Pocit prázdnoty po maturitě

Najdi si smysluplnou činnost. Brigádu, nebo někam vycestuj, něco vybuduj, vytvoř, předělej, zkultivuj.

Program to chce, práce léčí... i tyhle splíny.

Nemyslete si, že štěstí přijde, "až" něčeho dosáhnete. "až" složíte maturitu. "až" budete mít vlastní bydlení. "až" budete mít červené auto. "až" půjdete do důchodu. Štěstí v životě přichází postupně samo a je tvořeno každodenní spokojeností. Zaměřte se na to, co vás v životě baví. Buďte vděčný za to, co právě máte. Soustřeďte se na dnešek a neodkládejte své štěstí napak. Pak už totiž může být pozdě.

Ne, neměl jsem to tak. Jako student prakticky každé celé prázdniny jsem pracoval. Po maturitě jsem pracoval na plný úvazek na pracovní smlouvu. Tak jako jste špatně studoval, tak "špatně" se vám nechce pracovat. V jakém oboru jste dobrý, v takém zkuste pracovat. Sorry s takovým přístupem ke studiu vám smrdí lopata? Doufám, že nezústanete rodičům na krku.

Dej si do pondělí voraz, ať si vyčistíš hlavu a můžeš zase začít racionálně přemýšlet o dalších krocích do budoucna.

Pak se rozhlídni po nějaké krátkodobé, dočasné práci ("brigádě") tak na 3-6 měsíců, během kterých si z reálné práce ujasníš, co za práci bys chtěl dělat a začneš hledat, kde by tě chtěli vzít.

Doufám, že máš dost soudnosti nepracovat v tom oboru ze školy. Jestli i přesto máš zájem, začni na nějaké pozici výrazně pod tou, kde normálně čerství maturanti toho oboru začínají, ať máš šanci se do toho zapracovat a máš čas se vrátit k zápiskům ze školy, podívat se na ně pohledem někoho, kdo už pochopil, k čemu jsou dobré v praxi a doučil se to.

Piš jako člověk, který chce dostávat za svou práci zaplaceno. Dospívající světoborcoviny typu nwm ti v dospělém životě dveře nikam neotevřou.

Maturita opravdu nic moc. Záleží, kolik učení jsi do studia dal. Lidé, kteří nejsou ve vědomostech na špici, by se opravdu měli zamýšlet raději nad nějakým učebním oborem. Víš, jak je těžké sehnat třeba instalatéra, malíře pokojů, pokrývače...? A pokud bys byl šikovný a nepředražoval, byl bys na roztrhání.

Je divné, žes dosud nikdy nepracoval. Za dob našich studií jsme chodívali o prázdninách na letní brigády. Vydělali jsme si, i legrace občas byla. Dokonce jsme jeli povinně na chmelovou brigádu, celá škola. Asi ti rodiče všechno dají zadarmo. Já, když jsem toužila po novém kole, nebo - pane bože , po riflích, které se tehdy sehnaly jen v Tuzexu, musela jsem jít makat, abych si na to vydělala.

Měl by sis shánět vhodné zaměstnání, podle typu školy, kterou jsi vychodil. Ta lopata, které se bojíš, je také potřeba. Zvláště, když matura nic moc. Nejsmutnější je znuděný a otrávený absolvent na pracáku. Jaga.

A když se ptáš, zdali jsme to měli také tak? Neměli, tehdy společnost dbala na to, aby se nikdo neflinkal. Nechali mi poslední měsíc prázdnin a pak, šup do práce. Povinně.

Další vzdělání jsem si doplňovala už dálkově při zaměstnání. Na nějakou nudu a pocit prázdnoty nebyl vůbec čas.

3,4,4,4,3 tomu se řiká projít s odřenýma ušima (teda dalo se to udělat i hůř, to uznávám). No ale ty známky nikdy nikoho zajímat nebudou, důležité je slovíčko "prospěl," které otevírá dveře kpovoláním, kde se maturita vyžaduje (včetně takových jako policajt, hasič, listonoš, průvodčí; zvlášť u toho listonoše to nechápu).

Za nás existovalo něbo jako LAM či LBM (Letní Aktivita/Brigáda Mládeže) což byla docela pohodička, ono za to zase nebylo moc peněz, ale na nějaké ty věci, co rodiče nekoupí to stačilo. Na vysoké jsem o prázdinách potom dělal přepravního manipulanta při svozu tko (tedy "popeláře"; já jsem se donedávna smál jak se říkávalo závozníkům a tomu co nakládají, ale asi před týdnem jsem viděl inzerát v novinách a přesně takto byla ta pozice titulována). Na to byl potřeba věk tuším aspoň 21. A tam jsem si vydělal opravdu dost, víc než normální zaměstnanci, protože odpočet za studenta dal víc než příplatky za praxi které oni měli (a ještě následujícího února jsem dostal daňové vyrovnání).

Musím říct, že po náročném zkouškovém období, byla tahle manuální práce velikou úlevou. Úplně jsem první dny cítil, jak ze mě padá veškerý stres při koulení jedné popelnice za druhou (tehdy byly skoro výhradně popelnice plechové a kulaté, tak se koulely po hraně, dneska jsou plastové na kolečkách, já teda ty kulaté měl radši).

Po maturitě jsem se "těšil" na vysokou. Takže na jedné straně to byla eufórie, že je za mnou studium i maturita, na druhé straně vidina 11 semestrů studia. (Ovšem daleko větší euforie byla po obhajobě diplomky.)

Maturita znamenala, že lidi (ať už spolužáky nebo učitele), které jsem vídal po několik let už nikdy neuvidím. Taky že už nikdy neuvidím školní budovy, učebny, prostě něco, co bylo po 4 roky mým druhým domovem. S několika spolužáky jsem se potkával ještě na vysoké, než to vzdali nebo odešli na jiný obor, sem tam jsem někoho potkal v menze (ta sloužila více školám), ale většinu z nich jsem od konce školy neviděl. Ale tak já nedělal maturitu napotřetí, takže to bylo z plné školní zátěže jako když utne.

Co dál? Hledat si zaměstnání. Co jiného. A užít si poslední prázniny. Teď už bude jen dovolená, nějakých 4 nebo 5 týdnů podle toho, co zaměstnavatel poskytne (vyprávěl někdo, že mají 8 týdnů, protože tři roky po sobě chtěli přidat a zaměstnavatel to s odbory dohodnul tak, že přidá jen trochu a přidá týden dovolené) a hlavně práce. A jaká práce, to záleží na oboru. Jako maturant by člověk opravdu nemusel skončit u lopaty, ale spíš by mohl lopaťákům dělat šéfa. Nebo se zahrabat někde v kanclu. Záleží co bude, ale člověk po škole většinou nemá zase tolik na výběr.

Ne, nemel jsem to tak.

Neni zac.

Neměl. Já šel hned do práce od nového mesíce. Takže nebyl čas mít pocit prázdnoty.

U tebe to bude stejný. Buď půjdeš do práce, nebo na VŠ a pocit prázdnoty už nebude.

Zdravím. Tak maturitu máte za sebou a teď je čas, vyzkoušet si nějakou tu práci. Brigáda se dá dělat i při případném dalším studiu. Abyste se mohl třeba co nejdříve osamostatnit a žít si život podle svého tak, aby Vás naplňoval.

Jsi na křižovatce. Cesta, po které jsi přišel, ta se za tebou zavřela. Zůstal jen malý chodníček vzpomínek a známých. Kamarádi se rozprchnou do světa, mnohé už nikdy neuvidíš. A když, tak na srazu, budou říkat stejné věci, ale budou vypadat úplně jinak. Nejen ty, ale celá tvá generace nemusela zápasit o cokoliv. Snad jen o známky, ne pro sebe, ale pro rodiče, aby neměli řeči a nevyváděli. A teď? Teď jsi za sebe a ne pro rodiče, aby neměli řeči. Vítej mezi dospělé, stal ses samostatnou a zodpovědnou za sebe a samoživící se jednotkou. Není to snadné, ale zvládli jsme to všichni, zvádneš i ty a vylétneš z rodinného hnízda. Už nebudeš otvírat zobáček, aby tě vaši nakrmili. Občas spustíš kravál, jako mladý kos na zemi, vaši tě přikrmí, ale pak už musíš sám. Hodně štěstí a laskavý osud ti přeji.

Když jsem udělal maturitu, tak jsem měl před sebou prázdniny s brigádou a spoustou plánů a pak vysokou, kam jsem se vyloženě těšil.

Na nějaké "prázdnoty v sobě" mi kvůli koníčkům a zájmům prostě nezbýval čas, když se mi nějak uvolnily ruce, tak to byla příležitost se víc věnovat něčemu z těch zajímavých věcí, na které mi chyběl čas (bohužel má den pouhých 24 hodin, často by se mi hodilo mít mnohem víc).

Během vysoké jsem měl taky brigády a na konci jsem věděl, kam chci dál, tak jsem tam šel.

Ono je dobré něco ukončit, protože se tím vždycky otevře mnohem víc dveří. Navíc se člověk i svět časem mění, takže je dobré se občas nadechnout a rozhlédnout se kam dál

ano

No, a co ta nejlehčí možná VŠ? Podrobně Vám to rádcové vysvětlili, tak co je za problém? Moc práce? Nebo jako nevíte, co dělat do nástupu na školu, aby to nebylo u lopaty? Zkuste hospody, jestli nehledají na sezónu brigádníky,

mam to tak taky