Kapilární tlak

Ahoj,

vztah, který uvádíš, je dobře a mělo by to vyjít:

r ... poloměr kapky (v metrech),

o (sigma) ... povrchové napětí vody (N/m) při uvedené teplotě (viz třeba wikipedie).

Co tam neviete dosadit? Ved to je povrchove napatie vody oznacene ako sigma, hodnota je 0,072, co da potom tych 146 Pa.

o ma spravne byt sigma, ale reckou klavesnici tu nemam. Sigma je tedy povrchove napeti vody (co jine kapaliny), udavane bude v tabulkach. S rostouci teplotou povrchove napeti klesa, predpokladam, ze v tabulkach by to melo byt prave pro 20 ^oC.

[b]p = 2(Sigma)/r Sigma si najdes, r v zakladnich jednotkach je pomomer kapky 0.001 metru a dosadis.[/b] Kapilarni tlak prave zpusobuje vzsetup v uzke trubici (kapilare) o proti vodorovne hladine, tedy neni presne stejne vysoko hladina ve spojenych nadobach. Kapilarni tlak zavisi 1/polomer a u beznych prumeru je zanedbatelny, u velmi malych prumeru podstatny.

Povrchove napeti vody zpusobuje jednak to ze vodni kapky (male samozrejme) drzi po hromade, nebo ze prave v uzke trubici (brcko, kapilara) je vodni hladina prohnuta, prohnuta je u brehu nadoby (sklenice). Se vzrustajici teplotou klesa povrchove napeti vody.

A ne jen ze povrchove napeti zpusobije kapilarni tlak. Zatimco voda v beznych objemech zamrza pri 0 ^oC, kapky vody prave kvuli tomuto zamrzaji az pri teplote nizsi. U kapky s prumerem 2 mm bude bod zamrznuti jen slabe pod nulou, kapka s prumerem 0.001 mm uz zamrza s teplotou pod -30. V mlze jsou kapky vody velmi male, proto mlha mrzne az pri teplotach pod -20 ^oC. Mikroskopicke kapicky v mracich jsou kapalne cca do teploty -42 ^oC.