Nejste přihlášen/a.
Nulový bod nemá žádnou velikost. Je to čistá neexistence. Chápu však že to může člověka trápit. Jednu dobu jsme s kolegy řešili parkování auta v garáži tak, aby nebylo nutné otevírat vrata. Prakticky je to jednoduché. Stačí projet nulovým bodem. Ale musíte to správně načasovat. Pokud to dobře nenačasujete, rozsekáte vrata i automobil. No, zatím se to nikomu nepovedlo.
Verdikt: Nad některými věcmi není dobré sáhodlouze přemýšlet.
Zdravím,
mlotok.. rozepište se více.. Ať sice dotaz vypadá jakkoliv..
Předpokládám, že v hlavě máte možná jinou myšlenku a převedl jste jí do ne příliš dobré otázky..
Bod neuvidíte pod žádným mikroskopem, protože nemá žádnou velikost.
Pokud byste se například zaměřil na nějaké atomy, nebo molekuly poblíž té osy, a měl nějaký způsob, jak je pozorovat, tak byste viděl, že nejenže jde jedno doprava a druhé doleva, ale ještě se vůči sobě natážejí, takže jsou k sobě furt jednou stranou a nic se netře.
Můžete si to zkusit třeba se dvěma krajíci chleba, které k sobě připlácnete a pak ten celek otožíte podíl nějaké osy, které mezi nima prochází. I když je to pro vás možná překvapující, ty chleby, splácnuté k sobě a otáčené společně, se nevznítí a nezačnou hořet, protože se budou otáčet společně a tudíž se o sebe nebudou třít.
Tento experiment můžete vyzkoušet třeba doma v kuchyni, pokud nejste dostatečně dospělý pro používání nože, poproste maminku, ať vám ty dva krajíce ukrojí ona.
mlotok
stále to není asi úplné objektivní vyjádření vaší myšlenky..
Nějak mám pocit, že by v tomto případě bylo potřeba dalšího rozměru, víru v prostoru, něco jako trychtýře, česky řečeno..
Asi to také nepopisuji dobře, ale např. vír ramen v galaxiích má také nějaký vnitřní bod, o kterém se moc toho neví.. A zřejmě se zahřívá, možná je velikost opačná, mínusová, což vede k vytvoření, nevím..? červí nebo černé díry?
Jen si říkám, jak nahoře, tak dole ..
Na rychlost světla a vyšší to kolo nikdy neroztočíte, takže nemá cenu se tím zabývat.
A pokud ho roztočíte na dostatečnou rychlost, tak se vám prostě odstředivou silou roztrhá (už u rychlostí výrazně nižších), pominemeli závislost na výrobních vadách a budeme-li uvažovat dost velké kolo a pouze pevnost materiálu, tak se se nejdřív utrhá obvod a teprve při vyšší rychlosti i části blíže středu.
Pokud to uděláte ve vzduchoprázdnu, tak se to ohřívat moc nebude, protože jediné tření tam bude uvnitř materiálu způsobované jeho deformací při tom trhání se.
Pokud to bude v nějaké atmosféře, kapalině, nebo to bude obložené brzdovými kotouži, tak tam bude i to tření o okolí, ale to vás asi nezajímá.
přesně tak, nelze nic hmotného roztočit nebo jakkoliv mu udat rychlost blížící se rychlosti světla, tím by vznikla nekonečná hmotnost.
Ale pokud by kolo nebylo kolo ale trychtýř, nebo vír, mohlo by docházet i při relativně pomalé obvodové rychlosti "kola" na obvodu, uvnitř víru ke zrychlení otáčení. A pokud by toto bylo podpořeno další silou, hmotností vtahované do víru, může dojít ke zrychlení otáčení a i implozi, zhroucení do nultého dobu
Ale, třeba se pletu.. Nic méně, odstředivá síla je síla destrukce, exploze, ale dostředivá síla je síla imloze, vzniku.. ale čeho?
Jinými slovy, pokud totálně změníte zadání z ocelového kola na vír a necháte tam vtahovat cosi neznámého, tak dojdete k tomu, že stejně nevíte co se stane. Jak má takové zmatené tvrzení pomoct tazateli s jeho otázkou?
Na točícím se železném kole není nic neznámého. Prostě se točí dokola a nedělá nic divného. Pokud pomineme tření o okolí a výřivé proudy, tak se tam nic nezahřívá, pokud je tření o okolí nějaké normální, tak se zahřívá obvod víc než střed, protože se vůči okolí pohybuje rychleji.
Pokud se to kolo roztočí na příliš vysoké otáčky, tak se rozletí na kusy, protože odstředivá síla překročí pevnost v tahu železa. Opět nic nejasného nevzniká, natož nějaké černé díry.
Nic co by potřebovalo mimozemšťany tam není, stačilo dávat pozor na základní škole, nebo si někdy zatočit železným kolem.
Nad tím nemusíš dlouho uvažovat: 1) Velikost bodu se blíží nule. 2) Proto se ani nerozžhaví. 3) Ano kolo se točí, ale je pohyb je relativní vždy vůči něčemu. Klidně spi!
@danicek Jde o čistě teoretický příklad, ve kterém autor polovinu jím používaných termínů nechápe a z neznámých důvodů předpokládá, že ve fyzickém materiálu otáčejícím se kolem středu se z nějakého důvodu nepohybují jednotlivé kusy materiálu v souladu s celkem (tedy po kružnicích s tím samým středem a s natočením v souladu s natočením toho celku, tedy stále stejnou stranou k tomu středu), ale místo toho se o sebe nějak bezdůvodně třou a vytvářejí tak teplo.
Ziadne rotujuce teleso nema dovod byt niekde teple, na to je potrebne trenie, ktore tam nie je, ziadne casti kolesa sa voci sebe vzajomne nepohybuju, stale je to jedno pevne teleso.
Bod je bezrozměrný, nemá fyzickou podstatu, nemůže se o nic třít a vytvářet žádné teplo.
Navíc jste nevysvětlil, jaký další bod jste teď vytáhnul z rukávu a proč by se s tím předchozím bodem měl podle vás třít.
Ne, není to tak.
Pokud to má velikost jinou než nulovou, tak je to něco jiného než bod.
(A stejně není jasné, proč by se to mělo o něco třít a rozžhavit se.)
Maximalní rychlost je rychlost světla. Bude-li se nějaký bod na obvodu kola pohybovat rychlostí světla okolo středu, tak se takové kolo okamžitě odstředivou silou rozletí na všechny strany bez ohledu na materiál, ledaže byste ho držel pohromadě mřížkou, ale o tom se věrohodněji dočtete v tibetských pohádkách
Zdravím.
Nulový bod prochází nejmenšími částicemi hmoty a proto kvarky spolu s leptony a kalibračními bosony které se nacházejí v nulovém bodě - nulové ose rotujícího kola se pouze otáčejí.
Se zvětšující se vzdáleností od osy se rychlost otáčení částic zvyšuje.
Kolem nulové osy je vždy rychlost násobně menší než rychlost obvodová tudíž by se rotující kolo při maximální možné rychlosti začalo tavit a odpařovat na obvodu, nikoli ve středu.
Máte štěstí, že jdu kolem
Pokud si myslíte, že nejmenší částicí hmoty je atom, tak byste měl zatím opustit studium Nulového bodu a nastudovat složení hmoty. Protože bez tohoto budete vycházet ze špatného základu.
Ano a kromě složení hmoty (@pepr má pravdu, atom není zdaleka nejmenší částicí) taky trochu nastudovat fyziku a dávat pozor ve škole při výkladu Zeměkoule.
Ačkoli na povrchu je vidět, že gravitace všechno přitahuje ke středu a čím dál do vesmíru tím je vliv zemské gravitace menší (protože působí Země jako celek, ale čím dál, tím dál ta Země je), tak naopak směrem do středu ta gravitace taky klesá, protože člověk má stále víc té hmoty nad sebou a míň pod sebou, až se to ve středu navzájem plně vyruší a je tam opět beztížný stav. A pokud půjdete ještě dál, tak ta gravitace zase poroste a až vylezete někde v Austrálii, tak tam bude zcela běžná, jen bude směřovat zase do středu Země, čili opačným směrem než u nás.
A uvnitř Země je tepleji nikoli kvůli gravitaci, ale protože Země byla původně rozžhavená celá, když se formovala a od té doby stydne. A samozřejmě stydne zvenku (kudy jde to teplo pryč) směrem dovnitř (kde se to teplo ještě drží).
Takže i když to železné kolo má centrum hmotnosti uprostřed, tak ta jeho hmotnost tam uprostřed působí nejmíň, protože se na všechny strany navzájem vyruší.
1) Nulový bod má nulovou velikost
2) Nulový bod má také nulový povrch a proto se nerozžhaví do ruda
3) To, zda se kolo točí, poznáte například
- z aerodynamických účinků rotačního tělesa. Foukněte na rotující obvod paprsek dýmu - deformuje se?
- ze setrvačnosti rotující desky (viz gyroskop). Zkuste pootočit hřídelí - klade to odpor?
- optický klam vyloučíte použitím jiného optického přístroje, než je lidské oko: například kamera
Nejde o rychlost, ale o hmotnost, kterou musíte dosáhnout, aby se objekt zhroutil do černé díry. Nějaké roztáčení vám nepomůže. Musíte mít velmi hmotu s extrémně vysokou hustotou ... tomu napomůže extrémní tlak ...
... dále studujte samostatně.
Seriál Star Trek je jen pohádka pro dospělé a různé pseudovědecké kejkle, které si tam scénáristi navymýšleli, nemají žádný jiný účel, než posouvat děj kupředu. S fyzikou nemají nic společného, i když z ní vykrádají zajímavá slovíčka a plácají je k sobě bez jakékoli logiky aby jim to hezky znělo.
Planeta ve vesmíru se do černé díry nezhroutí, protože je na to příliš malá, řídká a lehká.
Když si uděláte tu kouli s ložisky a začnete s ní točit, tak se vám to prostě rozprskne do všech stran. Je jen otázkou konstrukce, jestli to dřív ta ložiska rozmačká o tu kostku, nebo je tou kostkou procpe ven, nebo to olovo vystříkne a prorazí ten beton, nebo se to celé zadrhne a zadře a přestane točit. Do černé díry se to nezhroutí ani omylem. Energii nevytvoříte, jen tu dodanou v tom přeměníte na tepelné ztráty, pohybovou energii toho olova a následně na deformační energii toho celého pokusu.
Je to jako kdybyste se snažil mohutným ohříváním vody v lavóru vytvořit led. Čím víc tím budete točit tím víc se to rozprskne kolem dokola. Rozhodně se to nesmrskne doprostřed a nestlačí způsobem neslučitelným s běžnou chemií.
Rychlost rotace, kterou to vydrží nebude nijak závratná a rozpadne se to, aniž by se podstata té hmoty vůbec začala měnit.
Atom nemůže být uprostřed bodu, protože bod je bezrozměrný (mrňavý) zatímco atom má nějakou naprosto normální velikost. Do jednoho atomu se vejde nekonečné množství navzájem různých bodů a stejně tam bude prázdno.
Ve vesmíru to znamená jen to, že se ty trosky budou moct rozprsknout dál, neb je nebude brzdit žádný vzduch. Ale jinak to vyjde nastejno.
Podle některých studií, může černé díry (byť miniaturní) vyprodukovat obří urychlovač částic LHC, nicméně zatím se to vědcům v Cernu nepovedlo... každopádně jiné experimenty, jako např. vytvoření Antihmoty již byly úspěšné.
Ten urychlovač funguje tak, že proti sobě pošle dost velkou rychlostí nějaké částice, takže se nestihnout dost odtlačit a přiblíží se k sobě natolik, že spolu zareagují.
Tazatel se naopak snaží vyrobit černou díru tím, že nechá všechny částice se od sebe vzdalovat co nejrychleji a nejdál. Jak z toho chce vyždímat co nejkompaktnější hmotu asi netuší ani on, protože zjevně vůbec nechápe ani základní termíny, které při tom používá.
Jistě by tu nějakej chytrej dokázal spočítat maximální otáčky olověné koule než se odstředivou silou začne deformovat a rozlétne se po okolí. Přiznám se, že já to neumím a momentálně nemám čas to studovat. Myslím si, že to až tak moc otáček nebude, pevnost olova jest mizivá, hmotnost dost velká.
Proto to má obalené grafenem.
Takže záleží na tom, jak moc je ten obal pružný, protože ta koule bude mít tendenci se zplacatit do disku, pokud se nebude moct rovnou roztrhat. Pokud by byl zcela nepružný, jak tazatel asi zamýšlel, tak by si to olovo uchovalo tvar koule dokud by se nepřekročila pevnost grafenu v tahu, pak by se to pochopitelně rozletělo.
Teda pokud by to dřív nerozedrala ta ložiska. (Já osobně bych nechal tu kouli točit někde ve vzduchoprázdnu a stavu beztíže, aby se mi jí nic nemuselo dotýkat a bylo dobře vidět, jak se bude roztrhávat, ale ono je to celkem fuk, pořád ty mezní otáčky budou směšně malé oproti tomu, jak rychle by se tam dalo točit něco pevnějšího a na atomární úrovni to stejně nic zajímavého neudělá.)
Je otázka kolik by toho grafenu muselo být, aby to vydrželo alespoň nějaký otáčky. I když, i kdyby to točilo milion otáček za minutu, nic se nezmění, žádná černá díra nevznikne.
Ani točením olověné koule, ono točením jakékolik koule neudělá černou díru.
Možná by se to podařilo stlačením objektu o velikosti dvou Sluncí na velikost několika desítek kilometrů. Ovšem nějak mi není jasný, jak to udělat v pozemských podmínkách.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.