Jít na VŠ ve 22?

Víc než věk mě zaráží nevyhraněnost, zájem o studium kvůli práci a ochota studium platit. Nemělo by to být v jiném pořadí? Pochopitelný by byl zájem o prohloubení znalostí ve svém oboru bez ohledu na místo a rady ostatních. Dělat vysokou školu kvůli diplomu je volovina a ztracený čas. V praxi pak bude úspěšnější šikovný vyučený řemeslník.

Jestliže máte velké problémy s učením, jak píšete tady, na Vašem místě bych to opravdu nezkoušela. Byl by to ztracený čas a nervy v tahu. Zaměřte se na to, co umíte, a v tom se zdokonalujte, abyste se dobře uplatnil na trhu práce.

Já začal vysokou studovat ve 31 letech při práci. V závěrečném ročníku jsme z půdy budovali podkroví a narodilo se mi dítě... škola se díky tomu trošku protáhla. Když jsem pak začal studovat na navazujícím magistrovi, tak polovina mých přednášejících byla mladší než já.

Když se chce, všechno jde.

Na vysoké to neni takový problém. Tam už ani ty věkové rozdíly nejsou tak vidět. A studuje spousta i starších.

Osobně teda nechápu, jak někdo zvládne při studiu VŠ práci, ale měli jsme i ve třídě několik (možná většinu) lidí, co nějakou práci při škole dělali. Ať už to bylo něco odborného nebo něco úplně mimo jako třeba prodavač v Delvitě nebo revizor v MHD.

Vysoká se studuje kromě toho papíru taky kvůli nějakým vědomostem. Pokud je ta možnost, tak být Vámi do toho jdu. Maximálně vás po roce nebo po dvou vylejou. Ale když to nezkusíte, tak pak to pozdějc budete těžko dohánět. Radši nějakou státní, ony ty soukromé školy (pokud jde o ČR) nemají zase tak dobré jméno a jsou spíš předmětem různých žertů v akademických kruzích. Takže pokud soukromou, tak je potřeba dobře vybírat, aby diplom z ní opravdu nebyl jen na vytření pozadí.

A ten jazyk to je jasné. U vysokoškoláka tuplem. Očekává se dneska angličtina jako samozřejmost (plynule slovem i písmem) a minimálně jeden další jazyk a záleží dost na oboru a trhu na kterém se firma pohybuje, ale obecně jakýkoliv jazyk je výhodou. Ale to snad by neměl být problém už ze střední školy a jazyk se učí už i na základce. (No ale jak na základce tak na střední se učí dost odděleně od všeho, takže sice umíte se v zahraničí domluvit, ale popovídat si o své práci, to už je horší; na té vysoké to neni o tolik lepší, ale už tam nějaké to propojení s praxí je, i když dost to záleží na učiteli. Ale na druhou stranu tím, že dost věcí člověk už dělá anglicky (při práci na diplomce už je českých a slovenských materiálů minimum), tak pak kolikrát ví víc jak ten učitel, pokud jde o nějaká specifická slovíčka.)

Já jsem velký zastánce vzdělání a vysokých škol. Jen u vás si nejsem jistá. Máte dost let, ne na studium, ale na to, abyste věděl, co v životě a od života hcete. Co chcete od života a co na oplátku dát, obětovat. Tohle, co chcete vy, není žízeň po vzdělání a cesta k určitému cíli, ale představa úniku od zodpovědnosti za sebe. Došlo vám, jak to v životě chodí a jak je fajn mít zodpovědnost jen za to, jestli sníte nebo nesníte svačinu. A teď, najednou: Vítejte mezi dospělými. Tak jste to uviděl tak, jak to mají všichni mladí, středňáci, senioři i ti přežívající. Každý z nás máme zodpovědnost za svůj život a jestli si tu zodpovědnost ještě posunete, získáte jen odklad a zoršíte si nástup na start. Doba, kdy se někdo postará abyste měl co jíst, měl střechu nad hlavou, plnou lednici, vyprané prádlo prostě pomau končí. Konec chlapečka, o kterého se starají rodiče. Přichází doba, kdy musíte sám. Sám se musíte rozhodovat a sám nést zodpovědnost za sebe a svůj život.

Na VŠ se mnou do skupiny chodil jeden co už měl za sebou vojnu, tak plusmínus stejně starý jako ty teď. Když chceš vystudovat VŠ a zkusíš to, možná ti to nevyjde. Když to aspoň nezkusíš, možná toho budeš litovat.

Věk není problém.Např.pan Horáček Michal.

Když může můj kolega v 56 tak proč ne vy?

Z hlediska placení zdravotního pojištění je status studenta uplatnitelný pouze do 26 let. Po dovršení tohoto věku jste povinni platit si zdravotní pojištění ...

Takže klidně něco vystudujte, VŠ se hodí, pro vás nějaká lehká...kde berou uchazeče bez příliš velkého zdráhání. Studující při zaměstnání nebo univerzit 3-tího věku jsou věkem klidně kolem 70-tky.