena s kolem a rotuje s ním v nějakém uložení, tak je možné pro představu z oné hřídele pomyslně vystrčit tyčku, která má milimetr v průměru. Pak si pohled na plochu té tyčky přiblížit a vystrčit z jejího středu další tyčku s průměrem 1 pikometr. Zase si pohled přiblížíme na plochu této tyčky a vystrčíme z jejího středu tyčku složenou z atomů stojících na sobě. Takto pokračujeme až ke kvarkům (nejmenší částice hmoty). Kvark v nulovém bodě rotuje kolem své osy dle směru otáčení kola. Osa je už jen pomyslná, není reálná. Nevím, co by mělo způsobovat ono zahřívání uvnitř rotujícího materiálu o kterém mluvíte. Všechny atomy kola se otáčejí v určitém směru vůči svému okolí, je jedno na co to vztáhnete. Jsou v klidu pouze vůči jiným atomům kola. Takhle bych si to představil nějak já.

 

hodnocení

0x
avatar kartaginec
Ono mi to není úplně jasné co si to pod tím představujete tak se pokusím vytvořit jakousi svojí představu. Ten střed je který nemá žádný rozměr no přesně ono se to netočí okolo podu ale okolo asi která má jeden rozměr sice ale nulovou tloušťku. Tak si budu představit že tam místo té osy něco narazí což má ovšem novou tloušťku A okolo toho se točí.
Co na stojí nebo se taky točí? Jak to poznám když nemá žádnou tloušťku s tím budu srovnávat jestli stojí nebo točí no pokud se točí tak to žádný problém na žhavení není a kdyby i stála tak zbytek kolem ní sice otočí ale třese o něco co nemá žádnou l A jak to proboha může zahřát bude se to tření zahřívá tím že se třeme o nějakou plošku který se dříve o nic. Takže paráda mě už trápit nemusí děkuji dobrou noc

 

hodnocení

Tak ještě chci doplnit, že mě napadlo, že se na to zeptám mého virtuálního kamaráda, jmenuje se chatSmith,AI , a ten mi to nandal! Že prý jsem oblbnut seriálem Star trek, borgskými koulemi cestujícími transwarpowými tunely, generátory štítů atd. Což má samozřejmě pravdu. Odhalil mě, neoblbnul jsem ho. Pak mi vysvětlil tu olověnou kouli, a to zcela perfektně, hlavně, že na dosažení rychlosti světla potřebuji doslova nekonečnou energii. Ach jo, ten mi to nandal, já opravdu žiji v tom seriálu, a co tam je pak považuji za pravdu. Ach jo. Škoda že žiji v této době kamenné a né v době Star treku. Jak by to bylo krásné, přiblížit se k borgské krychli a začít jí zkoumat. Tak Vám tu všem chci poděkovat za Vaši trpělivost se mnou a mými fantasmagoriemi, ale myslel jsem to upřímně. Jen musím žít trochu více při zemi. Každopádně to zkuste, nainstalujte si umělou inteligenci chatSmith ,AI, ve verzi mod ,VIP,unlock a zeptejte se ho na cokoli, on ví doslova všechno a jak to krásně vysvětlí. Každopádně kdyby jste měl kdokoliv cokoli k tomuto tématu, tak sem s tím, klidně mi napište.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]